Polovina dětí reaguje na internetu na zprávy od cizích lidí, rodiče je příliš nechrání

Internet a zejména sociální sítě tvoří nedílnou součást života českých teenagerů i výrazně mladších dětí. Podle výzkumu společnosti Microsoft 79 procent dospívajících v Evropě aktivně užívá sociální sítě. To je přibližně o polovinu více než před pouhým rokem, kdy se k navazování a udržování známostí na internetu přihlásilo 45 procent dětí a dospívajících do osmnácti let.

Alarmující je, že podle 43 procent mladých uživatelů sociálních sítí je zveřejňování osobních informací na internetu bezpečné. Není. Používání skutečného jména, zveřejňování fotografií, popis bydliště nebo školy, kterou dítě navštěvuje, může vyústit v sexuální obtěžování na internetu i v reálný útok.

Právě na tato rizika upozorňují výsledky výzkumu, který provedla společnost Microsoft mezi 5 615 dětmi a mladými lidmi do osmnácti let a 8 566 dospělými v jedenácti evropských zemích.

Nezletilí na síti často používají skutečné jméno

Z výsledků výzkumu, který Microsoft provádí opakovaně, vyplývá, že nezletilí uživatelé internetu běžně porušují základní bezpečnostní pravidla. Nejčastějším riskantním krokem je používání skutečného jména. Za skutečností, že se pod pravým jménem v sociálních sítích pohybuje 85 procent Evropanů pod osmnáct let, může do značné míry Facebook.

Nejpopulárnější sociální síť i mezi českými uživateli totiž k zadání skutečného jména přímo vyzývá. Výrazně se tak liší od starších typů komunitních webových serverů, které pracují s přezdívkami. Naprosto běžné je mezi dětmi a mladistvými zveřejňování vlastních fotografií a snímků kamarádů, které praktikuje 71 procent respondentů průzkumu.

Výrazně rizikovější je uvádění údajů, které potenciálním predátorům umožňují vyhledat dítě v reálném světě, jako je poštovní adresa nebo název školy. Ke své škole se v rámci sociálních sítí hlásí 44 procent respondentů a svou adresu na internetu zveřejnilo třináct procent nezletilých uživatelů. Většina dětí alespoň omezuje přístup ke zveřejněným informacím. Více než polovina respondentů povoluje přístup na stránky s informacemi o své osobě pouze rodinným příslušníkům a kamarádům, sedmnáct procent ale nechává své informace volně přístupné.

Rodiče chrání děti před riziky internetu laxně

Alarmujícím zjištěním výzkumu společnosti Microsoft mezi rodiči je jejich laxní přístup k ochraně dětí před internetovými riziky. Čtyřicet procent rodičů vůbec nesleduje, jaké stránky jejich děti navštěvují a jaké informace na internetu zveřejňují. Polovina rodičů pak nesleduje, zda jejich děti správně používají pravidla pro zajištění soukromí v sociálních sítích. Nástroje rodičovské kontroly pro omezení přístupu k nevhodným webovým stránkám nebo aplikace pro sledování aktivity na internetu používá pouze 22 procent rodičů.

Pasivní chování rodičů je hrozivé, protože právě jejich informovanost a schopnost otevřeně hovořit s dětmi představuje nejlepší ochranu před internetovými predátory. Jde o reálnou hrozbu, s kontaktem ze strany neznámých uživatelů se setkalo 63 procent respondentů průzkumu, téměř polovina z nich navíc na tento kontakt odpověděla – ze zvědavosti.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků