Zastánci brexitu dlouho tvrdili, že Británie může z Evropské unie bez problémů odejít bez jakékoliv dohody s ostatními členskými zeměmi. Odmítali kritiku, podle které by to znamenalo tvrdý šok pro britskou ekonomiku. Teď ale změnili názor. Chtějí se s unií domluvit na tom, aby volný obchod pokračoval i po brexitu.

Britská vláda v úterý vydá plán toho, jak si představuje budoucnost vzájemného obchodu. Londýn má zájem o "maximálně volný a hladký obchod se zbožím mezi Británií a Evropskou unií", řekl už předem britským médiím ministr pro brexit David Davis.

Po březnu 2019, kdy brexit nastane, by mělo podle Spojeného království fungovat přechodné období, možná až několik let. Britské a evropské firmy by mezi sebou mohly dál obchodovat tak jako dosud, bez ohledu na fakt, že Londýn už nebude členem EU.

Británie přitom potvrzuje, že hned v den brexitu odejde i z jednotného evropského trhu i z evropské celní unie. Místo toho ale chce se zbylými státy EU uzavřít zvláštní partnerství, v podstatě celní unii mezi EU a Británií. V rámci ní by na hranicích neexistovaly žádné celní kontroly.

Během tohoto přechodného období chce mít Británie možnost vyjednávat o dohodách o volném obchodu s ostatními zeměmi, např. s USA, Japonskem nebo s Austrálií. Uzavřít tyto smlouvy by ale nejspíš mohla až poté, co by přechodné období ve vztazích s EU skončilo.

Volný obchod bez cel a různých povolení by měl fungovat i po skončení přechodného období. Druhou možností, kterou britská vláda zvažuje, je zavedení celních kontrol, které by ale byly prováděny velmi benevolentně, a na byznys by tak dopadly jen minimálně.

Z vládního dokumentu vyplývá, že by tyto hraniční kontroly na společných hranicích s EU prováděly jen britské úřady. Deník The Guardian upozorňuje, že takové uspořádání neexistuje nikde na světě. Pokud úřady na hranicích kontrolují tok zboží, vždy to dělají obě dvě hraniční země, nikoliv jen jedna.

Britské firmy dlouho tlačí na vládu, aby neriskovala odchod z EU bez jakékoliv dohody. Na jednotný evropský trh směřuje zhruba 40 procent veškerého britského exportu. Svaz britského průmyslu plán britské vlády přivítal. "Je povzbuzující … že vláda navrhuje celní systém, který by obsahoval co nejméně bariér,“ uvedl Svaz. Upozornil ale, že vláda musí jednat rychle, protože firmy potřebují jistotu.

Britská opozice vládní dokument kritizuje jako nerealistický. "Jedinou možností, jak zajistit volný a hladký obchod s EU, je zůstat v celní unii a jednotném trhu," tvrdí mluvčí liberálních demokratů pro brexit Tom Brake. Podobně kriticky se vyjádřili i labouristé.

Země EU si už řadu měsíců stěžují, že Británie není na vyjednávání o brexitu dostatečně připravená a nemá jasno v tom, jaký brexit vlastně chce. "Dosáhli bychom většího pokroku, kdyby naše pozice byly jasné," naznačil to po posledním kole vyjednávání mezi EU a Británií hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Další kolo vyjednávání bude v Bruselu na konci srpna.

To, že Londýn konečně oznámil, jak si představuje budoucí obchodní vztahy, tak nejspíš zbytek EU přivítá. V příštích dnech chce britská vláda vydat podobné plány týkající se i dalších oblastí, např. pozemní hranice s Irskem.

Země EU na druhou stranu zdůrazňují, že chtějí o podobě vztahů po brexitu jednat až poté, co budou vyřešeny otázky spojené s "rozvodem“ s Brity: např. to, jakou částku by měla Británie doplatit do evropského rozpočtu.