Laurent Abadie: Jednou bude televize jako ohebný list papíru

Jednapadesátiletý Abadie je, ač Francouz, jedním z členů vrcholového vedení celé korporace, kterou založil před 91 lety v Ósace Konosuke Matsushita. Abadie jako vášnivý vyznavač asijských kultur za svého předchozího působení dotáhl Panasonic ve Francii na první místo v prodeji digitálních fotoaparátů a z pátého na druhé místo prodeje plazmových televizorů.

Evropa, kterou nyní řídí, byla v uplynulém fiskálním období zisková. Na rozdíl od globální korporace, která při sedmiprocentním poklesu tržeb na 78 miliard dolarů vykázala ztrátu téměř čtyř miliard dolarů.

Jedním z důvodů byly i kurzové ztráty z hodnoty jenu. "V Evropě odbyt plochých televizorů i v této krizi mírně roste. Lidé zřejmě šetří spíš na oblečení nebo dovolené," říká Abadie.

Panasonic oznámil, že propustí 15 tisíc lidí z celkového počtu 300 tisíc. Dotkne se to Česka?

V žádném případě. Jde o globální plán, společnost má po světě necelých 300 závodů a tyto úvahy se týkaly nestrategických činností. Rozhodně to neovlivní výrobní závody v Evropě. A tedy ani v Česku. Budeme se snažit zachovat co nejvíce pracovních míst přeřazením na jinou práci.

Krachují firmy, propadá se prodej elektroniky a výzkumná společnost Display Search soudí, že letošek bude pro výrobce TV a elektroniky nejhorší. Vidíte to také tak?

To si nemyslím. Obor plochých televizorů se rozvíjí, my letos vyrobíme 15,5 milionů plochých televizorů - plazmových a LCD dohromady. Přitom v loňském roce to bylo celkem deset milionů televizorů. Dochází k nárůstu o 50 procent. Do tohoto oboru opravdu hodně investujeme. To platí i pro Asii a přímo Japonsko. Otevírají se tam dvě nové továrny, z toho jedna z nich bude největší na světě - Amagasaki 5. Takže svoji působnost rozšiřujeme.

Jak si ale vysvětlujete problémy tohoto oboru obecně. Ztrátu a propouštění ohlásily kromě vás i firmy jako Sony, Toshiba, potíže má Hitachi, americký Vizio, japonský Pioneer, který oznámil dokonce konec produkce plazmových televizí. V Česku propouštěla IPS Alpha a Multidisplay ukončil provoz úplně.

Je to velmi, až neuvěřitelně silné konkurenční prostředí. Jsou nutné vysoké investice do rozšiřování výroby i výzkumu a vývoje. Vezměte si, že otevřít novou továrnu stojí dvě miliardy eur. Takže přežije jen málo silných jedinců. U některých firem je myslím problémem velikost. A tudíž schopnost dělat tyto ohromné investice a zůstat konkurenceschopný. Rok za rokem sledujeme, jak se počet výrobců snižuje a opravdu se nakonec sníží na dvě, tři nebo čtyři velké firmy, které budou schopné díky své velikosti odolávat konkurenci a činit ty velké investice.

Těmi dvěma nebo třemi TOP společnostmi myslíte sebe a Samsung?

Možná. Samsung, to je opravdu silná konkurence.

Nesvědčí ale čísla potvrzující jednu z největších ztrát v historii vaší firmy o tom, že poslední rok nebyl příliš úspěšný ani pro Panasonic?

Nebyl to opravdu dobrý rok. Ale myslím, že provozní výsledky jsou ještě dobré. Prvních šest měsíců se to vyvíjelo dobře, pak ale vypukla ta globální krize a nastaly potíže všem. Ale jsme připraveni na období po krizi.

Krize se japonsky řekne "kiki", jsou to dva znaky - jeden znamená nebezpečí a druhý příležitost. A my se chceme zaměřit především na tu příležitost. To znamená se připravit na růst, který přijde po téhle krizi. Příští rok chceme například spustit 3D HD televizi, což je novinka - větší, tenká obrazovka. Čekají nás nové technologie, skvělé výrobky a tohle je takové přechodné období, byť problematické pro nás i ostatní.

Co ta fáze nebezpečí?

To nebezpečí je záludné pro malé chybující podniky. V Japonsku to tradičně a historicky chápeme opravdu tak, že krize je příležitostí pro velké silné podniky. Pro ně je to okamžik, kdy mohou poskočit hodně dopředu.

Ekonomové se dohadují, kdy krize skončí. Příští rok? Jak to vidíte vy?

Bude to trvat déle. Krize měla rychlý nástup a teď se budou ekonomiky dávat dohromady hodně pomalu. Takovými postupnými kroky. Jako schody nahoru - menší růst bude střídat stagnace a pak další menší růst.

Někteří tradiční výrobci už opouštějí technologii plazmových obrazovek, vy v Žatci rozjíždíte výrobu LCD, v Japonsku rozšiřujete také tuto technologii. Znamená to, že se Panasonic začíná odklánět od výroby plazmových televizí?

Není to tak, protože pokud jde o těch 15 milionů plánovaných kusů, jde o podíl půl na půl mezi plazmou a LCD. Navíc zastřešující značka produktů je Viera, kam patří plazmy i LCD.

Kromě toho LCD technologie je nutná, musí se vyrábět dál vzhledem k tomu, že je nutná pro menší obrazovky. Zatímco plazma je lepší pro ty velké, které chceme dál rozvíjet.

Vývoj směřuje k velkým interaktivním panelům, kde budou internet a televizní obrazovka dohromady, což je pro nás strategická záležitost. To by technologie LCD nezvládla.

