Kosmický teleskop pátrá po Zemi číslo 2

Nejméně 50 světů velkých jako je ten náš a k tomu bezmála tisícovka planet větších - to by mělo být konečné skóre mise, která bude trvat tři a půl roku.

"Mejdan začíná," komentoval první snímky teleskopu Kepler William Borucki, vedoucí vědeckého týmu z Ames Research Center kosmické agentury NASA. "Nemůžeme se dočkat, až narazíme na data, která prozradí existenci planety. Bude to vzrušující hledání."

William Borucki nepřehání: ani hlídky na Kolumbových lodích neměly šanci na tak ohromující objevy. Za obzorem už nečeká jen jedna pevnina: Kepler je schopný najít planety veliké jako Země, které se pohybují okolo své hvězdy na podobné oběžné dráze. Znamená to, že na jejich povrchu může být kapalná voda - a kde teče voda, nelze vyloučit život. Nejde tedy o nic menšího než o pátrání po skutečných nových světech. A Kepler je první přístroj, který může přinést jasné důkazy jejich existence.

Divné světy u jiných hvězd

I nejbližší hvězdy jsou vzdálené několik světelných let, většina však jich je ještě mnohem dál. Zatím žádný dalekohled není schopný spatřit jejich planety přímo. Ani ty v pozemských observatořích, ani ty, které už létají ve vesmíru - první proto, že jejich pozorování ruší pozemská atmosféra, druhé proto, že tak obrovské teleskopy se zatím nepodařilo vypustit.

Problém se ale dá obejít: když planeta prochází mezi svou hvězdou a Zemí, světlo svého slunce tím pro nás trochu zastíní. Sice jde o tisíciny procenta, i to ale stačí na to, aby to citlivé přístroje zaznamenaly.

Tímto způsobem se už podařilo objevit přes tři stovky planet - jsou to ale většinou divné světy, jaké z naší sluneční soustavy neznáme. Nejčastěji jde o takzvané horké Jupitery: planety mnohem větší než největší oběžnice sluneční soustavy, s drahami v těsné blízkosti svého slunce. Pro vědce je jejich existence zatím záhadou, protože podle dosavadních teorií se tělesa typu Jupitera a dalších plynných obrů tvoří jen ve velké vzdálenosti od mateřské hvězdy.

Objev "horkých Jupiterů" ale neznamená, že planety podobné Zemi neexistují. Je pouze důsledkem toho, že současné metody je odhalují nejsnadněji. Jak se zpřesňují, přibývá i nálezů planet stále menších a stále vzdálenějších od své hvězdy. Například u hvězdy Gliese 581, od níž nás dělí 20 světelných let, už astronomové znají čtyři planety, z nichž jedna je přibližně dvakrát větší než Země a obíhá v zóně života - tedy po takové dráze, že na povrchu může být kapalná voda.

O moc víc už se ale pozemskými teleskopy objevit nedá. Průlom do hledání planet podobných Zemi má přinést právě kosmický teleskop Kepler.

Číhání na planetu

Metrový průměr zrcadlového objektivu teleskopu Kepler je ve srovnání s pozemskými hvězdárnami nic moc - například největší český dalekohled v Ondřejově má zrcadlo dvoumetrové. Ve vesmíru sice pozorování neruší atmosféra, na vyfotografování planety vzdáleného slunce to však stejně nestačí. Kepler tedy opět bude sledovat jen změny jasnosti hvězd; díky umístění ve vesmíru ale najde i ty malé a na vyšších oběžných drahách.

Těleso ale musí procházet mezi svou hvězdou a objektivem dalekohledu, což je málo pravděpodobné. Proto při lovu planet Kepler převzal strategii, kterou v přírodě používá poštolka: dlouho nehybně sleduje pole pod sebou, dokud se kořist neprozradí pohybem. Stejně tak se teleskop po celou dobu své mise zaměří jen na jedno malé místo oblohy v souhvězdí Labutě. To by v tom byl čert, aby se tam za tři a půl roku nic nepohnulo.

Další Země na obzoru

První dva měsíce po startu vědci seřizovali přístroje a pořizovali testovací snímky, které ukázaly, že mise probíhá dobře.

V polovině května pak americká kosmická agentura NASA oznámila zahájení ostrého provozu. "Země číslo dvě se už brzy prozradí," komentoval to optimisticky list USA Today. Vědci z NASA jsou ale střízlivější.

"Přístroj je plně připraven a zahajuje činnost," oznámil projektový manažer James Fanson. "Přes tři roky bude měřit změny jasnosti vybraných hvězd s přesností, jaké dosud nebylo možné dosáhnout." A oficiální web NASA dodává: "Jsme blízko odpovědi na staletí starou otázku, kolik je ve vesmíru planet podobných Zemi."

Fakta o teleskopu

Místo pro observatoř

Teleskop se nepohybuje kolem Země, ale kolem Slunce tak, aby jeden oblet trval 372 dní. Bude se tedy od naší planety pomalu vzdalovat. Na konci mise už nás od něj bude dělit přibližně tři čtvrtě milionu kilometrů. Výhodou tohoto řešení je, že lze velmi přesně stabilizovat jeho polohu.

Důležitá čísla

6. března 2009 - datum startu
1039 kg - hmotnost teleskopu
0,95 metru - průměr zrcadla dalekohledu
95 megapixelů - rozlišení obrazového čipu
591 milionů USD - celkové náklady
přibližně 1000 - počet sledovaných hvězd
3,5 až 6 let - předpokládané trvání mise

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků