Herní konzole Xbox 360, PlayStation 3 a Wii jsou za zenitem. Jak změnily svět?

Velcí výrobci herních konzolí v listopadu slaví narozeniny svých produktů. Nejvíce mohl slavit Microsoft. Letos oslavil 10 let existence značky Xbox, se kterou prolomil nadvládu japonských firem nad světem domácí interaktivní zábavy.

V listopadu 2006 na trh vstoupily také aktuální konzole Sony a Nintendo – PlayStation 3 a Nintendo Wii. Důvodů k oslavám ale Sony ani Nintendo příliš nemají. Protože jsou aktuální konzole na trhu již dlouho a jejich cena klesla, celý herní trh se propadá.

Hlavním důvodem pro ochlazení zájmu hráčů je nástup smartphonů a tabletů a her zdarma či za pár desítek korun, zatímco tradiční hry pro konzole stojí více než tisíc korun. 

K tomu se přidává i “zastaralost“ konzolí, které v době svého uvedení na trh konkurují výkonem špičkovým herním počítačům, ale během několika let jim dojde dech a tvůrci her musejí dělat ústupky ve vizuální kvalitě.

Přesto herní konzole poslední generace, tedy Xbox 360, PlayStation 3 a Wii zásadně změnily svět videoher i celou oblast spotřební elektroniky. V redakci jsme vybrali pět oblastí, ve kterých je vliv herních konzolí nepřehlédnutelný.

1, nárůst zájmu o HD a 3D televizory

Herní konzole byly jedním z prvních zdrojů kvalitního obrazu pro velkoplošné obrazovky s vysokým rozlišením. PlayStation 3 i přes vysokou úvodní cenu byla zároveň dlouho nejlevnější přehrávač blu-ray disků na trhu (Sony začalo na prodeji PS3 vydělávat až po třech letech od zahájení prodeje). PlayStation odborníci dodnes uznávají jako nejlépe vybavený blu-ray přehrávač, který zvládá i přehrávání obsahu ve stereoskopickém 3D.

Pro uživatele, kteří nemají digitální satelitní přijímač, je dodnes konzole (Xbox 360 a PS3) často jediným zdrojem obrazu v alespoň HD ready kvalitě (aktuální konzole nemají u většiny her dostatek výkonu pro plné rozlišení 1920x1080 bodů). Výjimkou je Nintendo Wii, které neumí ani přehrávat DVD a hry mají výrazně horší grafické zpracování než konkurence.

Podobné je to i v případě stereoskopického 3D. Majitelé PlayStation 3 mají k dispozici již několik desítek her s podporou této technologie. První 3D hry se objevují i na Xboxu 360.

2, online hraní

Majitelé PC byli zvyklí na hraní s kamarády po síti – lokální nebo po internetu již od konce 20. století, na konzolích se ale online hraní prosadilo později, ale o to dramatičtěji. A navzdory faktu, že tahoun online hraní, původní Xbox a Xbox 360 vyžaduje pro využití této možnosti ke koupi konzole a her ještě předplatné služby Xbox Live Gold.

K síti Xbox Live se podle Microsoftu každý den připojuje 20 milionů lidí a za sedm let fungování služby Xbox live jejím využíváním hráči strávili 17 miliard člověkohodin. PlayStation Network má téměř 77 milionů registrovaných uživatelů a online hraní nabízí zdarma, v květnu se ale služba stala cílem hackerů, kteří odcizili osobní údaje uživatelů.

Online hraní podporuje i Nintendo Wii, ale her s podporou této funkce je minimum, nejlepší z nich je závodní Mario Kart, ale nabídce 3D stříleček a skutečných závodních simulací jako je Forza nebo Gran Turismo se Wii nemůže rovnat.

3, televize připojená k internetu 

Podpora připojení k internetu dala konzolím další možnosti využití. Tím nejpoužívanějším je přístup k online obsahovým službám. Všechny herní konzole současné generace nabízejí ve vybraných zemích, kam ČR ani SR nepatří, přístup k online službám jako je Netflix nebo Hulu, které nabízejí možnost sledovat aktuální i archivní filmy a televizní seriály.

