Tajemná moudrost davu

Crowdsourcing je základem experimentu, se kterým nyní přicházejí Hospodářské noviny. Projekt nazvaný 100 chytrých má tři dny před volbami do Poslanecké sněmovny přinést odhad jejich výsledků sestavený z tipů široké veřejnosti. Pokud se chcete experimentu osobně zúčastnit nebo se alespoň dovědět detaily o jeho metodice, najdete podrobnosti na internetové adrese www.100chytrych.cz.

Tady nás ale zajímá něco jiného: jak takzvaná moudrost davu ve skutečnosti funguje.

Katastrofa v přímém přenosu

V lednu 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger. Šlo o jednu z katastrof, které se díky přítomnosti médií odehrály prakticky v přímém přenosu. Téměř okamžitě poté prudce klesly akcie společnosti Thiokol, která pro raketoplán dodávala startovací motory na pevná paliva. Na první pohled na tom není nic divného - jenže dodavatelů pro program Space Shuttle je víc, a žádný jiný propad akcií nezaznamenal. Téměř přízračně ale vyznívá skutečnost, že až o několik měsíců později označila vyšetřovací komise za příčinu zkázy Challengeru právě vadné těsnění mezi segmenty jednoho ze startovacích motorů vyrobených firmou Thiokol. Pryžový těsnicí prvek prohořel, plamen ožehl externí palivovou nádrž a došlo k explozi.

Jenže z televizního záznamu to laický divák neměl šanci odhalit - i zkušeným expertům trvalo dlouho, než se k tomuto poznání dopracovali. Jak je to možné? Nikdo neví. Mnozí ale věří, že zafungovala právě moudrost davu, jev, s nímž pracuje crowdsourcing.

Případ Challenger je snad nejslavnější argument příznivců této neobvyklé metody zjišťování pravdy: miliony lidí, kteří viděli záznam katastrofy, ve svém součtu nějakým záhadným způsobem správně dospěly k odhalení její příčiny, což se vzápětí promítlo i do kurzů akcií. Řadoví občané bez příslušného vzdělání tedy během několika hodin dospěli ke stejnému výsledku jako výkvět specialistů po dlouhém, pracném a také nákladném vyšetřování.

Nechybí ale ani další argumenty pro podporu teorie "moudrosti davu", z nichž některé jsou podepřené vědeckými experimenty. Finanční expert a pedagog Jack Treynor naplnil sklenici 850 bonbony a ukázal ji přibližně půl stovce studentů, kteří měli odhadnout, kolik jich tam je. Jejich tipy se od skutečného množství pochopitelně odchylovaly, ale ve svém průměru daly poměrně přesný výsledek - 871. Přitom pouze jeden člen skupiny měl odhad lepší, než bylo toto číslo. Podobné experimenty byly provedeny i s odhadem teploty v místnosti, s hledáním správné cesty labyrintem atd. Obvykle končily překvapujícími výsledky.

Americká Agentura pro pokročilý obranný výzkum (DARPA) se už léta zabývá využitím sledování sázkových kurzů pro předpovídání budoucnosti. Že by to mohlo opravdu fungovat, ukázal případ iráckého diktátora Saddáma Husajna: dva dny před jeho polapením zdánlivě bez příčiny vzrostl kurz sázek na konec jeho svobodných dní o neuvěřitelných 300 procent.

A ještě jeden zajímavý případ, který zdánlivě hraničí s mystikou. Když Americká filmová akademie zakázala členům oscarové poroty komunikovat s novináři, Wall Street Journal z některých vytáhl informace o jejich hlasování tajně. Získané dílčí výsledky od porotců ale byly horší než výsledky sázek na to, kdo Oscara dostane. Laické publikum tedy znalo pravdu lépe než někteří zasvěcení!

Zázračná rozmanitost

Americký novinář a ekonomický dopisovatel listů The New Yorker, The New York Times, The Wall Street Journal a dalších prestižních periodik James Surowiecki roku 2004 vydal o crowdsourcingu knihu The Wisdom of The Crowds (Moudrost davů), která se rychle stala bestsellerem. Uvádí v ní celou řadu případů zázračných vědomostí davu a snaží se o jejich zevšeobecnění. Především tvrdí, že moudrost davů funguje jenom tehdy, když jsou splněny určité předpoklady: členové skupiny se navzájem neovlivňují, ve skupině jsou zastoupeni lidé různých vědomostí i různé úrovně inteligence a jsou na správnosti výsledků zainteresováni, například odměnou v sázkové hře. Surowiecki tvrdí, že právě různorodá životní zkušenost a rozmanitost pohledů na problém neovlivněné jednostranným zaměřením expertů nebo většinovým míněním jsou zdrojem oněch zdánlivě zázračných výsledků.

