Sluchátka jsou skvělá, ale nedokážou nahradit reprosoustavy. Po francouzských elegantních Cabasse Antigua jsme proto otestovali i českého zástupce. AQ Labrador 29 MKIII, který podle odborníků patří k nejlepším na trhu v poměru ceny a výkonu, zvláště ve své třetí generaci.

Výrobce z Červenky prodává Labradory v celé sérii, ze které lze poskládat výkonnou sestavu domácího kina. Model 29 MK 29 v ní má mít roli prostorových reprosoustav, tedy zadních repráčků. Po dvou týdnech se zdá, že audiofilové a výrobci reprosoustav mají zvláštní představu o požadavcích na výkon ve vztahu k prostoru. Regálové Labradory 29 totiž bez problémů ozvučí i čtyřicet metrů čtverečních. Na dvaceti je skoro nebezpečné jít s potenciometrem hlasitosti příliš doprava.

Dýha všude

Reprosoustavy Labrador vyrábějí ve společnosti Acoustique Quality už spoustu let a je to na nich znát. V tomto případě to nemusí vyznít úplně jako pochvala. První dojem z reprosoustav totiž nebyl ideální. Hlavně proto, že na test dorazila verze s mahagonovou přírodní dýhou, která pokrývá i zadní stěnu reprosoustav. Mahagon je uznávané dřevo, ale do moderního interiéru se tmavě hnědá nemusí nutně hodit a v kontrastu s nábytkem v barvě bílého dubu vypadá hrozně. V nabídce jsou ale i další varianty včetně dubu, třešně nebo černého javoru.

V přímém srovnání s elegantními, lehce zakřivenými tvary reprosoustavy Antigua od francouzského Cabasse vypadají Labradory v „mahagonové“ nemoderně. Svůj vliv na to má i konstrukce. Protože jde o bedýnky nižší cenové kategorie, stojí 15 tisíc korun, tak jejich tělo tvoří ze tří stran dřevotříska, ale nejdůležitější čelní panel je z pevnější varianty na dřevotřísku – z MDF desky s tloušťkou jeden centimetr. A právě čelní stěna přináší nadbytečné tvarosloví díky zaobleným hranám, které nenavazují přesně na zbytek ozvučné skříně.

Regálové reprosoustavy Acoustique Quality Labrador MkIII

Možná je to jen věc vkusu, ale není náhoda, že AQ začalo vyrábět i modernější řadu Pontos, která je konstrukčně hodně podobná Labradorům, ale má jednolitý design (kompletně z MDF) a místo dýhy sází na klavírní lak.

I Labradory mají ale některé nadstandarndí prvky, jako je krycí mřížka reproduktorů upevněná pomocí magnetů. Ty jsou v reprosoustavách ukryté pod dýhou, přitom bezpečně drží mřížku na místě. A když nudný panel z černé průzvučné tkaniny sundáte, neruší pohled na reproduktory trny, na které se mřížky běžně nasazují.

Nadstandardní jsou také dva páry terminálů na každé reprosoustavě, byť bi-wiring nebo bi-amping u takto levných reprosoustav nedává příliš smysl. Příjemné však je, že kromě klasického šroubování kabelů je možné připojit i banánky, které usnadňují výměnu kabelů. Ne že by něco takového běžný uživatel dělal často, ale použití kvalitních kabelů s banánky na konci přece jen zaručuje jistější kontakt, navíc bez rizika oxidace obnaženého kabelu.

Zvuk, který potřebuje trochu času

Vnímání zvuku ovlivňují nejen fyzikální zákony, ale také psychika. Z tohoto pohledu to Labradory neměly snadné, protože první dojem z nich nebyl ideální kvůli designu. To ale nebyl hlavní důvod, proč prvotní hodnocení bylo, že o dva tisíce dražší set reprosoustav Cabasse Antigua hraje mnohem lépe. Sestava od Acoustique Quality potřebovala rozehrát, více jí také sedí jiný zesilovač než AMP One od Cabasse. Mnohem menší ProJect MaiA PRE v tomto ohledu překvapil svojí dynamikou. Samozřejmě pomohly i kvalitnější kabely AQ 646 BW (2mm průměr, komponentní kabely Audioquest). A po několika dnech rozehrávání v této kombinaci a s vyšší hlasitostí začaly Labradory předvádět, co v nich je.

Výsledkem je velmi přesný a vyvážený zvuk, který dává smysl jak u poslechu hudby, tak při sledování filmů. I když jde jen o pár stereofonních reprosoustav, filmový zvuk má výborně vykreslený prostor a schopnost zahrát detaily v různých frekvencích.

Regálové reprosoustavy Acoustique Quality Labrador MkIII

Výškové reproduktory Vifa s palcovou textilní kalotou a středobasové reproduktory Scan-speak s průměrem 5“ jsou výborně sladěné. Jejich frekvenční rozsah je 45–3500 Hz. To znamená, že zvuku budou chybět hluboké basy. Dunění nemůže zařídit ani dopředu mířící vyústění bassreflexu. U hudby, s výjimkou elektronické hudby založené právě na basech, to vůbec nebude vadit.

Střední basy, na nichž Labrador 29 MKIII začíná, jsou totiž přesné a rychlé. Reprosoustavy mají i nadstandardní dynamiku, zejména na svůj malý desetilitrový objem. Velký rozsah mezi nejtiššími a nejhlasitějšími pasážemi oceníte třeba při poslechu Ravelova Bolera a samozřejmě u populární testovací skladby Money. Vyvážený zvuk s výborným podáním středů a výšek a solidními basy je naprosto univerzální.

Regálové reprosoustavy Acoustique Quality Labrador MkIII

Verdikt

Ve výsledku je Labrador MKIII zajímavý vstup do světa opravdových reprosoustav. Jsou o dva tisíce levnější než Cabasse Antigua a mají analytičtější, přesnější zvuk. Zábavnost a design Cabasse ale mohou vyhovovat většinovým posluchačům. Za podobnou cenu se navíc dají sehnat i sloupové bedny, které ozvučí i větší prostor nebo nabídnou výraznější basy. Malé regálové soustavy s dobře vyladěným zvukem však mají něco do sebe, zvláště když nemáte tolik prostoru nebo nevěříte opatrnosti svých dětí či máte oprávněné obavy z drzosti svých koček.