Je všeobecně známo, že podstatné množství věcí se vyrábí v Číně a k nám se jenom dováží. V lepším případě lokální prodejce provádí nějakou kontrolu kvality, v horším na produkt maximálně nalepí své logo a přiloží špatně přeložený oxeroxovaný návod. Proč tedy nenakupovat v Číně přímo? Velkoobchodní gigant Alibaba má i svou maloobchodní odnož AliExpress.

Pro řadu lidí je nakupování tam stále tajemstvím nebo se ho zbytečně bojí, přestože může přinášet obrovské, řádové úspory. S nakupováním na AliExpressu mám bohaté a rozsáhlé zkušenosti, a proto vám nabízím realistický pohled a odpovědi na některé často kladené otázky. Podobně to funguje i jinde, na serverech, jako je Deal Extreme, GearBest nebo FocalPrice, který má i českou jazykovou mutaci.

Co se dá na AliExpressu koupit?

Snad všechno kromě rohlíků. Já tam nakupuji především elektronické součástky, nářadí a drobnější elektroniku, ale seženete tam oblečení, kosmetiku, hračky, potřeby pro domácí mazlíčky, autopříslušenství a tisíce dalších druhů zboží.

Příhodnější otázka je spíše, co má smysl na AliExpressu kupovat. Především věci, které se stejně dovážejí z Číny, jenom je český prodejce prodává desetkrát dráž. Z mně blízkých oborů jde o roztodivná drobná elektronická udělátka: kabely, redukce, adaptéry, nabíječky. Samozřejmě elektronické součástky (od rezistorů přes diody, tranzistory až po integrované obvody), elektronické moduly (nejrůznější čidla, senzory, mikrokontrolery a mikropočítače).

Kupuji tam ale třeba i hračky, různá puzzle, menší plyšáky, sešity se samolepkami, figurky a podobně. Třeba i věci, které by mne jinak nenapadlo zjišťovat, že vůbec existují, jako třeba velkoplošné dekorativní samolepky na zeď.

Co k nákupu potřebujete?

Alespoň základní znalost angličtiny. AliExpress nemá české rozhraní a popisky jsou většinou v angličtině. Tedy, mnohdy spíše v jazyce, který angličtinu vzdáleně připomíná, a totéž se týká komunikace s prodejci, o tom bude ještě řeč později.

Platební kartu podporující internetové transakce v zahraničí (tedy běžnou platební kartu). AliExpress sice podporuje i jiné platební metody, ale ty nejsou v našich podmínkách příliš běžné a využitelné. Takže to chce platební kartu. Lidé se často obávají "posílat její číslo do Číny". Podle mých dlouholetých zkušeností jsou tyto obavy zbytečné. Ostatně, Alibaba, provozovatel AliExpressu, je největší "e-shop" na světě, větší než Amazon nebo eBay, a na této pozici by se peleš lotrovská dlouhodobě neudržela.

Pokud se přesto bojíte, můžete si na nákupy tohoto typu pořídit buďto předplacenou platební kartu, nebo samostatný účet v některé z bezplatných bank, na který si budete posílat jenom potřebné minimum peněz.

Jak AliExpress funguje?

Není to klasický e-shop, je to univerzální obchodní platforma. Svým fungováním připomíná eBay nebo Aukro. AliExpress sám nic neprodává, jenom poskytuje infrastrukturu mnoha různým prodejcům. Pro zákazníka je důležité mimo jiné to, že zprostředkovává platbu a vyřizuje případné spory mezi prodejcem a kupujícím.

Koupě probíhá tak, že zaplacenou částku prodejce obdrží teprve v případě, že potvrdíte, že jste zboží v pořádku přijali, případně pokud vyprší doba pro vyřízení objednávky a vy si nestěžujete. Pokud vám ve slíbeném termínu zboží nedorazí nebo sice dorazí, ale nejste s ním z jakéhokoliv důvodu spokojeni, můžete otevřít dohadovací řízení ("open dispute"). Tedy si postěžovat prodejci, který by vám měl nabídnout nějaké řešení (slevu, vrácení peněz, zaslání nového zboží).

V naprosté většině případů vám prodejce vyhoví a vrátí peníze. Mnohdy ani není třeba oficiální stížnost, stačí prodejci poslat neformálně zprávu (většina prodejců k tomu přímo vyzývá – pokud nejste spokojeni, kontaktujte nás, stížnost vyřídíme). Podle dostupných zpráv se AliExpress s prodejci příliš nepáře a prodejce za stížnosti trestá vyššími poplatky nebo jim ruší účty. Pokud prodejce na stížnost nereaguje nebo s jeho řešením nesouhlasíte, vloží se do věci AliExpress jako rozhodce. To se z výše popsaných důvodů stává zřídka a nikdy se mi nestalo, že by AE rozhodl v můj neprospěch.

