Přední světoví politici se obávají při kampaních o bezpečnost citlivých informací, které sdílí se svými týmy. Vyzrazení určité politické strategie nebo zveřejnění soukromé konverzace může značně ovlivnit jejich volební úspěch.

Nejznámějším příkladem je únik e-mailů kandidátky na americkou prezidentku Hillary Clintonové. Obavy mají ale i lídři Francie nebo Německa a jinak tomu není před prezidentskými volbami v tuzemsku.

Kandidáti na prezidenta České republiky zabezpečují své komunikace nebo třeba e-maily. Používají šifrovací aplikace na komunikaci přes telefony a e-maily si posílají přes nakoupené programy. Stejně tak o vyšší ochraně interní konverzace uvažují i lidé, kteří s myšlenkou na účast v prezidentských volbách teprve koketují.

Tým kandidáta, textaře a bývalého podnikatele Michala Horáčka přiznává, že přijal bezpečnostní opatření.

"Žijeme v 21. století a kybernetické hrozby tady jsou a není dobré je podceňovat," vysvětluje mluvčí Jiří Táborský s tím, že mají zabezpečené maily, datová úložiště a další komunikaci.

Vysoké zabezpečení používá i tým podnikatele Igora Sládka, který je známý svými vyhraněnými názory na migraci a uprchlíky.

"Nebereme to vůbec na lehkou váhu," říká David Krumphanzl, který Sládka zastupuje a stojí i za přípravami Sládkovy prezidentské kampaně, kterou spustí v červnu.

Lidé kolem lékaře a vědce Marka Hilšera zase přiznávají, že se o zabezpečení zajímají. Na drahé šifrovací programy a zabezpečené telefony ale nemají peníze.

"Na bezpečnost myslíme, ale vycházíme ze svých možností a finančních prostředků," přiznává Hilšerův mluvčí Tomáš Nakládal.

Bývalý ředitel Akademie věd Jiří Drahoš svou kandidaturu zatím oficiálně neohlásil a stále opakuje, že se ještě nerozhodl.

"Jestli se rozhodnu kandidovat, určitě o podobných opatřeních budeme uvažovat," říká Drahoš. Své rozhodnutí kandidovat chce oznámit do dvou týdnů.

Kromě toho, že může dojít k úniku citlivých informací a plánů některých týmů, horší scénář může nastat v případě, kdy by uniklá data někdo upravil, například přidal falešné e-maily a následně je zveřejnil. Mohl by tím kandidáta na prezidenta znevěrohodnotit.

"Takové riziko může být u každých voleb. Viděli jsme už například uniklé e-maily premiéra Bohuslava Sobotky. Kandidáti jsou neustále pod politicky motivovanými útoky," míní bezpečnostní expert Petr Boháček.

Současná hlava státu Miloš Zeman, který nedávno také oznámil svou kandidaturu, se úniků dat ze svého telefonu bát nemusí. "Pan prezident mobilní telefon nemá, jak je všeobecně známo," připomněl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Obavy z ovlivnění voleb nemají ale jenom někteří kandidáti a jejich týmy. Už téměř dva měsíce funguje na ministerstvu vnitra historicky první skupina, jejímž jediným cílem je ochránit volby před ovlivněním: například manipulací jiné země. U amerických voleb obvinily americké tajné služby z vměšování Rusko.

Práci týmu na ochranu voleb řídí Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které bojuje na ministerstvu vnitra proti dezinformacím. Upozorňuje na lživé zprávy a uvádí je na pravou míru.

V týmu chránícím volby jsou i zástupci českých zpravodajských služeb a ministerstvo vnitra se tak k jeho fungování nechce z pochopitelných důvodů příliš vyjadřovat.

Před vlivem Ruska na volby v Evropské unii varoval i šéf německé rozvědky Hans-Georg Maassen a připustil, že se dezinformační kampaň může týkat i voleb v Německu.