Chronobiologie, nauka o vnitřním časovém systému a o denním programu v živém organismu, přináší narůstající objem poznatků o molekulové podstatě biologických hodin, o složitosti centrálních hodin v mozku a o existenci dalších hodin v periferních orgánech i jednotlivých buňkách, o synchronizaci času ve všech hodinách navzájem a v neposlední řadě i o synchronizaci vnitřního časového systému k vnějším podmínkám, zejména ke střídání světla a tmy, ale i k příjmu potravy a dalším.

Stále více se ukazuje, že desynchronizace vnitřního časového systému i desynchronizace tohoto systému s vnějšími podmínkami, k jaké může docházet při častých přeletech přes časová pásma, směnném provozu, ale i při nepravidelné životosprávě, může zvyšovat riziko nádorových, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, ale i poruch imunity, spánku či duševních.

V budoucnosti tedy, po hlubším poznání důležitosti silného časového systému pro naše zdraví, se doufejme změní i náš životní styl. Navrátíme se pokorně k pravidelné životosprávě hlásané našimi prababičkami a praprababičkami. Tedy nic nového pod sluncem, jen toho potřebného léčení bude třeba méně.