Stát plánuje, že v příštím roce vybere na daních do státního rozpočtu 772,3 miliardy korun. Proti letošnímu schválenému rozpočtu je to o 57,3 miliardy korun navíc, proti letošnímu očekávanému skutečnému výnosu je to nárůst o 34,8 miliardy korun.

Největší podíl má tvořit daň z přidané hodnoty, která má státnímu rozpočtu přinést téměř 281 miliard korun. Vyplývá to z údajů v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Celkové příjmy státního rozpočtu mají v příštím roce vzrůst proti letošnímu schválenému rozpočtu o 65,2 miliardy na 1314,5 miliardy korun. Vedle daní zahrnují celkové příjmy i nedaňové příjmy například z poplatků, pojistného na sociální pojištění nebo peníze z EU.

Na růstu výběru DPH se má podle vlády podílet především růst ekonomiky, ale také nová opatření, která prosadila současná vládní koalice, jako je kontrolní hlášení a spuštění posledních dvou fází elektronické evidence tržeb. Vláda například uvádí, že konzervativní odhad přínosu kontrolních hlášení představuje jen pro příští rok minimálně 11,7 miliardy korun.

Výběr daní z příjmů firem by měl vzrůst zhruba o čtyři miliardy na 118 miliard. Také zde vláda očekává pozitivní přínos elektronické evidence tržeb. Zaměstnanci by ze svých platů a mezd měli odvést do rozpočtu 128 miliard korun.

Na dani z nabytí nemovitých věcí, kterou nyní nově platí kupující místo prodávajícího, chce stát vybrat 12 miliard. Vláda uvádí, že v letech 2018 až 2020 se nepočítá se žádnými změnami zákonů, které by na tuto daň měly vliv.

Složená daňová kvóta by měla meziročně vzrůst o čtyři desetiny bodu na 34,4 procenta. Tato kvóta představuje poměr nejen vybraných daní, ale i příjmů z povinného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na hrubém domácím produktu.

Část daní, které vyberou finanční nebo celní úřady, však v souladu s rozpočtovým určením daní nezamíří do státního rozpočtu, ale ke krajům a obcím. Například podíl obcí na vybrané DPH má od příštího roku vzrůst na 23,58 procenta a obce by tak mohly dostat navíc asi devět miliard korun.