Svět svobodného software v uplynulém týdnu: Google přišel o bomby

Další týden je za námi a nutno podotknout, že byl skutečně pestrý. Google se zbavil "bomb", což jistě potěší hlavně politiky (viz kauza "prasopes"). Adobe se rozhodlo zpřístupnit specifikace souborového formátu PDF a zatímco Wikipedia bojuje se spammery, Alan Cox si patentuje DRM. Zkrátka týden plný novinek a důležitých okamžiků. Pojďme tedy na ně.

Google bez bomb

Jistě jste už slyšeli o tak zvaných "google bombách". Jde vlastně o cílené zneužití vyhledávače Google tak, aby při zadání určitého řetězce vrátil odkaz na stránku, která s daným řetězcem přímo nesouvisí (například donedávna fungující bomba "ministerstvo brutality",která odkazovala na stránky MV ČR).

Používání Google bomb se stalo populární záležitostí k vyjádření postojů skupin. Realizace takového kroku totiž vyžadovala, aby se spojilo více jedinců, respektive velké množství webů. Google bomby totiž fungují tak, že Google prochází jednotlivé stránky na webu a kromě stránek samotných indexuje také informace o odkazech z jiných stránek. Názvy těchto odkazů pak mohou, jsou-li využity skutečně ve velké míře, ovlivnit výsledky vyhledávání právě v podobě Google bomb.

Vznik Google bomb se datuje k dubnu roku 2001, tedy do doby, kdy byl Google ještě relativně v plenkách a jeho největší rozmach se teprve blížil. Za vznikem první bomby stál Adam Mathes, který tímto trikem ovlivnil návštěvnost webu svého přítele. Téměř celých šest let zde tedy byly Google bomby s námi a tvořily potenciální riziko zneužití pro kompromitaci či diskreditaci kohokoliv nebo čehokoliv. Nyní by se však situace měla konečně změnit.

Google přistoupil k bombám čelem a přestože je nepovažuje za vážný problém, jenž nemůže ovlivnit naprostou většinu běžných dotazů, rozhodl se mu učinit přítrž. O poměrně malé rozšířenosti bomb svědčí ostatně i jejich počet, který je odhadován pouze zhruba na stovku. I to však ohrožovalo dobrou pověst Googlu, neboť si řada uživatelů chybně myslela, že jsou výsledky ručně upravovány a vyjadřují postoj společnosti. Právě to je tedy hlavním důvodem zakročení proti podobným žertíkům.

Výsledkem úsilí vývojářů tak je nový algoritmus, který se zaměřuje nejen na anglické, ale i na cizojazyčné Google bomby. Tento algoritmus byl již implementován a jak se zdá, skutečně funguje pro české, anglické i německé bomby, které znám. Nicméně sami vývojáři přiznávají, že zaručit jeho stoprocentní fungování nelze a předpokládá se, že malá část bomb bude nadále fungovat.

Osobně jsem také přesvědčen, že brzy bude nalezena cesta, jak tento ochranný algoritmus překonat a dál zvesela útočit na politiky či úřady. Ukáže ale až čas...

Adobe zpřístupnilo formát PDF

Mnozí z nás se v uplynulých dnech dočkali skutečného překvapení. Společnost Adobe totiž oznámila, že uvolňuje specifikaci souborového formátu PDF. V současné době pro něj také požaduje standardizaci ISO, což by mělo výrazně podpořit jeho pozici na trhu.

Ač lze o důvodech diskutovat a polemizovat, jistě není třeba opomíjet jeden zásadní fakt, který zřejmě toto rozhodnutí Adobe výrazně ovlivnil. Kromě dosud uzavřeného formátu PDF vznikl před časem otevřený souborový formát podobného charakteru - ODF. Jeho prudce stoupající obliba dala tušit, že se zde formuje výrazná konkurence pro PDF od Adobe a je tedy zřejmé, že tato společnost chtěla své "intelektuální vlastnictví" nějak ochránit a podpořit na současném trhu. Bude-li PDF uznáno ISO standardem, což je velmi pravděpodobné, bude to pro Adobe velkým plusem v konkurenčním boji s dalšími podobnými formáty.

Důvodem tlaku na uvolnění souborového formátu je zejména požadavek mnoha velkých organizací a států, které požadují, aby byl formát uvolněn a jeho specifikace zveřejněna, aby neexistovala žádná omezení v jeho použití a aby byl příslušný souborový formát skutečným standardem pro výměnu dat. Kromě posledního bodu dosud PDF nesplňovalo žádný z těchto požadavků.

Celé situace tedy využili i další hráči, konkrétně pak ODF Alliance se svým ODF (OpenDocument Format), který byl již standardizován, a následně i Microsoft s XPS, který se prozatím o standardizaci snaží. Dá se však předpokládat, že po uvolnění specifikací PDF bude nadále tento souborový formát vnímán jako primární a svou pozici "jedničky" si udrží.

Proces uvolnění standardu PDF probíhá tak, že Adobe již předalo kompletní specifikaci formátu PDF verze 1.7 sdružení AIIM za účelem přípravy mezinárodního ISO standardu. Již od roku 1995 přitom Adobe pracuje na technických specifikacích standardů založených na PDF. Pro formáty PDF/A (PDF for Archive) a PDF/X (PDF for Exchange) již byly ISO standardy uděleny. Další dva, PDF/E (PDF for Engineering) a PDF/UA (PDF for Universal Access) na udělení ISO standardu teprve čekají.

