NASA: První polovina roku byla nejchladnější za 12 let

Podle údajů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) byla první polovina roku 2008 nejstudenější od roku 1996. Průměrná globální teplota podle NASA dosáhla 14,34 stupně celsia, zatímco v předchozích letech byla obvyklá teplota kolem 14,5 stupně.

Data navíc ukazují, že se v posledním desetiletí nárůst teploty z konce minulého tisíciletí zastavil a nejpesimističtější modely globálního oteplování se zatím nenaplňují. Podle meteorologů se to ale nedá považovat za důkaz obratu vývoje.

"Za obrat nebo konec oteplování to rozhodně považovat nelze," uvedl pro server iHNed.cz Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) v Hradci Králové. Považovat poslední pokles teploty za konec oteplování je předčasné i podle jeho kolegy Milana Šálka ČHMÚ v Brně.

"Výrazný pokles teploty atmosféry během posledních zhruba 12 měsíců je ovšem zajímavý, zaznamenala jej též družicová měření, podle nichž je dnes teplota zhruba na úrovni průměru poslední třetiny 20. století," uvedl pro server iHNed.cz Šálek s odkazem na následující graf.

"Pokud by ale ochlazování či jen stagnace teploty pokračovaly dále, byl by to pro podnebí a jeho poznání samozřejmě vážný problém," dodává Šálek. Pravděpodobnou příčinou náhlého ochlazení, které je největší za posledních 10 let, je podle obou meteorologů nedávná změna mořských proudů v Tichém oceáně, tzv. efekt La Niňa, protipól známějšího jevu El Niňo.

"Navíc byl v tichosti v loňském roce zaznamenán rekord plochy mořského ledu u Antarktidy, a to ve stejné době, kdy bylo rozsáhle referováno o "bezprecedentním" úbytku ledu v Arktidě. Tedy bezprecedentním za dobu družicových měření," upozorňuje Šálek.

 

Zbytečná hysterie

Ladislav Metelka navíc uvádí jako příčinu neoteplování minimum sluneční aktivity, ve kterém se v současné době nacházíme. Na teplotu působí i další faktory, mimo jiné i skleníkové plyny jako dominantní vodní pára nebo CO2, které přispívají ke zvyšování teploty.

"Na druhé straně se může vlivem vyššího výparu i vlivem většího znečištění atmosféry prachem tvořit více oblačnosti, která oteplování spíše potlačuje, takže tady máme proti sobě působící faktory," dodává Šálek.

"Osobně zastávám názor, že kolem "hrozby" oteplování panuje zbytečná, politicky a mediálně živená hysterie, vedoucí k ukvapeným a nehospodárným rozhodnutím, které ve svém důsledku poškozuje ekonomiku i přírodu," říká Šálek k tomu, že se téma teplotních změn stalo velkým politickým tématem. K politikům je skeptický i Metelka. Podle něj se Al Gore chopil jen těch nejkatastrofičtějších scénářů, prezident "Václav Klaus vychází z čisté ideologie," tvrdí.

Ekonomický rozvoj zachraňuje před katastrofami více lidí

Meteorologové jsou skeptičtí i vůči snahám politiků s oteplováním bojovat. Zatímco Metelka říká, že "si EU klade nereálné cíle a zadělává si na slušnou ostudu," Šálek upozorňuje, že díky kritizovanému ekonomickému růstu je dnes možné zachránit více lidí před mnohými přírodními katastrofami, protože o nich víme včas. Informační technologie navíc podle něj zvyšují pocit toho, že některých přírodních anomálií je více než v minulosti.

"V situaci, kdy se tempo růstu emisí CO2 stále zrychluje, mluvit o jejich snižování o 20 nebo 30% mi připadá velmi předčasné a vzhledem ke zvoleným časovým horizontům nereálné," říká Metelka a dodává "Myslím si, že prvním cílem mělo být vůbec zastavení růstu emisí a teprve potom se bavit o rychlosti jejich snižování." Podle něj jsou hlavní příčinou oteplování z konce minulého století emise skleníkových plynů, které lidstvo zvyšuje. Naproti tomu Šálek, ačkoliv vliv CO2 uznává, si dominancí tohoto faktoru není jistý.

Jaderná energie

Oba pak ale volají po jaderné energii. Zkušenost třeba z Francie podle hradeckého meteorologa ukazuje, že to může pomoci při snižování emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. "Realizovat něco podobného v Evropě ve větším měřítku, i kdyby k tomu byla politická ochota, je však do roku 2020 prakticky nemožné. Proto mi připadají závazky typu "snížení emisí o 20 % do roku 2020" jako zcela nereálné," upozorňuje Metelka.

"Vzhledem k nejistotám v poznání podnebí a jeho vývoje bych byl raději konzervativnější a preferoval bych strategii přípravy a přizpůsobení se případným změnám," oponuje politice Evropské unie Milan Šálek. Navíc varuje, že již poměrně dlouhou dobu nedošlo k masivním sopečným erupcím. "Ty mají katastrofální dopad nejenom na okolí vlastního vulkánu, ale i na atmosféru, kde vlivem sopečných aerosolů dochází nejméně na několik let k velmi výraznému ochlazení, které může omezit výrobu potravin podstatně větší měrou, než nyní tak medializované oteplování," dodává.

Další vývoj globální teploty si ale nikdo předpovědět netroufne. Šálek považuje za pravděpodobné, že si oteplování dalo "oddech" nejméně na několik let, což podle něj podporuje několik nových odborných článků.

"Všechno záleží hlavně na tom, jak se budou vyvíjet koncentrace skleníkových plynů, případně další faktory, které mohou ovlivnit chování klimatického systému. Některé z nich těžko předpovíme a už vůbec je neovlivníme (např. systematické změny sluneční aktivity do budoucnosti nebo velké sopečné erupce, které mohou i na několik let ovlivnit chování klimatického systému). Z těch, které ovlivnit můžeme, jsou to hlavně koncentrace skleníkových plynů v atmosféře," uzavírá Metelka.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 84 příspěvků