Vědci v Británii vytvořili umělé spermie

Zpráva o tom, že vědecký tým profesora Karima Nayernii z univerzity v Newcastlu vytvořil z kmenových buněk umělé lidské spermie, patří ke zvěstem, jimž je dáno obletět svět. Tak se taky stalo. O objevu profesora íránského původu a jeho anglických kolegů, jenž byl původně publikován v odborném časopise Stem Cells and Development, okamžitě referovala média od Aljašky po Indii. Viděla v něm naději, že se neplodní muži dočkají vlastních potomků.

Seriózní listy nicméně zaznamenaly výzvu odborníků, že s interpretací tohoto objevu se musí zacházet hodně opatrně. Bude totiž potřeba ještě mnoha pokusů, než dokážeme s určitostí říci, k čemu nás Nayerniův výzkum nakonec dovede. Ovšem bulvár ihned zasršel odvážnými titulky. "Konec mužů?" ptá se sugestivně Daily Mirror. "Chlapi jsou odsouzeni ke zkáze," děsí své čtenáře plátek The Sun.

Muži si to nepřipustí

Zopakujme si, co se vlastně stalo. Vědci v Newcastlu jako první na světě přetvořili kmenové buňky z jednodenního embrya v lidské spermie. "Mají hlavičky, bičíky a hýbou se," informoval Karim Nayernia. "Nemají sice ještě úplně normální tvar a pohyb, ale obsahují bílkoviny schopné aktivovat vajíčko." Vědec předpokládá, že v budoucnosti dokáže vytvořit umělé spermie i z buněk dospělého člověka.

Komu by měl Nayerniův výzkum pomoci? Jaká je poptávka? Na světě je devadesát milionů neplodných párů, ale jen šest procent z nich vyhledá pomoc lékaře. Podle těch, kteří přijdou do ambulancí, se vypočítávají procenta, mimo jiné i neplodných mužů.

V Británii se uvádí, že třetina párů, jež nemohou mít děti, se potýká s mužskou neplodností. Jedno procento z tamějších mužů je bez spermií. V České republice je přes dvacet center, která se věnují léčení neplodnosti. "Je tu kolem dvou procent mužů, kteří nemají žádné spermie," řekla Víkendu HN embryoložka Kateřina Texlová z brněnské kliniky Helios. Obecně se podle ní dá říci, že mužů se sníženou plodností přibývá. Čísla mohou být navíc podhodnocena, protože vina za neplodnost páru bývá podle zastaralých zvyků přičítána ženě a muži se zdráhají navštívit odborníka.

Lékař Vladimír Kubíček z pražského a českobudějovického centra Androcare, které se zabývá mužskou neplodností, uvádí, že "podle Světové zdravotnické organizace se mužský faktor podílí na neplodnosti páru nejméně ve třiapadesáti procentech". Současné studie podle něj dokazují, že v posledních čtyřiceti letech pomalu, ale setrvale klesá kvalita mužského ejakulátu. Mohou za to prý umělé estrogeny, které se dostávají do organismu mužů, a v západní civilizaci také vysoká zátěž cévního systému. Proto mají problémy s plodností hlavně lidé z průmyslově vyspělých zemí.

Absolutní incest

Další výzkum úspěšného týmu z Newcastlu však narazil na zeď v podobě zákona o umělém oplodnění a embryologii, který oplodnění lidského vajíčka umělým spermatem zakazuje. Striktní právní úprava měla být novelizována už loni a v britském parlamentu se o její změně zuřivě debatovalo. Poslanci, kteří usilují o to, aby zákaz pokusů s umělým spermatem na člověku přestal platit, vytvořili skupinu vedenou liberálním demokratem Evanem Harrisem. "Mysleme na lidi, kteří prodělali chemoterapii a nemohou mít vlastní děti," vyzýval Harris.

Ministryně zdravotnictví Dawn Primarolová podle listu Observer jejich argumentům ochotně naslouchala a uvěřila také, že by pokrok ve výzkumu pomohl vyřešit problémy s nedostatkem dárců spermatu. Sympatizovala ovšem i s těmi, kdo tvrdili, že by se se změnou zákona nemělo spěchat. Ti poukazovali na etické a právní otazníky. Věřící protestovali, že si vědci chtějí s lidskou DNA hrát na Boha.

