Starověký Řím se znovu zrodil, tentokrát v digitální podobě

Už celé desetiletí trvající projekt Virginské univerzity "Rome Reborn 1.0“ vznikl na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Jeho cílem bylo podle serveru ScienceDaily znovupostavení starověkého Říma v digitální podobě. Mezinárodní tým archeologů, architektů a počítačových odborníků z Itálie, Spojených států, Británie a Německa k tomu využil stejné, vysoce technicky vyspělé nástroje, jaké se užívají pro simulaci současných měst. Laserové snímače a virtuální realita byly využity k vybudování největší a nejúplnější simulace historického města, jaká kdy byla vytvořena.

Model "Rome Reborn 1.0" ukazuje téměř celé město nacházející se uvnitř asi dvacetikilometrové Aurelianovy zdi tak, jak vypadalo v roce 320 našeho letopočtu. V těchto časech byl Řím multikulturní hlavní město západního světa a dosáhl vrcholu svého rozvoje. Počet jeho obyvatel byl odhadován na milion.

"Rome Reborn 1.0" je 3D model, který se drží historických skutečností  a běží v reálném čase. Uživatelé se v modelu mohou svobodně pohybovat všemi směry. Mohou vstoupit do důležitých veřejných budov, jako jsou třeba římský senát, Colosseum, nebo Venušin chrám, nejrozsáhlejší místo pro bohoslužby ve starém Římě.

S tím, jak dochází k novým objevům, může aktualizovaný "Rome Reborn 1.0" snadno odrážet nejnovější znalosti o starověkém městě. V dalším vydání zahrne tento projekt další fáze vývoje města, od pozdní doby bronzové v 10. století před naším letopočtem, až po války v šestém století našeho letopočtu.

Videoklipy a obrázky z "Rome Reborn 1.0" můžete vidět na této adrese.

Vědci, dějepisci a archeologové celého světa uvítali 3D modelování míst světového kulturního dědictví, které probíhá v posledních letech. Informační technologie dovolí obnovit stavby a monumenty, které už neexistují, nebo digitálně obnovit místa, která byla časem poškozena.
 
Výsledky mohou být využity v rámci výzkumu k prověření nových vědeckých teorií. V rámci výuky je pak možné se se studenty vydat na virtuální výlety historickými místy, o nichž se právě učí. Ze všech takových modelů je „Rome Reborn 1.0" nejambiciónější projekt, který byl kdy uskutečněn.

Ředitel projektu "Rome Reborn" a ředitel Institutu Virginské univerzity pro progresivní technologie v humanitních vědách Bernard Fischer uvedl, že „Rome Reborn 1.0“ je pokračováním pěti staletí výzkumů vedených učenci, architekty a umělci už od časů renesance. Ti se pokoušeli obnovit rozvaliny starověkého města prostřednictvím slov, map a obrazů.

„Nyní jsme, díky tvrdé práci našeho interdisciplinárního týmu, přiblížili realitě jejich zdánlivě nemožný sen. Jsou to jen první kroky ve vytváření virtuálního stroje času, který naše děti a vnoučata budou užívat ke studiu historie Říma a mnoha jiných velkých měst světa. Naše díky patří zejména městu Římu a jeho Muzeu římské civilizace pro stálou podporu a povzbuzení, které jsme od nich cítili od začátku projektu."

Diane Favrová, spoluiniciátorka "Rome Reborn" a ředitelka Technologického centra založeného na empirických zkušenostech v UCLA projekt zhodnotila  takto: "Tento skvělý model nám dovolí ocenit jednotlivé stavby starověkého Říma v širším kontextu celého města, a tak porozumět, jak moderní město krystalizovalo v průběhu času. Řada studentů UCLA probádala progresivní technologie a globální zdroje, aby mohl být model „Rome Reborn“vytvořen. Tato zkušenost jim pomohla projít náročnou cestu od studentů k učencům 21. století."

Gabriele Guidi z laboratoře INDACO Milánské polytechniky si pochvaluje: "Je to poprvé, kdy inženýři uspěli ve vytváření hybridního počítačového modelu celého města, modelu založeného na digitálně vytvořených a digitálně rekonstruovaných prvcích. Projekt byl obrovskou technickou výzvou, a teď, když jsme se s ním úspěšně utkali, můžeme snadněji začít budovat knihovnu dalších městských modelů v muzeích celého světa."

Projekt "Rome Reborn" má svůj začátek v UCLA v roce 1996 a u jeho zrodu stáli profesoři Favro a Frischer. Spolupracovali se studenty klasické architektury a urbanistiky z UCLA, kteří s nepřetržitou pomocí archeologů vytvářeli digitální modely. Jak se projekt vyvíjel, začala spolupráce v  mezinárodním měřítku. V roce 2004 se projekt administrativně přesunul na Virginskou univerzitu, zatímco práce v UCLA pokračovaly. V témže roce byla podepsána dohoda o výzkumné spolupráci s Milánskou polytechnikou.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků