Syed Kamall je nejvýše postaveným voleným britským politikem v Evropské unii. Devětačtyřicetiletý ekonom vede v europarlamentu třetí největší frakci − Evropské konzervativce a reformisty, k nimž náleží také čeští občanští demokraté.

Muž, který se chtěl loni ucházet o post londýnského starosty, před britským referendem dlouho váhal, na čí stranu se přidat. Nakonec se decentně, opatrně vyslovil pro brexit. Ač je sám muslimem a potomkem imigrantů z jihoamerické Guyany, Británii podle něj bude mimo EU lépe právě kvůli přistěhovalcům.

"Podle mnoha lidí ztratila britská vláda schopnost rozhodovat o důležitých věcech sama," říká s tím, že Británie by měla mít sama možnost si určit, koho k sobě pustí a koho nikoli. Takový pohled je prý vlastní řadě lidí, kteří v zemi žijí, ale mají cizí původ.

HN: Pocházíte z Londýna, máte vysokoškolský titul, působil jste v byznysu, jste muslim, navíc potomek imigrantů. Podle průzkumů byste měl být z odchodu Británie z EU smutný, ale vy jste podporoval brexit.

První věc, kterou je k tomu třeba říct, je to, že většina průzkumů se mýlila. A zadruhé, to téma nikdy není černobílé. Ano, byla část lidí, která se o tom, jak budou hlasovat, rozhodla už dávno, ale většina to do poslední chvíle zvažovala. Posuzovali argumenty obou táborů. I já. Na obou stranách byly dobré i hloupé argumenty. Co se mě týče, moji oba rodiče jsou imigranti, kteří do Británie přišli ze zemí mimo EU. A já bych si přál, abychom se ke všem imigrantům chovali stejně a bez ohledu na to, zda jsou z EU, nebo ne. Zda jsou z Austrálie či Rakouska, Chorvatska nebo jiné balkánské země. Jenže dokud jsme v EU, nemůžeme mít efektivní, férovou kontrolu nad naší imigrační politikou.

HN: Volný pohyb osob, jeden z pilířů EU, se vám nelíbí?

Nesouhlasím s nekontrolovaným pohybem lidí mezi Británií a EU. Jinak ale platí, že v Británii jsou vítáni lidé z celého světa. Bude ovšem záležet na tom, co umí, jaké mají dovednosti, co mohou nabídnout, ne že si přijedou jen tak, aniž bychom z toho mohli my mít zjevný užitek.

Syed Salah Kamall (49)

◼ Vyrostl v Londýně v rodině imigrantů z Guyany. Vystudoval ekonomii na London School of Economics a na City University of London.

◼ Pracoval v soukromém byznyse a založil mimo jiné poradenskou firmu, která jiným společnostem a institucím radila, jak se chovat v globálním prostředí.

◼ Od roku 1987 je členem britské konzervativní strany. V roce 2005 byl zvolen do Evropského parlamentu, od roku 2014 je lídrem frakce Evropských konzervativců a reformistů.

◼ Je muslim, má ženu a dvě děti.

HN: Jak má podle vás tedy vypadat budoucí uspořádání vztahů mezi EU a Velkou Británií?

Můj osobní pohled je, že bychom měli dojednat nový obchodní vztah EU a Velké Británie. To může mít samozřejmě různé podoby. Například máme mezinárodní programy, jejichž účastníkem by Velká Británie chtěla zůstat. Vezměte si Erasmus pro vysokoškolské studenty. Je spousta českých studentů, kteří se díky němu dostali na britské školy a naopak. Pak tu máme rozvojovou spolupráci nebo program Horizont 2020 pro vědce. Bez ohledu na to, zda v EU jsme, či nikoli, by české a britské univerzity měly spolupracovat. Jak přesně by ten vztah měl vypadat, si ale musí říct hlavně nový ministerský předseda.

HN: Což nás přivádí k britské politice. Z dálky se zdá, že je v jakémsi rozvratu. Výsledek referenda evidentně všechny zaskočil. Konzervativci hledají nového premiéra a svého šéfa, labouristé se snaží zbavit svého předsedy. Co se to ve Velké Británii děje? Netrápí vás to, když to pozorujete?

David Cameron udělal věc, kterou je třeba ocenit. Hodně intenzivně bojoval za to, aby Británie zůstala v EU, silně se zapojil do kampaně. Když referendum skončilo tím, že se lidé vyslovili pro odchod, rozhodl se, že bude lepší, když přijde jiný premiér. Momentálně ho hledáme, vybíráme si ho a v září si ho zvolíme. Konzervativce to sjednotí, o nás strach nemám. U labouristů je to horší, jsou v opačné situaci. Mají sice předsedu, ale ten nechce odejít. Z dlouhodobého hlediska o ně mám starost, je tam velký nesoulad mezi jejich členskou základnou a jejich poslanci.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se