Aktivisté, jako třeba Josephine Quintavallová ze skupiny Postoj k reprodukční etice, varovali před "absolutním incestem", k němuž zrušení zákazu podle nich povede, a kreslili vize světa, v němž se lidé "budou snažit vytvořit sperma a vajíčka z vlastní tkáně, aby se touto cestou stali matkou a zároveň otcem dítěte".

Je zajímavé, že zatímco křesťané se k zasahování vědců do Boží vůle stavějí odmítavě, postoj věřících Židů je opačný. Hned první den po zveřejnění Nayerniova objevu přinesl k výzkumu kladné stanovisko list Jerusalem Post. Vyslovil je významný izraelský lékařský etik a gynekolog Mordechaj Halperin, který je zároveň ortodoxním rabínem. "Židovské právo halacha nezakazuje produkování spermatu z embryonálních buněk," prohlásil, "protože den stará embrya nejsou považována za žijící lidské bytosti." Připomněl také, že židovské právo silně podporuje pokračování generací, "zejména když muž chce být otcem". Nezapomněl ale dodat, že všechny podobné úvahy jsou v této chvíli velmi teoretické.

Ačkoliv novela britského zákona nakonec spadla pod stůl, doktor Nayernia nyní hodlá požádat o výjimku, aby mohl ve svém bádání postoupit o krok dál.

Ukvapené soudy

Na téma umělých spermií se ve světě bádá už celých sedmnáct let. K široké veřejnosti se ovšem problematika dostala poprvé až roku 2002, a hned v hodně divoké podobě. Pořad BBC Newsnight totiž propagoval tento výzkum slovy: "Do dvou let budou zřejmě moci dvě ženy mít spolu dítě bez oplodnění mužem."

V pořadu se semlelo kdeco: představa, že jednou se budou klonovat děti z lidí, kteří zemřeli před stovkami let, že bude možné "konstruovat" novorozence s vlastnostmi na objednávku, "pěstovat" náhradní lidské orgány nebo přerušovat těhotenství třeba jen kvůli tomu, že by se narodilo krátkozraké dítě.

Úvahy tohoto druhu vyvolal badatel Mohamed Taranissi, který v roce 2002 v Chicagu prohlásil, že pokud výzkum půjde dopředu tak rychle jako dosud, bude už roku 2004 možno v klinickém prostředí začít zkoušet oplodnění lidského vajíčka umělým spermatem.

Dnes víme, že to bylo zbrklé prohlášení. Už tenkrát britští badatelé ve stejném oboru varovali, že Taranissiho tým vynáší ukvapené soudy. Ostrá konkurence by podle nich neměla vést vědce k tomu, aby ve snaze být první bagatelizovali nebezpečí nových postupů. Britský profesor William Ledger tenkrát upozornil, že z oplodňování nedostatečně vědecky ověřeným umělým spermatem by mohlo vzejít mnoho poškozených lidí.

O rok později ohlásil japonský tým, že z myších kmenových buněk vytvořil spermie, kterými oplodnil vajíčko. Embrya se vyvinula jen částečně. Američané přeměnili kmenové buňky ve vajíčka, která se ale oplodnit nepodařilo. Výzkum byl pořád ještě v plenkách. Americký tým George Daleyho tehdy začal zkoumat, jestli metody použité při tvorbě umělého myšího spermatu budou účinné i u lidí. Daley tenkrát vyslovil naději, že se jednoho dne podaří získávat kmenové buňky přímo z kostní dřeně dospělého člověka, a z nich pak bude možné vytvořit spermie, jež ponesou jeho geny. "Věřím, že nám to pomůže lépe pochopit mužskou neplodnost," soudil tehdy Daley v rozhovoru pro list The Times.

Myši doktora Nayernii

V roce 2006 začal být na špici tým profesora Karima Nayernii, tehdy z univerzity v německém městě Göttingen. Vytvořil umělé myší spermie a ve zkumavce jimi oplodnil 210 myších vajíček. V pětašedesáti z nich začal život a mohla být transplantována. Jediná z myší nakonec porodila sedm mláďat. Všechna byla neplodná. Jedno zemřelo hned po porodu, ostatní dvě se dožila maximálně pěti měsíců, i když běžně žijí myši dva roky. Myšky měly navíc netypický vzrůst a vážné dýchací potíže. Nicméně profesor Nayernia triumfoval: "Poprvé v historii jsme stvořili život s použitím umělého spermatu!"

