Strom z doby dinosaurů roste v Praze

David Noble, strážce australského národního parku Wollemi ležícího asi 200 kilometrů západně od Sydney, se v září 1994 dostal při pochůzce na neprozkoumané místo. Sestoupil do hluboké rokle a uviděl skupinku neznámých, majestátních stromů. Jejich zvláštní, velké tmavě zelené jehličí se podobalo listům obří kapradiny, hnědá kůra připomínala čokoládové bublinky.

"Vzal jsem asi dvaceticentimetrovou větvičku a dal ji do batohu," vyprávěl Noble před týdnem při návštěvě Prahy. Když si na ni po čase vzpomněl, radil se s kolegy. Nikdo nevěděl, z jakého stromu může být. Uspořádali další výpravu a nasbírali více vzorků. Až poté určili, že tuto dřevinu dnešní botanika nezná.

Vznešený jehličnan

Strom dostal odborné jméno Wollemia nobilis, podle národního parku i podle objevitele. Český překlad wolemie vznešená ještě nebyl schválen, ale zřejmě se ujme.

Tyto stromy byly známé jen jako zkameněliny staré asi 90 miliónů let. Ale přežily přírodní pohromy, včetně té před 65 milióny let. Při ní do moře v karibské oblasti dopadla planetka (asteroid). Náraz rozptýlil v atmosféře Země vodní páry, které nadlouho zastínily slunce. Následovalo prudké ochlazení a další změny klimatu, jež usmrtily dinosaury a spoustu rostlinných i živočišných druhů. Přežili malí savci - a také wolemie. Savci se vyvíjeli dál, wolemie zůstaly, jaké byly.

Utajená rokle

Přesnou polohu rokle, kde wolemie rostou, správa parku tají. Vědci do ní mohou s horolezeckým vybavením sestupovat jen v dezinfikovaných oděvech a botách, aby nepřinesli nové mikroorganismy. Vyskytuje se tam stovka dospělých a dvě stě mladých stromků. Pozoruhodné je, že jim v hluboké rokli stačí hodina slunečního svitu denně.

Největší wolemie s kmenem o metrovém průměru měří 40 metrů. Její stáří je kolem 400 let, avšak o kořenovém systému, z něhož vyrůstá, vědci soudí, že je starý asi tisíc let. Jak se zdá, tento jehličnan se dokáže unikátně rozmnožovat také tím, že z kořene vyroste více rostlin (což běžně umí třeba jahodník). Na to ovšem odborníci nespoléhají. Berou ze stromů řízky a také chytají semena do natažených plachet, aby nemuseli šplhat do korun a poškozovat kůru.

Záchrana prodejem

Pokud wolemie nepřežily v divočině ještě na dalším místě, je rokle v parku Wollemi jejich posledním útočištěm. Stačil by jediný požár a jejich historie by - po všech překonaných peripetiích - nyní skončila.

Australští botanikové se proto rozhodli, že je budou rozmnožovat a prodávat. Tím zajistí, že se stromy znovu rozšíří po světě. Peníze z prodeje navíc poslouží národnímu parku.

Při první aukci loni v říjnu v Sydney se prodalo 292 stromků, každý za sumu mezi 2000 a 7000 australských dolarů (34 000 až 120 000 korun). V dalším prodeji po světě se už ceny snižují.

Šestiletou, přes metr vysokou wolemii nyní koupilo pro Botanickou zahradu v Praze-Troji nakladatelství Euromedia Group při příležitosti vydání obrazové encyklopedie Rostliny. Pražským botanikům stromek předal jeho objevitel David Noble.

Stařešinové mezi stromy
Kromě wolemie je možné v pražské Botanické zahradě v Troji vidět i jiné prastaré dřeviny. Z čeledi blahočetovitých, staré až kolem 200 miliónů let, kam odborníci wolemii zařadili, se zachovaly například jehličnany blahočety (araukárie) a damaroň (Agathis australis). Ještě starší, více než 250 miliónů let, je listnatý jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Žádný z těchto stromů však nepřipravil vědcům takové překvapení jako wolemie, kterou botanikové považovali za vymřelou po desítky miliónů let.