Uvalení dalších sankcí na Severní Koreu podporuje i Čína. Přidala se tak ke Spojeným státům, které chtějí, aby mezinárodní společenství Severní Koreu potrestalo za její nedávnou zkoušku jaderných zbraní.

"Čína souhlasí s tím, aby Rada bezpečnosti OSN reagovala a přijala nutná opatření," řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Zároveň ale dodal, že sankce jsou jen polovinou řešení. Tou druhou je podle něj "dialog a jednání".

Není tak jasné, jestli Čína ve všech bodech podpoří návrh rezoluce, který Radě bezpečnosti Američané předložili. Požadují v něm, aby OSN na Severní Koreu uvalila ropné embargo. Jsou taky pro zákaz vývozu textilu ze země nebo pro zmrazení majetku, který má severokorejský vůdce Kim Čong-un v zahraničních bankách.

Severokorejské bomby

Jaderné zkoušky

Severní Korea zatím provedla šest zkoušek jaderných zbraní.

První odpálila před 11 lety, tu poslední tuto neděli. Údajně se jednalo o test vodíkové bomby, která je ničivější než klasická jaderná nálož.

Plané sliby

Kvůli jaderným zkouškám mezinárodní společenství na Severní Koreu opakovaně uvalilo sankce.

Země v roce 2007 slíbila, že se vývoje nukleárních zbraní vzdá. Slib ale záhy porušila. Jihokorejská tajná služba tvrdí, že Severokorejci mají dostatek plutonia na výrobu 10 atomových bomb.

Jak dostat bombu na cíl

Není jasné, jestli je Severní Korea schopná jaderné zbraně dostatečně zmenšit, aby je mohla umístit na mezikontinentální střely,
kterými disponuje.

Severokorejci tvrdí, že už to zvládli, zatím to ale nebylo možné nezávisle ověřit.

Podle expertů by především zákaz dovážet ropu ekonomiku Severní Koreje tvrdě zasáhl. Čína tuto možnost tradičně odmítala, protože se bojí úplného zhroucení severokorejského komunistického režimu. Po něm by mohly začít do Číny proudit stovky tisíc uprchlíků ze Severní Koreje.

Svým vstřícným postojem k novým sankcím se Čína odlišuje od Ruska, které je odmítlo.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou sankce "neefektivní" a Severokorejci budou "raději jíst trávu", než by se vzdali svého jaderného programu.

Rusko, podobně jako Čína a další velmoci, má v Radě bezpečnosti OSN právo veta, a může tedy nové sankce zablokovat.

Podle Putina jedná severokorejské vedení racionálně, když se snaží získat jaderné zbraně. Poukázal na to, že v minulosti se vývoje jaderných zbraní vzdal Irák Saddáma Husajna a Libye Muammara Kaddáfího.

Oba diktátoři byli následně svrženi − Husajn po americké invazi, Kaddáfího zabili povstalci podporovaní Západem.

Moskva tvrdí, že krizi na severokorejském poloostrově lze zmírnit jen tehdy, když se
Severní Koreji mlčky přizná právo na vlastnictví nukleárního arzenálu.

Washington ale skutečnost, že Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně i balistické rakety s jadernou náloží schopné zasáhnout americké území, považuje za zásadní hrozbu. Opakuje, že na jakýkoliv severokorejský útok na USA nebo americké spojence by odpověděl vojensky, včetně nasazení atomových zbraní.

Čína Američanům vyčítá, že v Jižní Koreji rozmisťují protiraketový systém THAAD, který má posílit obranu země proti hrozbě severokorejských raket. Americká armáda ve čtvrtek instalovala poslední čtyři zbývající součásti systému.

Čína proti tomu podala oficiální protest. Tvrdí, že by Američané mohli radary systému využít i k monitorování vojenských aktivit na čínském území. Podle Pekingu jde taky o zbytečnou provokaci vůči Severní Koreji. S čínskou kritikou souhlasí i Rusko.

Nový jihokorejský prezident Mun Če-in po svém květnovém nástupu do funkce dokončení protiraketového štítu zmrazil s tím, že chce vyhodnotit jeho dopad na životní prostředí. Poté co KLDR v červenci otestovala mezikontinentální balistickou raketu, prezident rozmístění zbývajících částí systému povolil.

Jihokorejské ministerstvo životního prostředí nedávno uvedlo, že dopady už rozmístěných odpalovacích zařízení byly jen omezené. Úroveň radiace a hluku prý odpovídá normám.