Konec mayského kalendáře v roce 2012? Omyl, tvrdí čeští badatelé

Bohumil Böhm je matematik. Jeho bratr Vladimír, učitel dějepisu a španělštiny, oba se zájmem o mayskou kulturu. Pro vznik přelomové práce o mayském kalendáři to byla šťastná kombinace a za jejich teorii o jiném počítání mayského kalendáře, která poráží tu dosud všeobecně přijímanou, se začíná stavět čím dál tím víc vědců.

Studie nedávno uveřejněná v německém prestižním astronomickém časopise Astronomische Nachrichten jasně konstatovala, že z  více než padesáti teorií určujících vztah našeho kalendáře k mayskému je správná ta jejich.

Začněme ale od začátku. Mayové byli posedlí počítáním a většina jejich záznamů byla vždy označena datem. Problém spočívá v tom, že Mayové používali několik kalendářů. Jeden měl 260 dní a sloužil k náboženským účelům, jeden měl dní 365 a používal se hlavně v zemědělství a jeden byl pouze devítidenní a připomínal svým dělením dnů náš týden.

Navíc ještě Mayové datovali průběh času pomocí tzv. dlouhého počtu o hodnotě 1 872 000 dnů, který uváděl počet všech prošlých dnů od předem určeného prvního dne do dne, který byl datován. Právě tento kalendářní sytém datování se stal pro historiky důležitým.

V okamžiku, kdy bychom přesně určili nějaký pevný bod mezi naším a mayským kalendářem, mohli bychom pak jakoukoliv událost v mayských dějinách přesně datovat. A konečně se také dozvědět, kdy má mayský kalendář skončit. Dosud je totiž v tomto počítání docela chaos. Podle některých autorů totiž konec mayského kalendáře připadá v našem letopočtu na rok 1493 a podle jiných až na 2532.

Ačkoliv existuje přes padesát výpočtů vztahů mezi naším a mayským kalendářem, ve světě je dosud široce přijímána ta, kterou označujeme zkratkou GMT, tedy podle jejích spoluautorů Goodmana, Martíneze a Thompsona. Ta klade konec velkého cyklu mayského kalendáře o hodnotě 1 872 000 dnů na rok 2012. Proč je podle vás tato teorie chybná?

Korelací mezi křesťanským a mayským kalendářem je skutečně hodně a některé se liší až o tisíc let. To je pro historiky naprosto nepřijatelné, protože sice víte jak šly po sobě jednotlivé události v mayských městských státech, ale těžko je pak zařadíte do světového kontextu v rámci juliánského kalendáře.

Problém spočívá v tom, že každý z badatelů vycházel z jiných podkladů. Thompson, který je hlavním tvůrcem dosud široce přijímané korelace mezi kalendáři, vycházel z knih Chilam Balam, napsaných vesměs maysky vzdělanými a pokřtěnými Mayi a z kroniky misionáře Diega de Landy, který sice pálil mayské knihy, ale zanechal nám nakonec o  Mayích paradoxně nejvíc informací.

V těchto pramenech jsou některé události datovány souběžně  podle křesťanského letopočtu i mayského známého v 16. století. Bylo tedy poměrně jednoduché a logické je využít. Jenže v těchto pramenech už se nevyskytuje počítání v systému tzv. dlouhého počtu.

Když se onen dlouhý počet, podle GMT končící v roce 2012, už nepoužíval, jak jej mohli z těchto zdrojů vypočítat?

Šli na to oklikou. Mayové totiž vše zaznamenávali podle dnů různých cyklů. V Chilam Balam jsou tak dny zaznamenány podle toho jaké měli postavení ve 260 denním cyklu nazvaném Tzolkin, a souběžně s tím v 365 denním cyklu, nazvaném Haab. Tyto cykly se po 18 980 dnech setkaly a vše začalo na novo.

Souběžně s tím běžel 9 denní cyklus a tyto tři cykly se potkávají po 170 820 dnech. Tyto cykly měly navíc vztah k jedné součásti velkého cyklu, které říkáme Katunový kruh, který měl 93 600 dnů a všechny tyto cykly se společně setkaly po 6 832 800 dnech. Kromě výše popsaných kalendářních cyklů probíhal ještě náš klíčový dlouhý počet, a to o délce 1 872 000 dnů.

Setkávání cyklů je naprosto fascinující a ukazuje jak byli Mayové posedlí počítáním a přesným datováním a také nám to hodně ztěžuje práci a je to i důvod takového rozptylu různých teorií. Thompson pak využil těchto menších kalendářních cyklů a protože narazil na některé souběhy s dlouhým počtem, o který nám jde především, tak od toho odvodil jeho počátek a délku. Chybně.

Proč chybně?

Protože si neuvědomil, a zřejmě to v té době, kdy nad tím pracoval, ani nemohl vědět, že v kontinuitě mayského počítání došlo k mezeře. K výpadku došlo patrně v první čtvrtině 11. století. Kalendář používaný Mayi v šestnáctém století měl tak díru, to znamená, že plynule nenavazoval na kalendář z klasického období mayských dějin.

Co se stalo?

Do oblasti mayského osídlení začali po roce 928 našeho letopočtu pronikat nájezdníci ze středního Mexika– Toltékové, Tutul Xiuové a Itzové, souhrnně nazývaní Mexičané. Podle zpráv z knih Chilam Balam víme, že mezi lety 987 až 1013 vpadly tyto kmeny na Yucatán a obsadily dvě velká chrámová města, a to Chichén Itzu a Uxmal. Ta sice nebyla zničena, ale třeba Chichén Itzá byla přebudovávána v toltéckém stavebním a výtvarném pojetí. Ve velmi krátké době končí mayské hieroglyfické nápisy s daty na stěnách chrámů a stélách, které pokračování velkého cyklu dokumentovaly.

Mexičtí vetřelci nepochopili systém datování prostřednictvím dlouhého počtu a neměli ani své hieroglyfické písmo. Používali vlastní 260denní kalendář, který byl podobný jednomu z mayských cyklů.  Proto na něj také později sami Mayové navazovali. A tady vznikla ta chyba. Korelace známá jako GMT vychází ze souběhu mayských dat s křesťanskými z 16. století ovlivněných tímto výpadkem.

Zajímavé je, že si dokonce sám Eric S. Thompson později uvědomil, že zřejmě udělali ve výpočtech chybu. Přiznává to ve své práci z roku 1935. Uvědomil si, že jeho data sedí na události z 10. - 16.  století, ale ne na ty starší.

Z čeho jste při hledání své korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem vycházeli vy?

Použili jsme Drážďanský kodex. Jde o mayský rukopis, dnes uchovaný v drážďanském muzeu. Protože kodex vznikl před zmíněným vpádem Toltéků, počítá se v něm nejenom  s  kalendářními 260 a 365denními cykly, ale právě i s dlouhým počtem vyjadřujícím počet všech uplynulých dnů od prvního dne mayského kalendáře do dne, který měl být datován. A to bez chyb.

Pokračování rozhovoru a další články na téma fenoménu konce světa v roce 2012 najdete v pátečním magazínu Hospodářských novin Víkend.

• Diskuse
• Celkem 93 příspěvků