Archeologové objevili pozůstatky Ardi v roce 1994 na území dnešní Etiopie. Ardi, vysoká 1,2 metru a vážící 50 kilogramů, se toulala lesy o milion let dřív než světoznámý hominid nazývaný Lucy. Lucy byla dosud považována za nejstaršího předchůdce člověka. Ardi je podle antropologů dalším článkem odhalujícím tajemství vývoje lidského rodu.

Podle vědců se lidé nevyvinuli z předchůdců dnešních šimpanzů. Výzkum Ardi ukázal, že šimpanzi i lidé mají společného předka, ale oba druhy se pak vyvíjely a měnily odděleně.

"Není to společný předek, ale je to nejblíže, kam jsme se zatím mohli dostat," řekl o Ardi ředitel Výzkumného střediska lidské evoluce na Kalifornské univerzitě v Berkeley Tim White.

Vývojové řady člověka a lidoopů se setkaly pravděpodobně před šesti až sedmi miliony lety, řekl White. Kostra Ardi, známé jako Ardipithecus ramidus, má nicméně znaky, které se u současných afrických opic neobjevují. Ardi žila v lesích, kde ke šplhání po stromech mohla využívat všechny končetiny. Stupeň jejich vývoje však ukazuje, že ve stromech moc času netrávila. Na zemi dokázala chodit vzpřímeně po dvou.

"Když postupujete od hlavy k palci u nohy, pozorujete živou mozaiku, která není ani šimpanzem, ani člověkem. Je to Ardipithecus," řekl White.

Lidé si podle Whiteova tvrzení vsugerovali, že šimpanzi se příliš nevyvinuli. Výzkum Ardi však naznačuje, že gorily a šimpanzi nechodí po kloubech prstů, protože jsou primitivnější než lidé, ale protože se vyvinuli tak, aby snáze přežívali v lesních porostech.

Etiopie, kde byla v roce 1974 nalezena i zatím dosud nejslavnější fosilie Lucy, je označována za kolébku lidstva.