Zatímco v Česku si mezi sebou některé úřady nesdělí ani tak banální věc, jakou je změna trvalého bydliště, v Estonsku mohou lidé už i volit po internetu nebo pár kliky vyřídit daňové přiznání. A právě digitální občanství chtějí Estonci předat Evropě. Na digitální summit do Tallinnu se sjeli zástupci celé Evropské unie včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky.

"V Estonsku těžíme z pozitivních efektů, které nám digitální inovace přinášejí. Nyní je čas, aby se do nich pustila celá Evropa a zůstala díky nim konkurenceschopná," řekl v úvodní zdravici estonský premiér Jüri Ratas, jehož ani ne dvoumilionová země patří v rozvoji digitálních novinek k unijním premiantům.

Estonci mohou téměř všechny administrativní úkony řešit přes internet. Nemusí se přitom bát, že by stejnou informaci museli předávat různým úřadům opakovaně. Digitální občanky, které Estonsko všem svým občanům už před lety rozdalo, umožňují například volit po internetu. Díky podobným inovacím 95 procent Estonců vyplňuje daně na počítači během několika kliknutí, po internetu lze i obratem založit firmu nebo získat recept od lékaře.

Kvůli tomu pobaltské zemi v tradičním unijním hodnocení DESI, které sleduje digitální rozvinutost členských států, patří první místo v oblasti eGovernmentu. Česko oproti tomu už několik let zabírá nejnižší příčky, i když se z loňského 26. místa posunulo na letošní 22. pozici.

Premiér Sobotka si takový vývoj pochvaluje. Digitální koordinátor Ondřej Malý ale přiznává, že tuzemská státní správa v zavadění nových digitálních postupů zaspala. "Letos jsme ale přijali zákon o elektronických občanských průkazech a elektronické identifikaci. Takže jsme na dobré cestě," míní Malý.

Sami zástupci pobaltské země dodávají, že svůj model státní správy rádi "vyvážejí" i za hranice. Estonci už svůj systém exportovali třeba do Finska. A rádi by dosáhli toho, aby se k nim přidaly další státy EU.

Jednotný evropský digitální trh

Summit se zabýval především jednotným digitálním trhem. Prvním krokem k dalšímu rozvoji digitálního byznysu v Evropě se má stát chystané unijní nařízení umožňující volný tok počítačových dat mezi členskými státy. Některé země jako Německo nedovolují vybrané digitální informace skladovat jinde, než na vlastním území.

Podle návrhu Evropské komise z předminulého týdne by ale státy osmadvacítky měly podobná omezení zrušit. Podle digitálního koordinátora české vlády Ondřeje Malého by z toho mohly těžit také tuzemské firmy, které by na svých serverech za úplatu ukládaly třeba účetní data belgických nebo například německých společností.  

"Česká republika vznik jednotného digitálního trhu podporuje. Pokud máme čelit USA a Číně, tak je důležité, aby Evropa pokročila i v oblasti digitálních pravidel," řekl HN premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) během tallinnského summitu.

Komise si ostatně od volného toku dat slibuje, že by mohl do evropské ekonomiky ročně nalít až 415 miliard eur a vytvořit až 1,3 milionu nových pracovních míst.

Řada unijních států ovšem návrh na otevření svých digitálních trhů bere s rezervou kvůli strachu z hackerských útoků, kterým by data za jejich hranicemi mohla být vystavena více než doma.

 

EU proto nyní členské země nabádá, aby do svých národních zákonů urychleně přejaly pravidla již platné směrnice NIS. Podle ní musí zakládat státní týmy protihackerských bojovníků a lépe také kontrolovat dodržování počítačové bezpečnosti v soukromých firmách, jež jsou klíčové pro bezpečnost státu. V této oblasti patří Česko mezi unijní premianty, protože už národní kybernetický zákon má, stejně jako úřad pro potírání závažných hackerských útoků.

"Náš Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost patří mezi nejlepší v Evropě a nejenom díky němu můžeme české know-how v této oblasti vyvážet do jiných členských států," říká Malý.

Související