Profesor reprodukční biologie z univerzity v Sheffieldu Harry Moore tenkrát v deníku Guardian varoval: "Nejnovější výsledky ukazují, že tato technika má k dokonalosti daleko. Všechny myši se narodily nenormální. Doba, kdy by se touto cestou mohla léčit neplodnost u lidí, je vzdálená mnoho let."

V roce 2007 se profesoru Nayerniovi podařilo z kmenových buněk z lidské kostní dřeně vytvořit nezralé spermie. Už tenkrát začal bulvár vybubnovávat, že "ženy si jednoho dne budou pěstovat vlastní sperma". Odborníci předpokládali, že cesta ke zralejší variantě potrvá tři až pět let.

Země žen

Převratná zpráva z Newcastlu odhady o několik let předběhla. Nayerniovy nejnověji vyvinuté spermie sice ještě nejsou dokonalé, ale jsou každopádně zralé. A lidská fantazie se dala do pohybu.

"Představuju si všechny ty z umělého spermatu vzniklé mimolidi, jak zaplavujou zemi, shlukují se a berou se mezi sebou," píše na webu Američanka skrytá pod jméno Darkwing. Její vize je opravdu dark. "Dovedu si představit, jak jich ten chlápek vytvoří celou armádu, a pak je povede, aby ovládli svět. Stane se pánem světa prostřednictvím svých umělých dětí," graduje Darkwing své fantazírování, evidentně živené hollywoodskou produkcí.

Ale vlastně ani nemusí jít o Hollywood. Téma "světa bez mužů", což je další z fantazií, k nimž Nayerniův objev svádí, už v roce 1984 ztvárnil polský film Sexmise. Ve snímku, který mezitím vešel do zlatého fondu světové kinematografie, jistý doktor Kuppelweiser vynalezne hibernátor, v němž mohou lidé v umělém spánku přečkat celá staletí. Dobrovolníci Max a Albert souhlasí, že se nechají pokusně podchladit na tři roky.

Probudí se ale až za osmačtyřicet let - ve světě bez mužů. Zatímco hibernovali, došlo totiž k válce, v níž speciální bomba zničila mužské geny. Ženy se uchýlily pod zem, protože svět se stal neobyvatelným. Dvě ženské skupiny se pustí do boje o oba muže, které chtějí zkoumat jako "přežitek minulosti". Maxovi a Albertovi se nakonec podaří uprchnout a na povrchu zjistí, že ženy byly zmanipulované svou vládkyní (mimochodem, zakukleným mužem), protože žádná radiace není a země je obyvatelná. Režiséru Juliuszovi Machulskému ale tenkrát spíš než o mužské geny šlo o karikaturu moci, která si s lidmi krutě zahrává.

Svět bez mužů nám ovšem nehrozí, tvrdí vědci. V britském Independentu vyšel komentář šéfredaktora časopisu Lékařská etika Johna Harrise, který prohlašuje, že "sperma je obnovitelný zdroj a je ho spousta". Pokud ale vědci v Newcastlu skutečně dokázali vytvořit to, co tvrdí, je to podle něj důležitý pokrok, protože v budoucnosti už se žádný muž nebude muset považovat za neplodného.

Předem vyloučeno není nic. Jak připomíná v reakci na Nayerniův objev Christian Nordquist v časopise Medical News Today, "každý technický nebo vědecký průlom doprovází vzrušení, uznání i strach. Když vyjely na trať první vlaky, někteří lékaři tvrdili, že kdyby člověk cestoval rychleji než třicet kilometrů v hodině, praskne mu hlava."

Snímky © isifa.com, Urania: Otec umělých spermií: profesor Karim Nayernia je šéfem vědeckého týmu v britském Newcastlu, který jako první na světě vytvořil umělé spermie. Herec Jerzy Stuhr si ve slavném polském filmu Sexmise zahrál dobrovolníka Maxe, který se v důsledku vědeckého pokusu ocitne ve světě bez mužů. Objev britských vědců vyprovokoval některá zpravodajská média k podobně senzačním vizím.

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků