Zlé jazyky říkají, že asymetrické šifrovací algoritmy se tak nazývají, protože abyste je pochopili, musíte prostudovat asi metr vysokou hromadu knih. Něco na tom bude, protože ve slabších povahách zdeptaných výukou matematiky na českých školách dokážou vzbudit hrůzu již prostá slova „celočíselná faktorizace“ a „diskrétní logaritmy“ – tedy matematické postupy, které se pro asymetrické algoritmy vnitřně používají.

Ve skutečnosti to není tak zlé. U asymetrických algoritmů je důležité pamatovat si hlavně to, že se k šifrování a dešifrování používají dva různé, navzájem provázané klíče. V podobě různých síťových certifikátů se s nim setkáváme celkem často. Může za to i postupující elektronizace státní správy, která s sebou přináší rutinní používání elektronického podpisu. Ten je na asymetrických algoritmech založen.