Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Pokud nemarodím, v posteli nečtu, a tak je na stolku jen budík.
Hmm, tak to jste asi první dotázaný v naší rubrice, kdo má prázdný noční stolek. Zkusím to jinak: máte nějakého oblíbeného spisovatele?
Co se spisovatelů týká, nejsem příliš věrný. Z našich autorů mám rád Karla Čapka. Myslím, že nade všemi pak stojí William Shakespeare − v překladu pana profesora Martina Hilského. V tom díle je vše, co hledám − krása jazyka, filozofie i příběh.
Jaké knížky jste měl rád v dětství? A čtete je dnes svým dětem?
Moje dětská četba? To by vydalo na dlouhý seznam. Ano, s chlapci doma čteme − ráno i večer. Mimo jiné třeba Rychlé šípy, Tajuplný ostrov,17:06 3.12.2015 Děti z Bullerbynu, Já, Baryk a nyní Kubula a Kuba Kubikula. Chystáme se na Indiány z Větrova. Je to krásný návrat do dětství.
Existuje nějaká kniha, která vás inspirovala v čase dospívání natolik, že se dá o ní říct, že napomohla k tomu, že jste se vrhl sotva osmnáctiletý do podnikání?
Těsně po revoluci jsem od táty dostal klasiku − Dale Carnegie: Jak získávat přátele a působit na lidi. Shodou okolností byla ta knížka pak pár let u něj a nedávno mi ji znovu dal. Na počátku podnikání nám pomohly také práce Davida Grubera.
Považujete za inspirativní také životopisy či vzpomínky významných podnikatelů?
S výjimkou Čapkových Hovorů s TGM životopisy nečtu, už vůbec ne životopisy podnikatelů. Každý z nich žil v jiné době a na jiném místě. Myslím, že biografie mohou být zavádějící. Vy i já žijeme dnes.
Kterou knihu byste si chtěl přečíst, ale stále není dost času?
Víte, čtu málo − byť každý den − a pomalu. Ke knihám nebo spíše k výpiskům z nich se znovu a znovu vracím. Dříve jsem četl lineárně − rychle, hltavě. Posledních pár let se snažím jít do hloubky. Číst mezi řádky. Říká se, že člověk by měl danému textu věnovat podobnou pozornost, jako jeho autor.
S kterou spisovatelkou byste šel rád na skleničku?
S Astrid Lindgrenovou. Fascinuje mne člověk, který dokázal napsat Bratry Lví srdce a Karkulína ze střechy. Vzal bych s sebou oba syny − občas si snažíme představit, jak se všecky ty příběhy mohly urodit v jediné hlavě.
A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let? Anebo byste si dokonce troufl s ním pobýt rok na pustém ostrově?
Desetihodinový let strávím s kýmkoliv. V životě každého je beztak tolik zajímavého, že by to vydalo na román. Je na nás, zdali to v druhém dokážeme objevit. A deset hodin na to dává dost času. Na pustém ostrově bych asi nechtěl být s žádným spisovatelem. To raději s Robinsonem − ten už to měl na konci svého pobytu v malíku.
