NASA chce mít počasí pod kosmickým mikroskopem

reklama

Jde o vrchol současné kosmické techniky pro sledování počasí a s ním souvisejících jevů. Meteorologické satelity vybavené dokonalejšími přístroji a senzory s vysokým rozlišením by časem mimo jiné mohly omezit i taková překvapení, jako byly třeba nedávné povodně na Madeiře.

GOES-P patří do řady meteorologických družic GOES, což znamená Geostationery Operational Environmental Satelite. Jde o satelity létající po tzv. geostacionární dráze. Ta se nachází ve výši přibližně 36 tisíc kilometrů a těleso se na ní pohybuje stejnou rychlostí, jako povrch planety pod ním. Má tedy pod sebou stále stejnou část Země.

Na palubě GOES-P dlouhého přes 8 metrů jsou především kamery, které umožní snímkování atmosférických jevů ve viditelné i tepelné části spektra s mimořádně vysokým rozlišením. Většinu dat z nového satelitu tak ocení především obyvatelé USA - nejen v podobě lepších satelitních snímků v meteorologických televizních relacích, ale především ve zpřesnění krátkodobých předpovědí počasí, příchodu bouří a jiných mimořádných jevů. GOES-P ale nese také čidla sledující tok částic, které přicházejí na naši planetu z vesmíru a ovlivňují děje v atmosféře. A nechybí ani rentgenový teleskop pozorující aktivity Slunce. Tyto informace lze využít i globálně: pro sledování změn klimatu, sluneční aktivity a vlivu kosmických faktorů na pozemské komunikace a satelitní techniku.

Také ESA provozuje řadu meteorologických družic

Také evropská kosmická agentura ESA, jejíž členem je Česká republika, provozuje prostřednictvím organizace Eumetsat početnou flotilu meteorologických družic. S GOES-P jsou srovnatelné stroje třídy Meteosat, které se také nacházejí na geostacionární dráze - s tím rozdílem, že "stojí" nad rovníkovou oblastí Afriky. Jejich data tedy slouží především pro předpovědi počasí na území Evropy a Afriky. Právě jimi pořízené snímky jsou součástí meteorologických relací České televize.

Soukromníci raketoplány nenahradí - čtěte ZDE

Ponořte se do hlubin vesmíru. NASA ukázala první infrasnímky z teleskopu WISE - čtěte ZDE

První generace Meteosatů uměla pouze pořizovat snímky oblačných systémů v oblasti viditelného a tepelného záření. Nyní jsou nejdůležitějším zdrojem meteorologických dat pro Evropu Meteosaty 8 a 9 patřící do druhé generace (Meteosat Second Generation, MSG). Jejich hlavním vědeckým přístrojem je zařízení SEVIRI schopné snímkovat meteorologické jevy v několika pásmech záření s rozlišením až 1 kilometr a sledovat teplotní děje. MGS jsou také vybaveny čidlem GERB určeným k měření tepelného vyzařování atmosféry.

Pokročilejší bude vybavení třetí generace Meteosatů (Meteosat Third Generation - MTG), jejímž prvním zástupcem bude Meteosat MGT 11. Ten by měl odstartovat někdy mezi lety 2015-2017. Evropští experti v současnosti specifikují požadavky, které má splňovat jejich přístrojové vybavení.

Využití satelitů výrazně zpřesnilo především krátkodobé předpovědi, poskytuje ale i cenná data pro zkoumání klimatických změn a vlivů lidské činnosti na životní prostředí. S rostoucí citlivostí přístrojů na jejich palubách také roste procento úspěšnosti předpovědí.

Autoři: Jan A. Novák