Firemní web : Návrh funkčních prvků (14)

V drtivé většině případů budeme muset definovat také alespoň základní funkční prvky, jejich vzhled a zejména chování.

Nejsložitější je v tomto ohledu samozřejmě návrh ucelených webových aplikací, například internetového obchodu. Pokud se ale budeme držet v intencích běžného firemního webu, setkáme se většinou jen s několika obvyklými funkčními prvky, typicky s vyhledáváním, kontaktním formulářem nebo registrací do newsletteru.

Při vymýšlení, které funkční prvky na svých stránkách použijeme, je třeba vycházet z charakteru webu a skutečných potřeb našich návštěvníků. Zároveň musíme respektovat i technické možností či rozpočtová omezení. Je tedy například zbytečné nabízet formulář pro registraci a přihlašování uživatelů jenom proto, abychom ho na stránkách měli, když vlastně nemáme registrovaným uživatelům co nabídnout. Stejně tak nemůžeme zobrazovat formulář pro vlastní fulltextové vyhledávání, pokud nemáme k dispozici žádnou technologii, která by zajistila vracení kvalitních a relevantních výsledků hledání.

Vývojáři našeho webu musíme předat popis jednotlivých funkčních prvků. Požadované chování se dá zachytit pomocí některého z následujících prostředků či jejich kombinace:

• Popis funkcí – prostý textový popis chování funkce, vstupů a výstupů za různých okolností.
• Use case diagramy – diagramy zobrazující interakci mezi uživatelem a funkcí.
• Textové use case diagramy – fungují stejně jako klasické use case diagramy, pouze se nevyjadřují graficky. Jedná se o zápis interakce v podobné posloupnosti jako interview (dotaz uživatele, odpověď systému, dotaz uživatele, odpověď systému...).
• Procesní diagramy.

Při sepisování specifikace bychom měli být důslední a požadované chování popsat do posledního detailu. Předejdeme tak častým nedorozuměním, obtížným dodatečným opravám a změnám.

Většina funkčních interakcí s uživatelem se na webu děje pomocí formulářů. Pro ty platí obecně několik zásad, kterých bychom se měli držet.

Účel formuláře by měl být uživatelům zcela jasný. Neměli by být na pochybách, k čemu slouží, proč a jak ho mají vyplňovat a co se stane, až jej odešlou. Obvykle jej stačí doprovodit výstižným titulkem či krátkým a popisným textem. Je sem také dobré zakomponovat nějakou výzvu, která povzbudí uživatele k použití formuláře.
Každý formulář by měl být co nejkratší a požadovat jen nejnutnější informace.

Dlouhý formulář je vhodné rozdělit do více postupných kroků v podobě průvodce. V opačném případě může jeho rozsáhlost odradit uživatele od vyplnění. Například u kontaktního formuláře si vystačíme zpravidla se třemi vstupními poli – pro jméno, kontakt a samotnou zprávu. Jakékoliv další položky (jako je předmět zprávy, firma, funkce nebo pět dalších kontaktů) jsou obvykle zbytečné. Stejně tak pro vyhledávání stačí na běžných stránkách nabízet pouze jedno vstupní pole pro hledanou frázi a odesílací tlačítko, všechny další volby či rozšířené vyhledávání je dobré nechat až na speciální stránku. K objednání newsletteru zase stačí vyplnit e-mail a je zbytečná jakákoliv registrace s uživatelským jménem a heslem.

U jednotlivých prvků formuláře se musíme rozhodnout, zda je jejich vyplnění povinné či volitelné. Povinná pole musíme vždy zřetelně odlišit, obvykle se k tomu používá hvězdička. Mají-li být údaje do pole zadávány v nějakém speciálním formátu nebo mohou-li být uživatelé na pochybách, v jakém formátu mají údaj uvést (typicky například datum), měli bychom jim to jednoznačně sdělit a nejlépe doprovodit i příkladem. Na druhou stranu by měly být formuláře schopny zpracovat a pochopit všechny obvyklé formáty (rodné číslo s lomítkem i bez lomítka, PSČ s mezerou i bez apod.).

Po odeslání formuláře probíhá kontrola správnosti vstupních údajů, jejich formátu, vyplnění všech povinných položek apod. Při návrhu musíme specifikovat chování webu při všech případných chybách. Chybová hláška by měla být vypsána jasně a zřetelně, aby si jí uživatel okamžitě všiml. Nejlépe je výrazně označit inkriminované formulářové pole a chybovou hlášku vypsat přímo k němu.

Po úspěšném odeslání formuláře je třeba určit, co se má stát se zadanými daty. V případě kontaktního formuláře si tedy budeme chtít nechat zprávu poslat na e-mail, u newsletteru přidat zadanou adresu do databáze odběratelů. Složitější to bude u vyhledávání. Tam musíme popsat přesný způsob, podle kterého se má vyhledávat, ve kterých oblastech webu hledat, zda používat rozšiřování dotazů o různé tvary slov a synonyma, jak následně výsledky vypisovat, podle čeho je řadit, zda a jak je seskupovat apod. Zvláštní specifikaci si pak vyžádá rozšířené hledání.

Po bezchybném odeslání formuláře nesmí zůstat uživatel na pochybách, zda vše proběhlo v pořádku. U vyhledávání se tedy uživateli zobrazí výsledky hledání, u dalších formulářů je ideální speciální potvrzovací či děkovací stránka, kde uživateli navíc nabídneme i možné odkazy, kam může na našem webu pokračovat dále.

• Cíle Webu (1)
• Konkrétní cíle webu (2)
• Cílové Skupiny (3)
• Modely návštěvníků webu (4)
• Úkoly návštěvníků na webu (5)
• Analýza konkurence (6)
• SWOT analýza (7)
• Možnosti získávání obsahu (8)
• Nároky na budoucí rozvoj webu (9)
• Kolik webů vytvořit a jaké návštěvníky získávat (10)
• Analýza klíčových slov (11)
• Návrh obsahu, funkcí a základní struktury (12)
• Návrh struktury webu a navigace (13)

 Seriál o budování firemního webu píší konzultanti společnosti H1.cz s.r.o., která poskytuje analytické, poradenské a vzdělávací služby v oblasti internetového marketingu a tvorby WWW stránek.