Geotermální energie je nadějí pro východní Evropu

O užitečnosti termálních pramenů věděli již antičtí Římané. Lajos Baráth, ředitel Nemocnice Samuela Diosszilagyiho nacházející se na jihovýchodě Maďarska, se vloni inspiroval právě u nich a k topení a pro zásobování teplou vodu využívá místní termální prameny.

Kromě úspor na nákladech za energii se obě pumpy nemocnice čerpající horkou vodu z hloubky 2150 metrů ukázaly minulý měsíc jako skvělá investice, když Rusko uprostřed mrazivé zimy přerušilo dodávky zemního plynu přes Ukrajinu do východní Evropy.

"Vybudovali jsme v naší nemocnici energetický systém, který využívá maďarský národní poklad," tvrdí Baráth pro agenturu Reuters.

Po Itálii a Islandu patří Maďarsko k zemím, jež mají v Evropě nejlepší geotermální potenciál, protože zemská kůra je zde mnohem slabší než jinde.

"Co se týče nevulkanických oblastí, náleží Maďarsko mezi nejvhodnější místa v Evropě pro využívání geotermální energie," říká Attila Kujbus, ředitel firmy CEGE zabývající se zkoumáním přibližně 8000 opuštěných ropných vrtů, které by mohly sloužit jako zdroj termální vody pro vyhřívání budov, či případně k výrobě elektřiny. Vhodné podmínky k získávání této ekologické energie má přitom i Bulharsko a Polsko.

I když vysoké náklady na projekt mohou některé podnikatele odradit, na místní úrovni, tak jako v případě Baráthovy nemocnice, umožní energie z nitra Země snížit spotřebu zemního plynu.

Náklady na přestavbu nemocničního systému vytápění činily 175 milionů forintů (asi 17 milionů Kč), Baráth však předpokládá, že každoročně ušetří přibližně 20 milionů forintů (asi 1,9 milionu Kč) a investice se tak zaplatí do osmi let.

V Bulharsku je okolo 160 termálních pramenů, které ale nejsou příliš využívány, popisuje tamní situaci bulharská akademie věd. K vytápění administrativních budov a škol zužitkovává horkou podzemní vodu jen několik vesnic a měst na jihozápadě země.

Mezi největší světové producenty geotermální energie  nyní patří Spojené státy a Filipíny. Celková výrobní kapacita této čisté energie činila v roce 2004 8,9 gigawattu, tedy přibližně 0,3 procenta veškeré světové produkce elektřiny. Tento podíl by se podle odhadů expertů mohl do roku 2030 zvýšit na dvě procenta.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků