V rámci rozsáhlé studie vědci sledovali po šest týdnů 11 430 lidí a zkoumali, jaký vliv, pokud vůbec nějaký, má hraní počítačových her. Zjistili, že se hráči sice zlepšují v hraní her, ale získaná schopnost není přenosná, uvádí se v závěrech zprávy uveřejněné v časopise Nature.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, z nichž jedna měla za úkol hrát online hry určené ke zlepšování paměti, logického myšlení a dalších dovedností. Trénovat tímto způsobem mozek měli nejméně deset minut denně, třikrát týdně po dobu alespoň šesti týdnů. Druhá skupina nehrála žádné hry, ale trávila stejný čas surfováním na internetu a odpovídala na otázky vyžadující obecné znalosti. Všichni byli před zahájením výzkumu a po něm podrobeni testu IQ.

Vědci zjistili, že lidi, kteří trénovali mozek, neuspěli po šesti týdnech v testu lépe než lidé, kteří jen brouzdali po internetu.

"Statisticky není výrazný rozdíl mezi zlepšením, které bylo u účastníků, kteří hráli hry na procvičování mozku, a těmi, kdo po stejnou dobu jen brouzdali po internetu," řekl Adrian Owen z Medical Research Council.

Někteří vědci se závěry studie nesouhlasí

S tím ale nesouhlasí jiní vědci. "To je jako kdybychom řekli: Nemohu zaběhnout míli (zhruba 1,6 kilometru) pod čtyři minuty, a proto to není možné zvládnout," řekl Steve Aldrich ze společnosti Posit Science. Tvrdí, že hry, které vyvíjí jejich společnost, vedou ke zlepšení paměti starších lidí. Svědčí pro to prý výzkumy, jejichž výsledky byly uveřejněny mimo jiné v časopise Proceedings of the National Academy of Science.

Profesor psychologie a neurologických věd z univerzity v Illinois Art Krammer, který nemá se studií britských vědců nic společného, připouští, že některé hry mají malý dopad na zlepšení kognitivních schopností lidí. Místo hraní her by ale lidé podle něho měli dělat nějaká cvičení. "Fyzická aktivita může podnítit nové spojení mezi neurony a produkovat nové mozkové buňky," řekl a dodal, že některé hry na trénink mozku fungují lépe než jiné. Některé od společnosti Posit Science prokázaly mírný příznivý dopad na zlepšení paměti starých lidí, řekl.

"Lidé by se měli učit nový jazyk nebo sportovat, pokud chtějí skutečně lepšit výkonnost mozku. Ke stimulaci mozku potřebuje člověk skutečnou výzvu," soudí profesor psychologie a neurologie Phillip Adey z královské akademie v Londýně.