Nedělní předčasné volby v Chorvatsku vyhrálo vládnoucí konzervativní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) ziskem 61 křesel ve 151členném parlamentu. Opoziční Národní koalice, vytvořená kolem Sociálnědemokratické strany (SDP), obsadí ve sněmovně 54 křesel. Předběžně to v pondělí ráno oznámila volební komise po sečtení všech odevzdaných hlasů. Hlasovalo 52,59 procenta voličů. Výsledek hlasování tak potvrzuje obavy z možného pokračování politické krize v zemi.
Na nejistotě nic nemění skutečnost, že se nenaplnily předvolební průzkumy, které naznačovaly těsné vítězství socialistů. Na třetím místě totiž skončilo podle očekávání středopravé reformistické uskupení Most (které dosud tvořilo vládní koalici s HDZ), ale jen se 13 mandáty. Má tedy o šest méně než po loňských volbách, což znamená, že HDZ bude k sestavení vlády potřebovat ještě nejméně jednoho partnera, a to nemusí být snadné.
Vůdce vítězné strany Andrej Plenković ale věří, že se mu to podaří. "Jsem přesvědčený, že jsme strana, která bude mít tu čest zformovat stabilní budoucí vládu, která bude vládnout čtyři roky. Jsme otevření spolupráci se všemi stranami, které jsou nám programově a světonázorově blízké. Zaručuji, že příští chorvatská vláda bude stabilní a evropsky orientovaná," prohlásil Plenković.
Naznačil tak, že trvá na tom, co prohlásil před volbami, když vyloučil vytvoření takzvané velké koalice HDZ s jeho největším rivalem SDP. Úvahy o takové alternativě se v médiích objevily jako možné východisko z krize, avšak vzhledem k dlouhodobé silné vzájemné averzi mezi stranami a zejména mezi jejich vůdci to pravděpodobné není.
Předseda SDP Zoran Milanović po již zjevné prohře se o možné velké koalici, byť nepřímo, zmínil, když řekl, že Chorvatsko už nemůže opakovat "nové experimenty" a že nyní víc než kdy jindy potřebuje stabilní vládu. "Všichni bychom měli potlačit vlastní ambice a ješitnost a být k dispozici, protože Chorvatsko je důležitější," prohlásil.
Pozorovatelé ale míní, že Milanovičovi jde očividně o to, velkou koalicí zmírnit svůj volební neúspěch a vyhnout se odpovědnosti. Jeho konec v čele SDP je ovšem na spadnutí a podle zdrojů z vedení strany se Milanović ještě v pondělí odpoledne chystá oznámit svou demisi.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
HDZ podle Plenkoviče zahájí rozhovory s potenciálními koaličními partnery již v pondělí.
Jako čtvrté ve volbách skončilo s osmi poslanci hnutí Živá zeď, které se dosud nepřiklání ani k HDZ, ani k SDP. Tři křesla obsadí regionální strana Istrijské demokratické shromáždění, která se soustředí především na získání autonomie pro Istrii a na vytvoření euroregionu na Istrijském poloostrově, jehož části se nacházejí kromě Chorvatska také ve Slovinsku a v Itálii.
Dva mandáty získala kandidátka záhřebského starosty Milana Bandiče, jeden mandát regionální Chorvatský demokratický svaz Slavonie a Baranje a z diaspory rovněž jeden mandát Nezávislá kandidátka Željka Glasnoviče. Zbylých osm poslanců si vybraly národnostní menšiny.
Chorvaté volili parlament podruhé za necelý rok. V listopadových volbách zvítězilo HDZ, ale jen těsně před aliancí Chorvatsko roste kolem SDP. HDZ nakonec vytvořilo vládu s třetím Mostem, avšak už po několika měsících začaly neshody kvůli administrativním reformám a vyvrcholily po aféře bývalého šéfa HDZ Tomislava Karamarka kvůli střetu zájmů.
