Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 4,1 procenta a příští rok na 3,3 procenta. Ke zvýšení odhadů vedla dobrá kondice české ekonomiky i vývoje v zahraničí, informoval v pondělí v tiskové zprávě úřad.

V předchozí červencové prognóze ministerstvo financí počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a pro příští rok s 2,9 procenta. Loni hrubý domácí produkt stoupl o 2,6 procenta.

Hospodářský růst by měla podle ministerstva financí táhnout zejména domácí poptávka v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností, investiční aktivitou firem a investicemi vládních institucí.

"Prognózu ministerstva lze hodnotit jako vysoce konzervativní. Ministerstvo tak i nadále zůstává v linii mnoha svých předchozích odhadů, které růst české ekonomiky spíše podhodnocovaly," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Konzervativní postoj je podle něj způsoben mimo jiné snahou nevytvořit přílišná očekávání ohledně daňového inkasa státního rozpočtu.

"I letos se tak zřejmě bude opakovat loňská situace, kdy ministerstvo sice rozpočtovalo poměrně výrazný deficit státního rozpočtu, avšak nakonec hospodaření státního rozpočtu skončilo v kladném pásmu," dodal.

Inflace by měla být podle odhadů ministerstva financí ve srovnání s červencovou prognózou vyšší. Letos i příští rok průměrnou míru inflace ministerstvo financí odhaduje na 2,4 procenta. V předchozích odhadech ministerstvo financí počítalo s inflací 2,2 procenta letos a 1,6 procenta v roce 2018. Ministerstvo financí mimo jiné počítá s vyšším růstem cen ropy.

Ministerstvo financí počítá v odhadech také s posilováním kurzu koruny vůči euru. Letos by měl být v průměru 26,4 Kč/EUR a příští rok 25,5 Kč/EUR.

Makroekonomický vývoj by mohla podle ministerstva financí nepříznivě ohrozit rizika v domácím i zahraničním prostředí. V případě zahraničí by to mohlo být uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a EU nebo prudké zpomalení růstu čínské ekonomiky. V případě ČR je negativním rizikem případné rychlé posílení koruny, nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací a rychlý růst úvěrů na bydlení.

Česká národní banka v nové prognóze na počátku měsíce zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 4,5 procenta a pro příští rok na 3,4 procenta. Česká bankovní asociace na konci října zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 4,3 procenta. Pro příští rok odhad růstu zvýšila na 3,2 procenta.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z předchozí červencové predikce):

  2016 odhad 2017 odhad 2018
HDP 2,6 4,1 (3,1) 3,3 (2,9)
Průměrná míra inflace 0,7 2,4 (2,2) 2,4 (1,6)
Nezaměstnanost (VŠPS) 4 3 (3,2) 2,8 (2,9)

 

Veřejné finance by měly skončit v přebytku

Ministerstvo financí očekává, že letos veřejné finance skončí v přebytku 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek by se přitom měl v poměru k HDP v dalších letech zvyšovat až na 1,7 procenta v roce 2020.

Vyplývá to z v pondělí zveřejněného Fiskálního výhledu České republiky. Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,7 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.

I podle letošní prognózy Evropské komise by měl být přebytek veřejných financí ČR letos jedním z nejlepších výsledků v rámci celé Evropské unie.

"Očekávání lepšího hospodaření v aktuálním roce se opírá o dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu, rozpočtů místních vládních institucí a inkasa daňových příjmů, které rostou nadprůměrně," uvedlo ministerstvo financí.

Zlepšovat by se měl podle ministerstva financí i celkový vládní dluh. Z loňských 36,8 procenta HDP čeká úřad jeho pokles letos na 34,7 procenta a postupný pokles až do roku 2020 na 30,9 procenta. EU požaduje dluh pod 60 procenty HDP.

Česká národní banka pro letošní rok očekává přebytek veřejných financí 1,4 procenta HDP, pro rok 2018 počítá s přebytkem 1,4 procenta a pro rok 2019 s 1,5 procenta.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.