Crowdsourcing už nalezl celou řadu praktických uplatnění. Ukazuje se například, že vyhodnocování kurzů sázek dává lepší výsledky než průzkumy veřejného mínění - a tak například společnost Iowa Electronic Markets na tomto principu předpovídá výsledky voleb. Podle principů uvedených Suro­wieckim bývají také sestavovány expertní týmy, vyhodnocovány marketingové akce atd.

Sporný Challenger

Surowieckého kniha zaznamenala velký ohlas - ale nechyběla ani kritika. Ve skutečnosti je sporný už samotný případ Challengeru, který na crowdsourcing obrátil asi největší pozornost. Kolem Thiokolu a jeho urychlovacích motorů na tuhá paliva totiž byly četné diskuse už před katastrofou. Mnozí kritici poukazovali na to, že sestavování obrovských raketových motorů z několika segmentů utěsněných prakticky stejným způsobem jako sklenice s ovocným kompotem je nebezpečné, a nechyběly ani hlasy, že za výběrem tohoto řešení stála protekce z nejvyšších míst americké administrativy. Kritikové programu Space Shuttle už před katastrofou nejčastěji útočili právě na urychlovací motory, a burza pak jen logicky zareagovala potrestáním dodavatele, který byl dlouho vnímán jako kontroverzní.

Existuje ale i další možné vysvětlení. O problému s těsněním věděli lidé z kosmické agentury NASA i z Thiokolu předem - jenže se to tajilo. Příkaz k letu byl dán i přesto, že mnozí experti upozorňovali na riziko. "Zázrak" na burze tedy ve skutečnosti mohl být jen pouhým únikem informací: katastrofa potvrdila to, co se už v zainteresovaných kruzích akcionářů šuškalo. Se záznamem havárie v přímém přenosu to tedy vůbec nemuselo souviset.

Život na Marsu

Oponenti také poukazují na šachové turnaje, při nichž velmistr hraje proti množství tuctových hráčů: skóre obvykle vyznívá ve prospěch velmistra. Podobné výsledky má i televizní vědomostní soutěž 1 vs. 100 (česká verze se jmenovala ­Jeden proti stu, ale dlouho se na obrazovkách neudržela). I v tomto případě jedinec často dokázal, že ví víc než dav. Kritikové crowdsourcingu proto tvrdí, že spíš než o metodu jde jen o statistický trik. Blíže pravdě ale asi je konstatování, že crowdsourcing funguje jen v některých případech. Například tehdy, kdy řešený problém má blízko ke každodenní zkušenosti.

Nepochybně však jsou oblasti, kde "moudrost davu" nefunguje vůbec - především tam, kde je třeba opravdových expertů. Těžko si lze například představit, že by se pomocí hlasování nebo sázek mohlo dospět třeba ke správné hodnotě elektrické vodivosti určité slitiny.

Stejně tak by asi bylo zajímavé zjistit, zda mechanismus "moudrosti davů" pracuje i v podmínkách, které se vymykají běžné lidské zkušenosti. Pro odhad volebních výsledků například existuje dostatek vstupních informací (třeba i podprahových), z nichž lze vytvořit jakýsi úsudek - jak by to ale fungovalo třeba při zjišťování podoby života ve vesmíru? Dá se například předpokládat, že až do nástupu kosmických sond by výsledky výrazně mluvily pro existenci života na Marsu. Po prvních snímcích, které ukazovaly jen poušť s krátery, by ale asi závěr davu zněl úplně jinak. Anebo ne?

Zatím se musíme spokojit jen s testem na českých volbách. I to ale může být zajímavé - tím spíš, že Marťané v nich už tradičně také hrají svou roli. Nezapomeňte tedy sledovat web 100chytrych.cz.

Foto: © isifa.com: James Surowiecki ve své knize Moudrost davů ukázal, jak se skupina laiků stane chytřejší než špičkoví odborníci.
Oscar 2000: veřejnost poznala dopředu, kdo si sošku odnese.

• Diskuse
• Celkem 44 příspěvků