KIBO: Astronauté dokončí vesmírnou laboratoř

V sobotu odložená mise raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici ISS měla ukončit jednu významnou etapu jejího budování. Komplikace na těsnění nádrže s vodíkem při startu způsobily, že NASA rozhoduje, zda jako náhradní termín určí zítřek nebo až 11. červenec.

Raketoplán přiveze poslední díl japonského laboratorního modulu Kibo (Naděje) - plošinu, na které budou probíhat experimenty v otevřeném kosmickém prostoru. Nese název Experiment Module - Exposed Facility (EM-EF) a bude připojena k modulům Kibo dovezeným na ISS už dřív.

Na plošině budou probíhat například výzkumy ověřující odolnost různých materiálů v extrémních podmínkách vesmíru, ale také třeba výroba nových hmot ve stavu beztíže nebo biologické experimenty.

Výprava nesoucí označení STS-127 ale bude ve znamení "země vycházejícího slunce" i jinak. Na zpáteční cestě dopraví Endeavour zpět na Zemi japonského astronauta Koičiho Wakatu, který byl od března členem 19. stálé posádky kosmické stanice.

Velitel pro obtížné úkoly

Mark Lewis "Roman" Polansky (1956) je muž, kterému americká kosmická agentura NASA svěřuje úkoly obzvlášť náročné - v roce 2006 například velel raketoplánu Discovery při první misi po tragickém zániku Columbie. Nyní převzal velení Endeavour, aby dopravil k ISS poslední díl japonské kosmické laboratoře a zajistil její uvedení do provozu.

První tři díly laboratoře Kibo na ISS už jsou. V březnu 2008 Endeavour provizorně připojil menší podpůrný modul ELM-PS. Když pak v červnu téhož roku raketoplán Discovery přivezl základní modul PS, byly obě jednotky umístěny do definitivní polohy. Základní díl laboratoře obdržel také dvanáctimetrovou robotickou ruku, která vědcům umožňuje z bezpečí modulu PS obsluhovat experimenty umístěné v nehostinném kosmickém prostoru. Poslední květnový den 2008 letěl na stanici ISS společně s hlavním modulem Kibo v raketoplánu Discovery také japonský astronaut Akihiko Hošide. Dohlédl na montáž prvních modulů laboratoře a prověřil jejich funkce. Ve zprovozňování Kibo pak od března pokračoval další Japonec Koiči Wakata. Na rozdíl od Hošideho tu nezůstal jen pár dní, ale jako člen dlouhodobé posádky stanice měl na oživování laboratoře Kibo mnohem víc času.

Montáž posledního dílu, plošiny EM-EF, má začít čtvrtý den od startu. Astronauté Dave Wolf a Tim Kopra vystoupí do kosmického prostoru, aby připravili stykovací uzly pro její připojení. V dalších dnech pak posádka raketoplánu uskuteční ještě čtyři další výstupy, při nichž plošinu připojí, vybaví zařízením a provede kontrolu. Nakonec na ni instaluje videokamery umožňující sledovat průběh experimentů na dálku.

Endeavour při misi přiveze do vesmíru i novou anténu pro spojení ISS se zemí, akumulátory pro nejstarší pár solárních panelů na stanici i další zařízení. A hlavně Tima Kopru, který společně s ruským velitelem stanice Gennadyjem Padalkem a dalšími čtyřmi astronauty vytvoří stálou posádku ISS číslo 20. Stanice tak konečně zahájí provoz s plným obsazením dlouhodobých posádek.

Astronauté z raketoplánu Endeavour mimo jiné musí zajistit i pohodlí pro "pasažéra", který se s nimi bude vracet zpět na Zemi. Japonský astronaut Koiči Wakata totiž přiletěl na ISS v ruské kosmické lodi Sojuz TM. Protože křesla jsou udělaná na míru, bude jeho "židle" ze Sojuzu odmontována a přenesena do americké lodi. Tak se také Wakata definitivně stane členem posádky Endeavour. Pokud vše půjde dobře, bude mise raketoplánu u ISS trvat 16 dní.

Kritika mise

Projekt STS-127 se nepochybně nevyhne diskusím, které provázely všechny starty amerických lodí v posledních letech - a které mají až nepříjemně velký počet tematických okruhů. Od problémů s tepelnou izolací raketoplánů ohrožujících životy astronautů až po hlasy tvrdící, že přínos ISS neodpovídá astronomickým nákladům na její stavbu a provoz. Kritika je do značné míry na místě, protože předchozí program pilotovaných letů k Měsíci Apollo přinesl za mnohem méně peněz mnohem víc výsledků - a především průkopnického ducha, který veřejnost ve výpravách pár set kilometrů nad její hlavy celkem oprávněně nevidí.

Na druhou stranu nelze nevidět, že vesmír není místo, kde jde počítat okamžité zisky. Jedině při dlouhodobých pobytech na oběžné dráze lze získat zkušenosti pro lety k Měsíci a planetám a pro stavbu základen na jejich povrchu. Laboratoř Kibo je jedním z významných přínosů k tomuto úsilí. Výzkum na její palubě bude ale sloužit i pro využití v každodenním životě na Zemi, od nových léků až po dokonalejší materiály.

Let Endeavour současně posune blíž ke konci kariéru amerických kosmických raketoplánů Space Shuttle. Do dostavění stanice v příštím roce k ní trojice těchto strojů podnikne celkem už jen sedm výprav. Pak se definitivně odeberou do amerických muzeí a kosmický program USA bude čekat na novou kosmickou loď Orion.

Zda se ji ale opravdu podaří uvést do operačního provozu v roce 2014, to se dnes nikdo neodvažuje potvrdit.

Mise raketoplánu Endeavour STS-127

Start raketoplánu Endeavour byl plánován na 13. června, aby na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) dopravil poslední části japonského modulu Kibo. Kromě toho jsou součástí nákladu také náhradní díly velkých rozměrů, které umožní udržovat ISS v chodu.

Japonský laboratorní modul Kibo po definitivním dokončení

Úkoly modulu Kibo

- Netlakovaná část slouží pro různorodý výzkum vlivu otevřeného kosmického prostředí a mikrogravitace na nejrůznější materiály

- Tlakovaný experimentální modul slouží pro dopravu materiálu k experimentům na kosmickou stanici

POSÁDKA RAKETOPLÁNU ENDEAVOUR. Na misi letí šest mužů a jedna žena. Zleva Doug Hurley, Tim Kopra, velitel Mark Polansky, Julie Payetteová, Christopher Cassidy, Tom Murshburn, Dave Wolf.
FOTO: NASA