Katalánský premiér Carles Puigdemont v Bruselu prohlásil, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska.
Na tiskové konferenci řekl, že do Belgie nepřijel žádat o politický azyl. Jeho cílem je prý vysvětlovat katalánský problém ve městě, které je "institucionálním srdcem" Evropy.
Evropská unie, jejíž instituce v Bruselu sídlí, se ale v krizi už dříve jednoznačně postavila na stranu španělské vlády a zdůrazňuje potřebu udržení vlády práva v zemi.
Čtyřiapadesátiletý Carles Puigdemont pochází z malého města Amer, které leží severovýchodně od Barcelony. Má celkem sedm sourozenců a celá jeho rodina podporuje nezávislost Katalánska.
Puigdemont studoval katalánskou filologii, studia ale nedokončil.
Kariéru odstartoval jako novinář, pak se vypracoval na šéfredaktora malého regionálního deníku vycházejícího v katalánštině El Punt Evui.
Později založil list Catalonia Today, který publikuje zprávy v angličtině.
Přelomem v jeho kariéře je rok 2006.
Tehdy se za stranu Convergència Democràtica de Catalunya (CDC), jež prosazuje osamostatnění Katalánska, dostal poprvé do regionálního parlamentu.
O pět let později se stal starostou zhruba 100tisícového města Girona. Bylo to vůbec poprvé po 30 letech, co radnici v Gironě neovládl kandidát z řad socialistů, kteří městu léta vládli.
Předsedou katalánské vlády se stal po volbách v roce 2015.
"Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí," uvedl Puigdemont, který odjel do Belgie se sedmi členy svého kabinetu v pondělí. Některá média spekulovala, že se v zemi hodlají ukrýt před španělskou justicí.
Další členové katalánské vlády podle Puigdemonta pokračují ve své politické aktivitě v Barceloně jako představitelé legitimního kabinetu.
"Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace," uvedl Puigdemont.
Obrana Katalánska bude podle něj především politická.
Španělská generální prokuratura v pondělí katalánské předáky obvinila ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení. Důvodem obvinění jsou snahy o nezávislost Katalánska, kvůli nimž Madrid v pátek odvolal katalánskou vládu, ropustil regionální parlament a o víkendu převzal přímou správu autonomního regionu.
V úterý navíc španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Informoval o tom deník El País. Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.
"Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu," prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.
Razie na policejních stanicích v Katalánsku
Španělská policie mezitím v úterý ráno zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska z 1. října. Agentura EFE v úterý s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konaly na nejméně šesti místech, včetně ústředí regionální policie ve městě Sabadell nedaleko Barcelony.
Španělští policisté v úterý ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d’Esquadra) v Barceloně, Gironě (španělsky Geroně), Manrese či na ústředí v Sabadellu.
Hledali vnitřní rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé koordinovali policisty při referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. To vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.
Šéf katalánské policie u soudu
Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebních místností zůstala v den hlasování uzavřena.
Někteří Katalánci proto v předvečer referenda obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.
Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu.
Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně.
Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury.