3D digitální Langweilův model Prahy

Zpřístupnit v 3D podobě detaily a zákoutí Prahy z let 1826 až 1837 je cílem projektu, který koncem loňského roku zahájil pražský magistrát ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy. Digitalizace Langweilova modelu Prahy si vyžádá necelých 12,5 milionu korun. Digitalizaci provádí společnost Visual Connection.

Langweilův model na 25 metrech čtverečných zahrnuje Staré Město s židovským ghettem, Malou Stranu bez petřínského svahu, Pražský Hrad a Hradčany bez Pohořelce a části Nového Světa.

'
Foto: M. Fokt

"Veřejnost bude moci při virtuálních procházkách nahlédnout do zákoutí, které již dávno zanikla, nebo která zná jen ze starých filmů", říká radní pro kulturu Milan Richter.

V současnosti probíhá první fáze snímání modelu, který je z 90% tvořen z papírové lepenky a dřevěných prvků. Model je v měřítku 1:480 a nasnímáno musí být zhruba půl milionu fotografií ve vysokém rozlišení, tak aby byla zachycena i vysoká míra detailu.  Model je snímán pomocí specielního robota až 15 hodin a nepřístupná zákoutí jsou snímána pomocí miniaturní lékařské kamery.

"Nejmenší objekty, které chceme zachytit, jsou velikosti kubického milimetrů", říká Tomáš Petrů, ředitel Visual Connection.

Ke snímání je používán digitální fotoaparát s 16 miliony bodů. A samotné snímání si vyžádá použití až tří fotoaparátů, protože jeden nevydrží pořízení tolika snímků. Výsledná data zaberou přes tři tisíce DVD.

"Langweilův model Prahy je pravděpodobně nejkurióznější exponát muzea. Je to dílo, které představuje jedinečný pohled na to jak vypadal Praha", uvedl primátor Pavel Bém. "Je unikátní pomůckou pro památkáře i architekty, stejně tak jako mimořádnou atrakcí pro návštěvníky muzea. Digitalizace je pokusem přesunout se o dvě stě let do doby digitálních moderních technologií. A nabídnout návštěvníkům muzea i odborníkům moderní technologie", dodal Bém. 

Na modelu začal Antonín Langweil, knihovní sluha v Univerzitní knihovně v Klementinu, pracovat v roce 1826 a pracoval na něm plných jedenáct let. Po několika ukázkách veřejnosti si získal pověst podivína a model nestihl dokončit, smrt přišla dříve. Na veřejnost se po jeho smrti  poprvé model dostal až v roce 1862. Po skončení Zemské jubilejní výstavy, v roce 1905, se stal součástí expozice Lapidária Národního muzea na Výstavišti. Po 2. světové válce byl převzat do správy Muzea hlavního města Prahy.

"Je to pro nás unikát a má obrovskou cenu nejenom z památkářského a vědeckého hlediska", uvedl Pavel  Bém.

Na modelu je přes 2000 budov z nichž zhruba 960 již v Praze neexistuje. Od roku 1970 je restaurovaný model umístěn ve velké prosklené vitríně, který byla v roce 1999 nahrazena vitrínou novou, vytvořenou modelu na míru.  V březnu tohoto roku bude model, po ukončení snímkování, model instalován do nové vitríny a dojde k změně osvětlení i dalších prvků v místnosti s modelem. Poté co bude model opět zpřístupněn, bude tak lépe viditelný pro návštěvníky muzea.

Pražský magistrát chce digitalizační technologie využít i pro další podobné projekty. "Umím si představit internetovou verzi, ale umím si dokonce představit počítačovou hru využívající 3D model", říká Tomáš Petrů.