Budoucí sondy NASA mají zjistit, zda je na Marsu život nebo jenom skály

NASA hodlá v následujícím desetiletí vyslat k Marsu jak jeho novou umělou oběžnici, tak i robotického průzkumníka povrchu planety.

Jan Mittelbach

reklama

Ve svých plánech agentura vychází z nedávné zprávy, že na Marsu existují vývěry metanu, který vzniká buď jako důsledek geotermálních reakcí nebo jako odpadní produkt hluboko pod povrchem ukrytých bakterií.

Tento překvapující jev, o kterém se nyní mezi odborníky na Mars vzrušeně debatuje, byl pozorován vědci pomocí pozemních dalekohledů, s jejichž pomocí se měří sezónní výkyvy plynů na planetě.

Výzkumníci si myslí, že pozorování těchto jevů z bezprostřední blízkosti může mít větší šanci na úspěch, k určení toho, zda je přítomnost metanu známkou mimozemského života.

Vedení NASA představilo svůj plán na výzkum Marsu, ale zdůraznilo, že se v následujících letech může ještě změnit. Zatím se počítá se startem umělé družice Marsu v roce 2016, po němž by měla následovat mise s robotickým vozítkem, jež by zřejmě odstartovala během roku 2018.

Dále čtěte

Sonda Phoenix podle některých vědců vyfotila na Marsu kapičky vody

„Evropský“ dalekohled upře už brzy svůj pohled do chladného vesmíru

Ve vesmíru nejsme sami. Civilizací jsou stovky, možná tisíce

Družice bude z oběžné dráhy mapovat vývěry metanu, robotické vozítko k nim pak dojede se sadou astrobiologických nástrojů.

Výzkumníci si myslí, že umělá družice bude moci s jistotou potvrdit předchozí zprávy o vývěrech metanu zmapováním jeho emisí v atmosféře a že by také mohla zjistit složení plynu. Hypotéza biologického původu plynu by byla posílena, pokud by se našlo dostatek metanu s izotopem uhlíku (¹²C), který se vyskytuje v organických látkách produkovaných biologickou činností. Pokud však atmosféra obsáhne i těžší uhlovodíky, jako je etan, které živé organismy, alespoň v podobě jak je známe, nemohou vyprodukovat, pak by to ukazovalo na geotermální zdroje metanu.

Nový plán vyslání umělé družice v roce 2016 a robotického vozítka až o dva roky později vznikl kvůli problémům s rozpočtem. Agentura původně chtěla vozítko vyslat už v roce 2016, ale plány se změnily v důsledků dvouletých průtahů se zahájením vývoje vozítka s vědeckou laboratoří, které bude stát odhadem 400 milionů dolarů. Vysláním umělé družice v roce 2016 místo vozítka tak NASA alespoň zajistí kvalitní komunikaci pro budoucí mise, protože současné oběžnice Marsu Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter budou už dosti staré.

Autoři: Jan Mittelbach