V současné době čeká PDF ještě dlouhá cesta. Nyní musí Adobe a AIIM najít potenciální problémy a ty vyřešit. Výstupem celé práce pak bude návrh dokumentu pro přiznání statutu ISO standardu, který bude předán organizaci ISO a v budoucnu zřejmě uznán jako mezinárodně platný standard.

Wikipedia proti spammerům

Možná jste (nejen) v anglické verzi největší webové encyklopedie Wikipedia i vy zaznamenali rostoucí množství nerelevantního spamu, který v článcích neustále přibývá. Tento problém se stával pozvolna skutečně neúnosným a administrátoři na něj již sami nestačili. Rozhodli se tedy celou věc vyřešit.

Začněme ale od začátku. Anglická verze encyklopedie Wikipedia patří k nejnavštěvovanějším a nejprestižnějším webovým projektům vůbec. Tudíž při vyhledávání jakéhokoliv výrazu, k němuž se na Wikipedii nachází nějaké povídání, jistě nalezneme odkaz na příslušný článek hned v první stránce výpisu hledaných zdrojů.

To je samozřejmě hezké, ale znamená to také, že vysokou popularitu budou mít i externí odkazy, které z Wikipedie odkazují na vnější stránky. Umístění takového odkazu do Wikipedie pak výrazně zvýší rank externích stránek i jejich prestiž. Bohužel právě tohoto efektu využívají spammeři, kteří články ve Wikipedii zahlcují svými off-topic odkazy na casina, e-shopy a dalšími nesouvisejícími nesmysly.

Z tohoto důvodu tedy Wikipedia přistoupila ke kroku, který její česká mutace již dávno využívá. Veškeré externí odkazy musí být opatřeny tagem "nofollow", čímž se stanou pro vyhledávače neviditelnými a pozice externích odkazů z Wikipedie tudíž ve vyhledávačích klesne, respektive se dále neprojeví.

Ač je toto řešení do jisté míry (ne všechny vyhledávače toto podporují) účinné proti spamu, je zároveň trnem v oku těm, kteří do Wikipedie přispívají svými hodnotnými informacemi a odkazují přitom na své stránky. Takoví lidí si jistě benefit v podobě zvýšení ranku zaslouží. A právě proto, že se antispammerské opatření projevuje i na nich, dočkala se Wikipedia tvrdé kritiky.

V současné době se proto zvažují i jiné cesty (například použití systému pro správu verzí, kterým by nejprve externí odkazy musely projít). Vše je ale prozatím předběžné a tak se budeme muset - snad jen dočasně - smířit s tím, že postiženi budou nejen spammeři, ale i slušní přispěvatelé, bez nichž by Wikipedia jen těžko mohla skutečně fungovat.

Alan Cox chce patent na DRM

Jméno Alan Cox jistě není potřeba dlouze představovat žádnému zarytému fanouškovi operačního systému GNU/Linux a distribuce Red Hat obzvlášť. Tento populární kernel hacker, který je ve světě linuxového jádra považován za "muže číslo dvě", si vysloužil a stále vysluhuje velkou přízeň za všechnu svou dosavadní práci na jádře.

Nyní však šokoval celou komunitu - a zdaleka ne pouze ji - když oznámil, že žádá o softwarový patent na DRM. Ač to nejprve mnohé zarazilo, ihned se ukázalo jak to vlastně myslí. DRM v současné době využívá Microsoft v operačním systému MS Windows Vista. Ač nemá DRM systém patentován, jako první známý producent software s DRM může tuto věc využívat bez sankcí i v případě, že si následně tento patent někdo další registruje. Je ale Microsoft skutečně první?

Alan Cox již několikrát vytáhl nějaké to eso z rukávu a překvapil svým umem a znalostmi. Kdo ví, zda si s DRM nehrál už před deseti lety, kdy se Microsoftu o něčem podobném ani nezdálo. Pokud by tomu tak bylo - a podařilo by se to prokázat - mohl by Alan vyvolat ohromnou kauzu z níž by Microsoft zřejmě jako vítěz neodešel. V takovém případě se dá předpokládat, že Alan nebude svůj patent nijak dále reálně využívat a použije jej k ochraně svobodného software.

Jako mnohem pravděpodobnější verze se však jeví pouze to, že chce Alan Cox tímto krokem demonstrovat zbytečnost a nesmyslnost celého patentového práva ve vztahu k software. Je také nepravděpodobné, že by Alan v případě získání patentu (což je téměř jisté) tento patent nenechal licencovat. Odporovalo by to totiž vnitřní politice Red Hatu, kde již dlouhou řádku let pracuje jako velevážený guru a programátor.

Ať tak či onak, prozatím jsou známy jen a pouze spekulace. Až čas nám ukáže jak všechno dopadne a jak Alan s patentem dále naloží. Je ale pravděpodobné, že nejeden manažer z Microsoftu má o něco těžší spaní (a kdo ví, možná právě to bylo Alanovým cílem)...

O celé věci vás budeme dále informovat ihned, jakmile budou k dispozici další informace spojené s projednáváním přidělení patentu.

Tolik tedy z dnešního souhrnu aktualit ze světa svobodného software. Těším se, že se potkáme za týden u dalšího vydání.