Dosud se vědělo, že určité druhy velryb recyklují železo v oceánu pojídáním drobných korýšů, kteří ho získávají z řas, a vyměšováním se železo dostává zpět do vody. Nebylo ale známo, kolik železa velrybí exkrementy obsahují, uvedl server NewScientist.com.

"Myslíme si, že velrybí trus je asi desetmilionůkrát bohatší na železo než mořská voda," řekl Reuters vědec Steven Nicol z australské antarktické agentury (AAD).

Pro mikroskopické řasy a sinice, které přeměňují oxid uhličitý na kyslík, je železo přirozené hnojivo a napomáhá jejich růstu. Tento takzvaný fytoplankton pojídají drobní korýši, které v mořích kolem Antarktidy jsou potravou velryb.

Větší počet velryb, v jejichž trusu se podle vědců železo koncentruje, by proto mohl zlepšit odebírání oxidu uhličitého ze vzduchu. "Rostliny to milují a vlastně je to další způsob, jak vzít uhlík z atmosféry," řekl Nicol.

Zprávy se objevily v době, kdy mezinárodní velrybářská komise představila návrh nové úmluvy, která by umožnila Japonsku, Norsku a Islandu komerční lov velryb a snížila kvóty na počet ulovených kytovců.

Obcházení celosvětového zákaze velrybaření je citlivou otázkou v japonsko - australských vztazích. Podle agentury AFP Austrálie s tímto kompromisním návrhem nesouhlasí.