K umělé inteligenci procházející faktury, předvídající soudní rozhodnutí nebo analyzující data směřují služby, které právníci nabízejí klientům. Advokacie se v posledních letech přesouvá od zaběhlého modelu papírových spisů do světa on-line možností a technologií. Právě takové technologie jsou podle kanadského právníka Arona Solomona budoucností právních služeb.

"Čeká nás uberizace světa. Uber krát právní průmysl rovná se budoucnost práva. Taková rovnice je neodmyslitelně spjata s technologiemi," prohlásil Solomon na konferenci Innovative Legal Services Forum 2017, pořádané odborným měsíčníkem Právní rádce pod záštitou vydavatelství Economia.

Podle Solomona přichází čas technologických právních start-upů a jejich softwarů, které právníkům usnadní a zrychlí práci. Určitou část jejich činnosti pak úplně přeberou. Už teď je ve světě kolem 1500 start-upů, které se propojováním práva a technologií zabývají, a podle Solomona budou přibývat. "Jejich centrem ale nebude Silicon Valley, bude to Londýn nebo třeba i Praha," míní právník, který se inovacemi dlouhodobě zabývá. Praha je podle něj pro start-upy výhodná. "Pokud založíte takovou firmu v Londýně, myslíte, že tam budete moct mít celý tým včetně vývojářů, právníků a dalších? Nebudete, nezaplatíte to. V Praze naopak můžete," vysvětluje Solomon.

Že propojení práva a technologií není vize ze science fiction a nemusí být jen vymožeností ze zahraničí, dokazují i právní firmy, které fungují v České republice. "Využíváme software, který je schopný zpracovat velmi rychle až 40 tisíc datových zdrojů z mnoha jazyků. Což ve chvíli, kdy děláte třeba prověrku firmy před jejím prodejem a chcete zjistit její stav z veřejně dostupných dokumentů, zkrátí práci o měsíce," uvádí David Slánský ze společnosti KPMG.

Právníci KPMG se shodují, že používání chytrých programů pro práci s dokumenty nebo k vyhledávání údajů je dnes už běžné, jen tím si advokátní firma konkurenční výhodu nezíská. Poskytnout ji ale mohou třeba softwary, které zvládají datovou analytiku. Díky ní mohou právníci službu nejen poskytnout, ale třeba i objevit problém ve společnosti dříve, než by na něj samotná firma přišla.

V Česku se oblastí "legal tech", tedy právních technologií, zabývá například společnost Legito, kterou založil právník a informatik Ondřej Materna. Jeho program umí tvořit smlouvy na míru podle údajů, které si uživatel zadá do internetového editoru.

Dalším start-upem, který se zabývá smlouvami, je třeba zámořský Beagle. "Do něj nahrajete smlouvu, program si přečte její důležitá ustanovení a pak vám řekne, jestli je ta smlouva výhodnější pro vás, nebo pro protistranu," uvádí Aron Solomon. S pomocí technologií půjde však právo nejen tvořit, ale i předvídat. V Americe už existuje program Loom Analytics, který stahuje informace ze soudního řízení, analyzuje je a pak odhadne, jestli má klient šanci u soudu spíše vyhrát, nebo prohrát.

Boom technologií a umělé inteligence v právu nutně vyvolává otázku, zda nebudou právníci už brzy nahrazeni roboty. "To je skutečnost, otázkou je, jak daleko to v budoucnosti půjde," řekl na konferenci nizozemský právník Piet Hein Meeter.

Upozornil mimo jiné na studii poradenské společnosti McKinsey z loňského listopadu, podle které je 23 procent práce právníků automatizovatelných s pomocí dostupných technologií, u koncipientů je to dokonce až 69 procent práce. Právníci by ale podle maďarské právničky Orsolyi Görgényiové rozhodně neměli se stroji soutěžit. Měli by sami vybudovat takové stroje nebo programy, které budou konkurovat ostatním.

Klíčové bude podle expertů hlavně to, aby právní firmy zlepšily svůj přístup k těm, kterým své služby poskytují. "Právníci musí vykročit z komfortní zóny a jít blíž ke klientům," uvedla na konferenci francouzská právnička Marie Bernardová. Nevyhnutelné bude propojení služeb právníků s neprávními službami. "Právnické firmy musí otevřít svoje profese dalším odvětvím, jako je marketing nebo logistika," domnívá se Orsolya Görgényiová.

Seriál HN k projektu Inovativní právníci 2017 a konferenci ILSF 2017