Bylo to zkraje února. Javier Perianes se zrovna účastnil focení s fotbalovým týmem Real Madrid, když mu zazvonil telefon. Zvládl by do hodiny přijet do koncertní síně a za nemocného pianistu Jeana-Yvese Thibaudeta zahrát Beethovena pod taktovkou Semjona Byčkova a v doprovodu Royal Concertgebouw Orchestra?

Perianes usoudil, že ano. Teprve když už byl na cestě, došlo mu, že právě kývl na "záskok" s naprostou světovou špičkou. "Naštěstí jsem ani neměl čas znervóznět. A koncert dopadl výtečně," říká Perianes dnes, už ve svých sedmatřiceti letech přesvědčený, že to jednou bude "vyprávět vnukům".

Na Pražském jaru, kde letos vystoupí vůbec poprvé, španělského klavíristu snad nic tak dramatického nečeká. V Rudolfinu odehraje sólový recitál, o den později vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V obou případech posluchače čeká setkání s jedním z největších talentů současného Španělska.

A Perianes není jediný, kdo tuto zemi na festivalu letos zastupuje. Během čtyřdenního maratonu španělské hudby se Pražské jaro vrátí v čase až o čtyři století nazpět − a to na koncert španělského baroka v podání souboru Al Ayre Español, který se specializuje na historicky poučenou interpretaci. Tanečnice Susana Lupiáñezová Pintová pro změnu s ansámblem Retorno představí aktuální podoby flamenka.

Javier Perianes na svém recitálu 18. května uvede Schuberta, Debussyho a rovněž španělského komponistu z přelomu 19. a 20. století Manuela de Fallu.

"V Schubertovi se zaměřím na intenzitu a na klasické řemeslo, kdežto druhá část koncertu bude víc o vzájemných vlivech ve španělské a francouzské hudbě," popisuje Perianes a poukazuje na to, že konkrétně de Falla býval v rodném Španělsku přímo kritizován za to, že vstřebává vlivy ze zahraničí. "Debussy a de Falla se znali, jejich hudbu lze vnímat jako hudební rozhovor dvou přátel," tvrdí.

Oba skladatelé budou zastoupeni i druhý den na koncertě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, jejž bude dirigovat polský rodák Jacek Kaspszyk. Z de Fallovy tvorby zde zazní klavírní koncert Noci ve španělských zahradách, za jehož nahrávku s BBC Symphony Orchestra byl Perianes před lety nominován na takzvanou latinskou cenu Grammy.

Kompozici má dnes v repertoáru nastálo, čtyři dny před vystoupením na Pražským jaru ji zahraje s Chicagským symfonickým orchestrem. Jinak si ale Perianes nepřeje, aby si ho posluchači zaškatulkovali jen jako interpreta španělské hudby.

"Nepovažuji se za propagátora španělské hudby ani necítím potřebu bránit de Fallu. Jeho hudba to za něj dělá sama," je přesvědčený klavírista a také v případě tohoto koncertu upozorňuje na souvislosti. De Falla své Noci ve španělských zahradách v létě 1915 dokončil přímo v Paříži, kde tou dobou žil.

"Jsou v nich slyšet ozvěny Debussyho, Ravela, dokonce Wagnera. Je to kompozice mezinárodních kvalit," tvrdí Perianes o klavírním koncertu, který i sám skladatel označoval za poctu moderní francouzské škole, a dokonce o něm nejraději hovořil jako o "symfonických impresích pro klavír a orchestr".

Ostatní španělští účinkující na Pražském jaru se naopak postarají, aby tradici své země předvedli v nejlepším světle. Španělské baroko bylo mezi evropskou hudbou své doby výjimečné vlastní autonomií − vyvíjelo se relativně nezávisle na cizích vlivech.

Koncert souboru Al Ayre Español, jenž na festival rovněž přijíždí poprvé, přísně vzato představí hudbu ze Střední a Jižní Ameriky. Právě tam ji v 17. a 18. století přivezli španělští dobyvatelé a na americkém kontinentu také na rozdíl od Španělska přežila − konkrétně partitury Torresových skladeb v rodné zemi zničil požár.

Kantáty Josého de Torrese Martíneze Brava nebo kompozice Giovanniho Zamboniho Romana, které na koncertě zazní, z dobové evropské hudby snesou příměr jen k italské tvorbě. A právě odtamtud pochází sonáty Arcangela Corelliho, považovaného za jednoho z největších italských houslistů, které pražské vystoupení příznačně doplní.

Sopranistka Raquel Andueza, jež bude na koncertě účinkovat, sama španělské baroko dalece přesahuje − věnuje se evropské staré hudbě obecně a před dvěma lety nazpívala i skladbu do velkofilmu režiséra Ridleyho Scotta nazvaného Exodus: Bohové a králové.

Třináctičlenný soubor koncertu nazvaného Retorno pak svým vystoupením 17. května připomene kořeny flamenka, ale nezůstane jen u nich. Zakladatelka ansámblu Susana Lupiáñezová Pintová, jež vystupuje pod uměleckým jménem La Lupi, má v žánru zásluhy především za to, jak flamenco oživila − v potaz brala mimo jiné to, jak se v 80. letech potkávalo s populární i rockovou hudbou a kam se v posledních dekádách vyvinulo po taneční stránce. Přičemž tanečníci, které s sebou La Lupi veze do Prahy, mají zázemí v klasickém baletu.

V kombinaci s dvěma kytarami, bicími nástroji, houslemi a třemi pěvci by mělo jít o koncert, který přesáhne obzory hudební i taneční.