Jak vybrat to správné zboží a správného prodejce

Když něco hledáte, musíte znát ta správná klíčová slova. Tedy anglický název zboží, resp. to, co za něj čínský obchodník považuje, což může být problém zjistit. Nejlepší samozřejmě je, když znáte přesné typové označení, např. u součástek. Občas se vyplatí zadat popisné názvy, zejména pokud je obecně užívaný název ochrannou známkou.

Typický příklad: V elektronice jsou populární individuálně adresovatelné plnobarevné svítivé diody v různých tvarech – tyčinky, pásky, kroužky. Obyčejně se jim říká Neopixel, protože tak je pojmenovala firma, která s nimi začala. Když ovšem zadáte na AliExpressu do vyhledávání "Neopixel" nebo "Neopixel ring", nenajde vám skoro nic. Firma si zřejmě svou značku hlídá. Mnohem lepší je hledat generické pojmy jako "RGB LED ring" nebo "addressable rgb led ring".

Totéž zboží (se stejnými fotkami a popisem) najdete nejspíš u desítek, možná stovek různých prodejců, a to za dramaticky se lišící cenu. Způsob, jakým prodejci na AliExpressu určují ceny zboží, se mi dosud nepodařilo odhalit. Postrádá totiž jakoukoliv zjevnou logiku. Ceny téhož zboží se u jednotlivých prodejců liší, a to klidně o řád. Někdy je výhodnější koupit 10 ks výrobku, protože u téhož prodejce stojí 1 ks větší sumu. Chce to hledat.

Doporučuji dávat pozor na poštovné. Tomu se budeme věnovat později, ale pro tento okamžik řekněme, že se lze setkat jak s případy, kdy je poštovné zdarma a prodejce "napálí" cenu zboží, tak přesně naopak (zboží je za směšnou částku, ale s poštovným vyjde draho).

Doporučuji nejít vyloženě po nejlevnějším zboží za každou cenu. Ty úplně nejlevnější nabídky nemusí být spolehlivé, lepší je vybrat si prodejce s větším množstvím úspěšně vyřízených objednávek téhož zboží.

Komunikace s prodejci a popisy zboží

V úvodu článku píšu, že je dobré umět anglicky. Signifikantní podíl prodejců nicméně sám anglicky neumí. Popisky zboží jsou často nesrozumitelné, nepřesné, nesmyslné a místy si protiřečící. Vyplatí se vědět, co kupujete, případně potřebné informace zkompilovat z několika různých zdrojů.

S prodejci většinou komunikovat nemusíte. Nicméně pokud ano, třeba se chcete na něco zeptat, nepočítejte s tím, že prodejce ovládá angličtinu na nějaké vyšší úrovni. Odpovědi ve mně zhruba v polovině případů budí dojem, že prodejce vzal anglický text, nasypal ho do automatického překladače a stejným způsobem vznikla odpověď. Doporučuji tedy používat krátké holé věty.

U mnoha prodejců obdržíte po objednávce poděkování, případně informaci o odeslání zásilky. Tato poděkování bývají často formulována velice zvláštně a obecně působí z hlediska evropských zvyklostí obchodního styku poněkud netradičně. Na mne často působí, jako by šlo o milostné dopisy zamilované puberťačky.

Časté je oslovování "miláčku" či "zlatíčko" (sweetheart, honey...), zpráva je doprovázena množstvím srdíček a jiných smajlíků a končí slovy "kisses and love" a podobně. Zatím se mi nepodařilo odhalit, zda to prodejce myslí vážně a jde o kulturní záležitost, nebo zda prostě opisuje fráze, s jejichž významem není seznámen.

Jak je to s poštovným?

U naprosté většiny zboží je poštovné zdarma. Zejména u elektronických součástek je naprosto standardní, že věc stojící v českých obchodech 100 Kč za jeden kus koupíte v množství deset (nebo rovnou sto) kusů za dolar či dva a prodejce vám je zdarma pošle přes půl světa. Nemá smysl se snažit o nějaké sdružování objednávek nebo koupi více položek od jednoho obchodníka. Můžete to udělat, ale nic zásadního vám to nepřinese.

Stejně jako u cen jako takových i určování ceny poštovného postrádá jakoukoliv laikovi zjevnou logiku. Je běžné, že když si od nějakého zboží objednáte 1 ks, je poštovné zdarma, ale když je to více kusů, poštovné se platí. V takovém případě prostě dělám třeba pět objednávek jednoho kusu zboží. Někdy přijde jeden balíček, do kterého prodejce sloučí objednávky, někdy mi skutečně dojde pět samostatných zásilek.

Pokud se poštovné platí, spadá typicky do jedné ze dvou kategorií: velmi nízké (1-2 dolary), nebo velice vysoké (50-200 dolarů). Vysoké poštovné se platí, pokud chcete zboží dostat rychle, třeba pomocí mezinárodní pošty EMS nebo kurýrní službou typu DHL. Standardně vám zásilky doručí běžná pošta, někdy jako obyčejnou zásilku, někdy jako doporučené psaní, jindy jako balíček. Nezáleží přitom na velikosti zásilky.

Jak dlouho budu na zboží čekat?

To je největší slabina nákupů na AliExpressu. Objednané zboží vám může přijít za tři dny stejně jako za tři měsíce a tuto dobu nelze dopředu určit. Prodejce sice "garantuje" nějakou dobu doručení, ale ta je většinou pojednána velice široce, třeba 14-90 dnů, a "garance" znamená, že vám vrátí peníze, ale zboží mít nebudete. Musíte ho objednat znovu a znovu čekat.

Nevedu si přesnou evidenci, ale na základě empirických zkušeností odhaduji, že většina zásilek dorazí během dvou až čtyř týdnů. Jsou nicméně i výjimky. Stalo se mi, že zboží objednané ve čtvrtek dorazilo v pondělí. U dražšího zboží (které bude třeba celně projednat, viz dále) a před Vánocemi se vám může snadno stát, že trasu z Číny na nechvalně proslulou celní poštu Praha 120 zvládne zásilka za týden a trasu z Prahy 120 na Prahu 1 za dva měsíce.

Ne všechno chodí z Číny. Prodejci na AliExpressu posílají zásilky z celého světa, nejspíš podle toho, kde je to zrovna nejlevnější. Zásilky mi běžně chodí z Estonska, Norska, Švédska, Polska, Malajsie, Spojených arabských emirátů, nebo dokonce z Austrálie. V některých případech vám prodejce dokonce dá vybrat, odkud zásilku odešle.

Jak je to se clem a DPH?

To se vám může hodit, pokud chcete koupit něco dražšího a nechcete platit clo a DPH, a chcete tedy, aby zásilka byla odeslána z území EU, neb v takovém případě se neplatí nic navíc.

U zboží mimo EU je litera zákona taková, že do 22 eur ceny se neplatí clo ani daň z přidané hodnoty. Do 150 eur se neplatí clo, ale platí se DPH plus poplatek poště za zastupování v celním řízení ve výši 99 Kč. Ač se to nezdá, 22 eur je na poměry většiny nákupů na AliExpressu hodně, alespoň u mne se typická hodnota nákupu pohybuje okolo 10 dolarů.

Tolik tedy zákon. Praxe je poněkud barvitější. Prodejci na AliExpressu tradičně nepřikládají žádnou fakturu nebo jiný doklad a cenu zboží uvádějí rutinně jako pět nebo deset dolarů, bez ohledu na skutečnou výši. Pokud si objednáváte něco, co nevypadá jako hotový výrobek (mobil...), ale jako součástka nebo modul, projde to celním odbavením bez povšimnutí. Celník nemá čas a v zásadě ani možnost zjišťovat, jestli henten oný šváb (integrovaný obvod) nebo osazený plošňák stojí pět centů, nebo sto dolarů.

U zboží, které vypadá "kompletně" a "draze", je postup naprosto náhodný (vím, že se opakuji, ale je to tak). Někdy do celního řízení spadne věc, která limit přesáhla o pár korun kvůli fluktuaci kurzu USD:EUR, jindy projde zásilka výrazně dražší.

Pokud zásilka spadne do celního řízení, přijde vám unifikované "oznámení o přijetí zásilky ze zahraničí" (poštou nebo e-mailem), kde je ofotografovaný štítek na obálce a výzva k předložení veletuctu různých potenciálně relevantních dokladů, z nichž mne vždy pobaví vyjádření rostlinolékařské správy. Moje standardní odpověď je, že o zásilce nemám jiných informací, než které mi pošta sama zaslala, takže nechť se zásilkou naloží, jakkoliv uznají za vhodné, ovšem s tím, že nehodlám platit nic navíc.

Toto prohlášení je zcela pravdivé: v popisu obsahu jsou čínští prodejci stejně konkrétní jako ve všem ostatním, takže nemáte šanci zjistit, co zásilka obsahuje. Kolonka nadepsaná "detailní popis obsahu zásilky" zpravidla nabízí formulace jako "modules", "components" nebo moje oblíbené "gadgets". Pokud je informace o obsahu konkrétní, ještě to neznamená, že je pravdivá. Krokové motory dojdou s popisem "HDMI cables" a skutečné kabely jsou zase označené jako "diodes"... Mou tradiční ranní kratochvílí je u došlé pošty z velikosti a popisu věštit, co mi vlastně dorazilo. Z adresy odesílatele toho také mnoho nezjistíte, protože se jméno zpravidla neshoduje se jménem uvedeným na AliExpressu, případně je v čínštině nebo v nějaké roztodivné transkripci.