Nabídka nadstandardních online služeb neustále roste. Sony postupně rozšiřuje dostupnost a nabídku vlastního obchodu s hudbou a filmy, Microsoft nabízí například pořady sportovního kanálu ESPN a nedávno uzavřel spolupráci s organizací Zuffa, která má práva k UFC – populárním ultimátním zápasům, které kombinují prvky zápasu, boxu, muay thai a dalších bojových sportů.

Britská BBC nabízí pro PlayStation 3 a Wii svůj iPlayer, tedy přístup ke svému archivu a vyslání televizních i rozhlasových stanic veřejné služby. Microsoft by měl 6. prosince vydat novou verzi uživatelského prostředí pro Xbox 360, která přinese další rozšíření dostupného obsahu včetně iPlayeru pro uživatele ve Velké Británii. Informace o službách pro Českou republiku ale zatím firma nezveřejnila.

4, více pohybu pro lenochy

Herní revoluci spustilo nenápadné Nintendo Wii, které šlo do střetu s Xboxem 360 a PlayStaiton 3 nikoliv výkonem a grafikou, ale cenou a netradičním ovládáním – dvojicí ovladačů, které reagují na pohyb. Jednoduché hry, které napodobují bowling, lukostřelbu nebo otáčení volantem, oslovily desítky milionů lidí. Zároveň jim umožnily se i před televizí trochu hýbat.

Sony a Microsoft na nástup Nintenda zareagovaly s velkým zpožděním – vlastní systémy pohybového ovládání představily teprve před rokem. Sony přitom využilo již existující kamerku, kterou doplnilo o speciální ovladač se senzory pohybu. Microsoft místo toho vyvinul systém Kinect – 3D kameru, která sleduje pohyb celého těla hráče. Přístup Sony je bližší Wii a nabízí výrazně vyšší přesnost rozpoznání pohybů ovladačů (rukou hráče). Kinect těží z možností hlasového ovládání a hlavně sleduje celou postavu hráče, což je lepší při fitness hrách zaměřených na snižování hmotnosti a zvyšování kondice.

Počet obézních dětí ani dospělých následkem rozmachu pohybového ovládání her dramaticky neklesl, ale rodiče už mají možnost nabídnout dětem i „zdravější“ videohry. Prodeje taneční série Dance Central nebo Just Dance ukazují, že zájem o takové hry existuje.

5, nové způsoby placení za zábavu

Změny, které přinesly herní konzole nové generace, nejsou vždy jen pozitivní. Připojení konzolí k internetu otevřelo cestu novým způsobům zpoplatnění her a také umožnilo vydávat hry nehotové a s chybami, které autoři opravují až po vydání formou stahovatelných oprav.

Zatímco opravy her jsou zdarma, i když je nepříjemné stahovat velké objemy dat před tím, než lze vůbec hru spustit (pokud hráč neodpojí konzoli od internetu), rozmach nových způsobů placení za jednou koupenou hru je mnohem horší.

Do nástupu Xboxu 360 a PS3 bylo běžné, že hry vycházely „hotové“ a kompletní. K těm úspěšným tvůrci občas vydali datadisk, který většinou nabízel často stejné množství obsahu jako původní hra. Na konzolích se ale prosadil koncept malých přídavků pod označením DLC. Tato rozšíření často za stovky korun přináší jen drobná vylepšení nebo zábavu na jednu, dvě hodiny.

Odrazujícím příkladem je Mafia II – jako zvlášť placené přídavky vyšly části příběhu, které byly původně součástí samotné hry. Špatnou kvalitou přídavků si kritiku vysloužila i společnost Electronic Arts u her Dragon Age a Dragon Age 2 nebo Bethesda za placenou ozdobnou zbroj pro koně ve hře Oblivion.

• Diskuse
• Celkem 12 příspěvků