Nicméně vývoj LCD ale pokračuje neméně rychlým tempem, využívá se už LED podsvícení, tyto obrazovky jsou už také velmi tenké a s velmi kvalitním obrazem. Přesto preferujete dál plazmu?

Je pravda, že technologie LCD prochází určitým vývojem, ale každopádně všechny kategorie se budou nadále uplatňovat.

Dostane se to do určité zralé fáze a pak stejně přijde na řadu další generace. Tak do čtyř let se dá čekat nová technologie. A to je OLED.

Panasonic v Plzni je prakticky existenčně závislý na dočasně najímaných dělnících od personálních agentur. Česko má přitom s působením některých agentur špatné zkušenosti. Je tento způsob dočasného najímání lidí obvyklý i v ostatních továrnách Panasoniku?

Naše výroba je velmi sezonní záležitost. To není konstantní věc, trh má velké výkyvy.

Trh jde v průběhu roku nejprve nahoru, a to na jaře. Pak klesá a znovu a velmi výrazně narůstá před koncem roku. Navíc, poslední roky jsme měli docela nedostatek pracovních sil.

Znamená to, že i jinde ve světě využíváte ve velkém měřítku najímaných dělníků?

V Evropě moc ne. Tam to záleží na pracovněprávní legislativě jednotlivých zemí. Dá se to řešit třeba flexibilní pracovní dobou. V řadě závodů je výroba hodně automatizovaná. Takže jde jen o určité překlenutí sezony.

Tady v Plzni, když se podíváte na výrobní linku, tak zjistíte, že je to stále hodně o lidech a ne tolik o té automatizaci.

Povede to k tomu, že nás postupně budou stále víc a víc nahrazovat automaty?

Myslím, že bude záležet na vytížení v dané oblasti a podle jednotlivých produktů. U televizorů je to hodně sezonní záležitost. V době nynějšího průmyslového rozvoje je nezbytné, aby se výroba automatizovala.

Každý podnik usiluje o zvýšení produktivity. Takže se stejným počtem pracovníků v budoucnu budeme vyrábět víc kusů. Ale je pravda, že třeba v oblasti výzkumu a vývoje lidský mozek nenahradíme.

Je podle vás nezbytně nutné vyrábět stále víc a víc?

My nechceme vyrábět technologie za každou cenu. Ale proto, aby se zkvalitnil život lidí. Za předpokladu, že se zároveň dbá na ochranu životního prostředí. Trendem bude úspora energií. Mnohá zařízení budou naprosto soběstačná, budou potřebovat minimum energie. Myslím, že dojde k velkému odklonu od ropy, to je už trochu vidět v poslední době.

Ti, co se tomu nepřizpůsobí, vydají se na cestu k záhubě. Což ukazuje nyní příklad firmy General Motors, kde vyráběli obrovská silná auta s pohonem všech čtyř kol a velkou spotřebou. A vedlo to k záhubě. Technologie jsou tu ale pro zkvalitnění života lidí. Aby se dbalo o jejich štěstí a zachovalo se životní prostředí.

Když mluvíme o tom pokroku a vývoji, jak bude vypadat televize za sto let?

Už za nějakých patnáct let si myslím, že lidé budou mít doma obrazovku přes celou stěnu. Bude to taková interaktivní stěna, kam si budou ukládat informace, fotky, hudbu, knihy, bude to vše fungovat na principu dotykových panelů.

Prostřednictvím této stěny si budou stahovat různé informace, filmy, hovořit s lidmi mimo. Těch změn bude hodně a je důležité, že takové televize umožní lidem i pracovat z domova.

Máte podobnou vizi i na dobu za sto let?

Za sto let? Bože, to je těžká otázka!

Zkuste to.

Myslím, že základním podkladem pro všechno bude obrazovka. Pro čtení, ukládání informací.

Bude nahrazovat dnešní papír. Bude to něco, co lze přeložit, používat všemi možnými způsoby. S naprosto univerzálním užitím - doma a jinde. Ale na tohle dojde čas už mnohem dříve než za sto let. Co pak? Nevím. Cosi na principu 3D? Nebo nějaká čidla v hlavě? Nějaký Star Trek?

Panasonic

Světový propad

V uplynulém fiskálním roce, končícím letos v březnu, klesly meziročně tržby koncernu Matsushita Electric Industrial Co Ltd. Group (od loňského října jako Panasonic Corporation)
o 7 procent na 78,4 miliardy amerických dolarů. Čistá ztráta dosáhla 3,8 miliardy dolarů.

Nárůsty v Plzni

Ziskový plzeňský výrobce televizí Panasonic AVC Networks Czech zvýšil meziročně tržby o pět procent na zhruba 50 miliard korun, zaměstnává na čtyři tisíce lidí a několik desítek dalších potřebuje v nejbližších dnech ještě přijmout. Počet v Plzni vyrobených LCD a plazmových televizí vzrostl na víc než tři miliony kusů.

Zastoupení v Česku

Kromě Plzně, kde má Panasonic i vývojové středisko, působí společnost ještě v Pardubicích (audio pro automobilky), v Plané (relé) a v Žatci (LCD televizory).

10 milionů televizí s plochou obrazovkou vyrobila ve světě za rok společnost Panasonic Corporation

300 závodů má Panasonic Corporation po celém světě. V nich pracuje necelých 300 tisíc lidí. Z toho pět procent míst bude kvůli krizi zrušeno.

16 milionů televizí vyrobil plzeňský závod Panasoniku od počátku existence v roce 1997 do letošního března.

Laurent Abadie (51)

Začínal kariéru v roce 1981 v Sony France. Od roku 2004 řídil Panasonic France, letos nastoupil do čela Panasonic Europe. Je ženatý, má tři děti a rád vaří a maluje.

• Diskuse
• Celkem 4 příspěvků