V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali symetrickými a asymetrickými šifrovacími algoritmy. Smyslem jejich existence je utajit obsah přenášené informace, ale to je jen jedna součást kryptografie. Dalším základním a relativně jednoduchým algoritmem jsou hashovací (čti hešovací) funkce.

Pod tímto označením se skrývá výpočet jakéhosi „kontrolního součtu“ libovolné zprávy („zprávou“ zde, jako všude v kryptografii, opět nazýváme obecně jakákoliv data). Hashovací algoritmy fungují tak, že matematickými prostředky z libovolných (a libovolně velkých) vstupních dat vytvoří zprávu kratší.