Poté mi zhruba polovina zásilek bez dalšího (a nutnosti cokoliv platit) dojde, polovina se vrátí odesílateli. Ten mi vrátí peníze a já si zboží objednám znovu, předpokládaje, že podruhé si černého Petra nevytáhne. Pokud byste si objednávali hotovou dražší spotřební elektroniku, může se vyplatit požadované zaplatit, protože i tak bude zboží levnější než u nás.

Jak je to s kvalitou zboží, zárukou a reklamacemi?

Kvalita zboží se podle mých zkušeností nijak neliší od zboží prodávaného v ČR. Což je logické, protože to je přesně to stejné zboží, jenom ho dovozce objednal vagon a možná na něj nalepil svoje logo. Mám věci, které drží léta, i takové, které se rozpadly po týdnu použití. Žádnou korelaci kvality se způsobem nákupu jsem neodhalil.

U českého prodejce máte dvouletou záruku. U AliExpressu trvá patnáct dnů. Přesněji: do patnácti dnů po přijetí zásilky můžete otevřít výše zmíněné dohadovací řízení, pokud je zboží poškozené nebo nefunkční. A stejně jak bylo popsáno výše, prodejce zpravidla okamžitě vrací peníze. Zhruba za deset let nákupů na čínských e-shopech se mi nikdy nestalo, že by moje reklamace byla zamítnuta.

Prodejce někdy požaduje zaslání fotografií (a to i v případě, že reklamujete vady, které nejsou fotograficky zachytitelné). Pouze dvakrát se mi stalo, že požadoval zaslání zboží zpět s tím, že zaplatí poštovné. V jednom případě z tohoto požadavku slevil poté, co jsem jej upozornil, že poštovné z ČR do Číny vyjde na několikanásobek ceny zboží. Ve druhém na tom trval a poštovné, které bylo trojnásobně dražší, než kolik stál reklamovaný zdroj, skutečně zaplatil a poté poslal nové zboží.

Z výše uvedených důvodů málokdy kupuji od něčeho pouze jeden kus. Vzhledem k tomu, že nakupuji za cenu 5-10x nižší než v ČR, prostě koupím víc kusů a mám záložní v případě, že se předmět porouchá.

Co nekupovat a jaká jsou rizika?

Z Číny doporučuji nekupovat mobilní telefony a tablety. Vyjdou sice levněji, ale byla celá řada případů, že přístroje byly už z výroby nakažené malwarem. To se sice stalo i velkým značkám, ale u neznačkových výrobků je pravděpodobnost mnohem vyšší.

Pokud si koupíte něco, co vyžaduje software nebo ovladače, stáhněte si ho z internetu od výrobce nebo z jiného důvěryhodného zdroje. Přiložená CD bývají plná virů.

Kupodivu se nevyplatí kupovat flash disky, bývají stejně drahé jako u nás. Pokud jde o nějakou pohádkově znějící nabídku (128-512GB flashky za nízkou cenu), je to zpravidla podvod. Flashka má skutečnou kapacitu mnohem nižší, ale má modifikovaný firmware, takže vypadá větší. Nahraná data nad skutečnou kapacitu se prostě ztratí.

S jistou nedůvěrou přistupujte k čemukoliv, co se strká do zásuvky. Některé konstrukce jsou opravdu pozoruhodné a jistě nemají příslušnou certifikaci. Na druhou stranu, certifikace je často papírová válka a nekvalitní nebo přímo nebezpečné výrobky najdete i v českých obchodech. Síťové výrobky (zejm. zdroje) doporučuji nakupovat tam, kde mají hodně objednávek a poskytují seriózně vypadající data. Hlídejte si provozní napětí (může být jenom 110 V pro americký trh, i když většina zdrojů je univerzální) a případně tvar zástrčky, aby byl kompatibilní s českými.

Na AliExpressu osobně nakupuji věci, které pro mne nejsou příliš důležité a které dokážu v případě potřeby snadno nahradit. Tedy takové, které bych si v ČR koupil bez většího rozmýšlení v prvním obchodě. Typickým příkladem je nářadí: na AE ho kupuju rád, protože je tam velmi levné a kvalitou postačuje mému "hobby" využití. Pokud by mne to ale živilo, poohlédl bych, se pokud možno, jinde, po důvěryhodné značce se zárukou a servisem.