Elektronické kachny sytí počítače

Elektronické kachny sytí počítače

Hoax je nevyžádaná a nechtěná e-mailová zpráva. Na rozdíl od spamu odesílaného profesionálními "spammery" vám však hoax pošle třeba váš kamarád. Slovo hoax totiž volně přeloženo znamená žert, šprým, mystifikaci či kachnu. Hoaxem proto bývá falešná, často dokonce poplašná, ale důvěryhodně podaná zpráva. Jejím charakteristickým znakem je žádost o další přeposlání.
Hoax má mnoho tváří. V počítačovém světě jde v ukázkovém případě o varování před viry (většinou neexistujícími), doplněné o návod, jak je odstranit (neznalého uživatele dovede ke smazání některých klíčových souborů). Na věrohodnosti se zprávě její autor snaží přidat tím, že ji nazve podle nějaké významné softwarové společnosti. Ta má být pro adresáta znakem serióznosti.

Daruj krev pro mrtvého pacienta

Občas i zavilí nepřátelé řetězových e-mailů přepošlou takový hoax, který vás prosí o pomoc. Legendou se stala žádost o krev pro smrtelně nemocného Alexandra Gála hospitalizovaného koncem roku 2000 na hematologickém oddělení Národního onkologického ústavu v Bratislavě. Poslala ho zřejmě přítelkyně manželky pacienta bez vědomí lékařů. Příslušné krevní konzervy lékaři zajistili do dvou dnů, přesto pacient bohužel v prosinci 2000 zemřel. E-mail ale postupně nabíral rozměry laviny, až jej nakonec v prosinci 2004, tedy čtyři roky po smrti pacienta, otiskl jeden celostátní deník.

Pozor na "rhybáře"

Zatímco zprávy o tom, že jste vyhráli statisíce dolarů (stačí jen zaplatit manipulační poplatek) každý rozumný uživatel vyhodí do koše, existují dva nebezpečné způsoby, jak vám ukrást heslo třeba k bankovnímu účtu. Název toho prvního zní phishing a vychází ze zkomolení slov password harvesting (sklizeň hesel) a fishing (rybaření), proto tedy český, leč nepříliš používaný překlad rhybaření.
Tato metoda využívá takzvaného sociálního inženýrství. Sociotechnici totiž neútočí jako hackeři na systém, ale na lidský faktor. Snaží se přesvědčit uživatele k vydání hesla (například z důvodu změny databáze). Obešlou velký počet potenciálních obětí (nahodí udičku) a čekají, kdo se chytí. Základní model je velmi jednoduchý a například v případě serveru Seznam to jednoduché i bylo. Útočníci rozesílali e-maily uživatelům a žádali hesla z důvodu technických problémů.

Jak je poznat

Na druhou stranu podobný e-mail může i pomoci, například v hledání příbuzných při různých neštěstích. Tak byli den po uveřejnění nalezeni i rodiče švédského chlapečka Hannese Bergströma, ztraceného 26. prosince 2004 v Thajsku po neštěstí způsobeném cunami.
Posílat tedy, nebo neposílat takovéto e-maily, které vypadají prospěšně? A jak zjistit, zda jde, či nejde o hoax? V tom, zda je e-mail hoaxem, či není, mohou pomoci některé stránky zabývající se danou tematikou (doporučujeme například český web www.hoax.cz).
Pro skutečný hoax platí jen jedna rada - mazat, nepřeposílat. Když v reálném světě dodržujeme pravidla slušného chování, proč tak nečinit i v tom virtuálním. Taková pravidla přitom existují. Říká se jim netiketa (z anglického Netiquette, čili spojení slov Net a Etiquette). Jsou obecně uznávanými normami slušného chování při komunikaci po internetu a při dodržování bezpečnostních zásad. n
Autor je spolupracovníkem redakce

Jak to začalo
I když se spam agresívně rozšířil až s masívním používáním e-mailu, pro mnohé by mohlo být překvapením, že existuje už téměř třicet let. Za prvního "spammera" je považován zaměstnanec firmy Digital Equipment Corporation, který rozeslal prezentaci produktů společnosti do sítě ARPANET již v roce 1978. (ARPANET byl předchůdcem internetu, jde o projekt výzkumné agentury amerického ministerstva obrany, zvané DARPA). Ještě zajímavější je etymologie spamu. Tento výraz původně představoval název amerických konzerv lančmítu, které byly po druhé světové válce velmi rozšířené, ale velmi málo chutné. Proto tedy "spam" jako cosi nechtěného. Opakem spamu je pošta, která by se dala nazvat chtěná či vyžádaná, a pro tu se občas používá (ale spíše jen z recese) výraz "ham", čili anglicky šunka.