Procházky webem jsou jen na vlastní nebezpečí

Najdete tu gramatiky a slovníky neexistujících jazyků. Telefonní čísla lepších prostitutek v Göteborgu i facebookové profily vašich dětí. Většina vědeckých článků, které byly kdy publikovány. Porno měkké, tvrdé i takové, co si vůbec neumíte představit. Celé Shakespearovo dílo. Deníky puberťaček. Korán s komentářem. Software schopný kus internetu vyřadit z činnosti i takový, který to zas umožní napravit - a miliony dalších programů. Přístupy k bankovním účtům většiny obyvatel vyspělého světa. Mimochodem také skoro celá světová hudební a filmová produkce.

Většina toho je zastaralá, neplatná, plná chyb. Část je dostupná veřejně a část je za zdmi různé prostupnosti. Zkrátka, spojeným úsilím jsme mimoděk stvořili Borgesovu Babylonskou knihovnu a jsme z toho celkem pochopitelně trochu zmateni.

V jednom důležitém ohledu se nic nezměnilo. Poměr hodnotných věcí a nesmyslů zůstává zhruba stejný jako dřív. Možná jde o kulturní konstantu platnou od samého počátku produkce abstraktních myšlenek, tedy od dob jeskynních maleb. Řekněme, že to může být - zhruba a s velkými rozdíly dle kontextu - deset procent ku devadesáti. To nevypadá tak zle.

Háček je ve velikosti zkoumaného prostoru. Jednu dobrou knihu z deseti vyberete mnohem snáz než sto z tisíce. A je-li řeč o internetovém obsahu, nemluvíme o tisícovce (ani o milionu), ale o číslech, jež z hlediska kapacity jednotlivce v podstatě splývají s nekonečnem. Nadbytek informací se pak ztotožní s jejich nedostatkem. Namísto sklenice vody tu je moře, které vás utopí.

Naštěstí už umíme jakžtakž plavat, byť s mnoha omezeními. Na webu se dá například hledat, a i tento prostý nástroj je mocný - vybere z moře pár deci. Ne však vždy to, co právě potřebujeme. A téměř jistě ne všechno, co by mohlo pomoci. Věcněji: Google je nepostradatelný, ale nestačí. Je třeba předem vědět, kde zhruba jsou informace, jež potřebujeme - mít tedy "svá" místa na webu a sledovat hlavně je, vědomě se odstřihnout od nezměrnosti celku. Je třeba mít jasnou představu o důvěryhodnosti toho kterého zdroje - například BBC taky není stoprocentně spolehlivá, ale vedle konspiračních teoretiků ji můžete pokládat málem za etalon.

Je třeba osvojit si potřebné nástroje. Například RSS čtečka nastavená na zdroje, jež nás zajímají, je skvělým filtrem: pustí k nám to, co potřebujeme, a zatají zbytek. Web není dětská hračka, přestože se ovládá ještě snáz. Je doslova nebezpečný, pustíte-li si ho příliš k tělu. Dovede vygumovat nejen váš čas, ale i váš mozek. Procházky Babylonskou knihovnou lze doporučit jen se zachováním značné opatrnosti. Ne, to opravdu není nadsázka ani žert.

• Diskuse
• Celkem 7 příspěvků