Koncem dubna se v Monaku uskutečnila mezinárodní tisková konference zaměřená na letošní mezinárodní výstavu spotřební elektroniky, známou pod zkratkou IFA. Od roku 1924, kdy se na berlínském výstavišti poprvé sešli zájemci o lampové radiopřijímače a další prehistorické exponáty tehdejší doby, se jako mezinárodní rozhlasová výstava (v celém německém názvu Internationale Funkausstellung) konala vždy v intervalu dvou let. Od roku 2006 se však změnila na výstavu každoroční. Letos se v Berlíně uskuteční ve dnech 31. srpna až 5. září.
Kdo očekával, že zde jednotliví světoví výrobci poodhalí informace o připravovaných žhavých novinkách, či přinejmenším něco v tomto směru naznačí, byl bezesporu zklamán. Je to však logické. Velká konkurence a skrytá rivalita světových hráčů ve světě spotřební elektroniky a informačních technologií vybízí spíše k opačnému trendu: chystané kroky utajovat a novinky na veřejnosti prezentovat až v předem stanovenou chvíli. Dalším důvodem je v nejednom případě nevyjasněnost některých koncepcí a s tím související opatrnost, ale také to, že na řadě prototypů a chystaných modelů se v tuto chvíli stále ještě pracuje.
Určitým signálním náznakem, jak potvrdila i minulá léta, bývá vždy veletrh CES (Consumer Electronic Show) pořádaný každoročně v lednu v americkém Las Vegas. Výrobci se zde totiž, vzhledem k významu amerického trhu, s představením novinek předhánějí a jejich rezonance pak Evropa obvykle zaznamenává až v příštích měsících, ne-li za delší dobu. Dáme-li tedy dohromady letošní CES a informace z Monaka (včetně těch kuloárních) – vyplývá z nich, že letošní IFA zřejmě nic revolučně nového nepřinese. Samozřejmě na toto tvrzení neexistuje „vševědoucí křišťálová koule“, ale zdá se to v tuto chvíli dost pravděpodobné. Vše je logicky podřízeno především masové spotřebě a skutečně zajímavé nápady a kombinace, jako je třeba iPhone od Applu, se neobjevují každý den. Místo toho se s největší pravděpodobností dočkáme velkého množství stejného zboží s mírně vylepšenými parametry za mírně nižší (a neustále klesající) ceny. Pochopitelně mezi nimi bude mnoho novinek.
Vystavovatelé tedy opět představí další modely plochých televizorů s novými technologiemi, přenosné či stabilně zabudované navigační systémy, které díky nízké výrobní ceně a současně velké popularitě (zejména v USA) se stávají stále dostupnějšími, zajímavá bezdrátová řešení pro přenos obrazu i zvuku atd. Určitě zajímavý bude další vývoj v souboji mezi nástupci DVD – znepřátelenými systémy Blu-Ray a HD DVD.
Představitelé berlínských veletrhů proto na tiskové konferenci v Monaku především informovali přítomné novináře o dalším vývoji v oblasti, kterou IFA reprezentuje. Například podle statistik GfK bude v letošním roce 88 procent veškeré spotřební elektroniky v Evropě již digitální. Podle údajů analytické společnosti DisplaySearch vzroste celosvětově poptávka po LCD televizorech ze 42 milionů kusů v roce 2006 na letošních 69,7 milionu. Do roku 2010 mají dodávky LCD TV dosáhnout až 128 milionů jednotek.
Uskutečněné průzkumy a studie předpokládají rychlý nástup HDTV na evropském trhu. Většina odborníků je přesvědčena, že krystalově čistá kvalita obrazu bude brzy představovat standard. Televize s vysokým rozlišením se má stát srdcem domácnosti jako vstupní brána zprostředkovávající komunikaci s vnějším světem a jako univerzální řídicí centrum pro všechna dostupná média. Nová transformace nebude způsobena jen tím, že HDTV poskytuje pětkrát detailnější obrazovou informaci než běžná analogová TV, ale bude představovat i celkovou proměnu výrobního, prodejního i uživatelského řetězce.
Jedním z hnacích motorů pro masové zavádění HDTV jsou rozměrné ploché obrazovky, jejichž ceny neustále klesají, čímž se stávají dostupnými pro stále větší počet domácností. Předpokládá se, že v následujících letech dojde v souvislosti s jejich masovým rozšířením k dalším výrazným redukcím cen. Evropa, pokud se týká zavádění HDTV, za Spojenými státy a Japonskem dosti pokulhává. Nyní se snaží tento náskok redukovat. Bude proto zajímavé i na berlínském výstavišti sledovat, co v tomto směru chystá a připravuje.
V Monaku se v tomto směru japonský výrobce Sharp přítomným novinářům pochlubil v současnosti největším LCD televizorem na světě o úhlopříčce 108 palců. Úhlopříčka 2,73 metru (převedeno do názornějšího parametru) je už opravdu slušný rozměr.
Sharp prototyp tohoto obřího Full HD LCD-TV televizoru AQUOS poprvé představil na výstavě 2007 International CES, která se konala od 8. do 11. ledna v americkém Las Vegas a v Evropě pak oficiálně poprvé v březnu na veletrhu CeBIT. Prodávat by se měl od srpna 2007 za dosud nestanovenou cenu.
Tato 108V-palcová LCD obrazovka o rozměrech 2386 x 1344 milimetrů se vyznačuje LCD panelem Black Advanced Super View Full-Spec s vysokým rozlišením, vyrobeným v závodě Sharpu Kamejama 2, první továrně na světě, která vyrábí skleněné substráty osmé generace. Úspěšný vývoj znamená, že je nyní možné vyrobit LCD televizory od velikosti 13 palců až po supervelké úhlopříčky a že LCD se stává dominantní zobrazovací technologií na trhu plochých obrazovek. U těch, jak naznačila i tiskovka v Monaku, se přitom v blízké budoucnosti čeká dramatický růst poptávky.
Za předpokladu, že se LCD technologie budou dále rozvíjet, je Sharp přesvědčen, že LCD TV budou postupně zvyšovat svůj procentuální podíl na celkovém objemu prodaných plochých televizorů. Ačkoli je trh obřích obrazovek omezený zejména na firemní zákazníky, 108 palcový model znamená především hozenou rukavici konkurentům Sharpu, kteří vyrábějí plazmové nebo LCD televizory. Představený televizor je větší než největší plazmy (nyní asi 105 palců) a má také vyšší rozlišení a nižší spotřebu energie. Právě velké úhlopříčky obrazovek byly dosud největší výhodou konkurenční plazmové technologie. LCD také začíná ohrožovat segment televizorů s úhlopříčkou nad 40 palců, kde dosud jasně dominovala plazma.
Vývoj obřího modelu není samoúčelný, protože technologie využité ve velkých modelech najdou posléze uplatnění i u menších televizorů, které se vyrábějí ve velkém pro koncové zákazníky.
