Česká společnost Prusa Research představila na veletrhu Maker Faire v New Yorku novou verzi své 3D tiskárny Prusa i3, tentokrát s označením MK3. Postupuje v nastolených trendech: zjednodušení celého procesu běžným spotřebitelům a vzdalování se původnímu RepRap projektu.

Nový model samozřejmě staví na předchozí verzi MK2. Ostatně, prodalo se jí třicet tisíc kusů a pravidelně obsazuje přední místa různých žebříčků 3D tiskáren. Nicméně MK3 byla od základu přepracována a vůbec poprvé v historii tiskáren Prusa Research nebude možný plný upgrade předchozích variant tiskárny. 

Cenu nového modelu ve zkompletované formě výrobce stanovil na 26 990 korun, k dispozici je ale také "stavebnice" za 19 990 korun. To je o tři, respektive o čtyři tisíce více než u předchozího modelu.

Staronový mozek a zpětná vazba

Zásadní vylepšení tiskárny Prusa i3 MK3 představuje zpětná vazba o průběhu tisku. Ta umožňuje odhalit problémy při tisku a nabízí možnost jejich nápravy - dochází tedy k menšímu počtu zkažených tisků. Předchozí verze žádnou zpětnou vazbu neměla a tiskárna si prostě dělala svoje bez ohledu na okolí. Pokud při tisku došel filament, prostě tiskla dál naprázdno. Pokud přeskočil krokový motor při změně vrstvy, tisklo se dál a další vrstvy byly posunuté a výtisk zničený. Nyní tiskárna disponuje laserovým senzorem filamentu, který umožní detekovat jeho přítomnost, ale také pohyb.

Tiskárna dokáže poznat, že filament došel nebo že se v extruderu zasekl. V takovém případě přeruší tisk a upozorní obsluhu. Stejně tak tiskárna dokáže poznat, že přeskočil krokový motor, a patřičným způsobem upraví postup dalšího tisku. Tiskárna umí také detekovat výpadek proudu, a pokud k němu dojde, z posledních sil si zaznamená poslední pozici a po obnovení napájení umí pokračovat v tisku.

Po technické stránce představuje výraznou změnu nová řídicí deska tiskárny. Dosud používané RAMBo Mini nahradila nová deska EINSY RAMBo. Je nadále postavena na osmibitovém AVR čipu ATmega 2560, což je mírné překvapení, ale nabízí pro ovládání krokových motorů drivery Trinamic2130. To umožňuje mnohem inteligentnější práci s krokovými motory a dává tiskárně možnost získávat z nich zpětnou vazbu. Tisk by také měl být rychlejší – výrobce uvádí rychlost tisku 200 mm/s, což je dvojnásobek proti MK2. Vyžádalo si to ovšem také změnu napájení tiskárny z 12 na 24 voltů, což je jeden z důvodů, proč není možný upgrade z MK2.

Mnoho uživatelů používá pro ovládání tiskárny OctoPrint, softwarový balík, který umožňuje 3D tiskárnu připojit k počítačové síti a ovládat ji přes webové rozhraní. Často se k tomuto účelu používá jednodeskový mikropočítač Rasbperry Pi, na kterém OctoPrint běží. Řídicí deska EINSY RAMBo už má přímo na sobě rozšiřující rozhraní, kam lze namontovat Raspberry Pi Zero W, přímo jej z desky napájet a propojit s tiskárnou bez nutnosti dalších kabelů.

Mechanická vylepšení a nová podložka

Vylepšení se dočkala i osa Y tiskárny (tedy ta, která posouvá podložku dopředu a dozadu). Předchozí modely ji měly ze závitových tyčí, MK3 místo nich používá extrudované hliníkové profily, které by měly být stabilnější.

Zásadní novinkou je však nová tisková podložka. Verze MK1 tiskla na sklo, což vyžadovalo velkou alchymii při jeho přípravě. MK2 má na podložce nalepenou vrstvu speciálního polymeru (PEI), na který se přímo tiskne a podložku stačí očistit. MK3 má jako tiskovou plochu list pružné oceli, na který je PEI nanesen práškově. Nevýhodou nalepené fólie bylo, že se snadno poškodila: je možné ji snadno protrhnout nešetrnou manipulací nebo horkou tryskou. Některé výtisky na ní navíc drží až příliš silně a je obtížné je odtrhnout. Nová podložka by měla oba tyto problémy vyřešit: práškový nános odstraňuje potřebu lepidla a lépe odvádí teplo, takže náraz trysky nemá takové následky. Pružný plech lze navíc z tiskárny sundat (je držen magneticky) a prohnutím odstranit přilepený výtisk.

Pokud tisknete hodně, můžete si navíc těchto podložek pořídit několik a rychle je vyměňovat. To bylo možné se sklem, ale s MK2 tato výhoda zmizela. Dobrou zprávou přitom je, že novou podložku mohou v rámci částečného upgradu  získat i majitelé starších verzí tiskáren.Vylepšení zahrnuje podložku, nový extruder, tichý větráček i laserový senzor filamentu. Majitelé tiskáren MK2 dostanou balíček s cenou cca 5 tisíc korun až s poloviční slevou.

 

 

Doma si ji nepostavíte

S modelem MK3 se Průša definitivně vzdaluje kutilskému konceptu projektu RepRap, ze kterého vzešel – systému stavebnice s maximem tisknutých dílů a standardních, snadno dostupných součástek. Zatímco MK1 bylo možné bez problémů postavit z běžně dostupných dílů, které jste koupili v železářství, u MK2 už to bylo mnohem komplikovanější. A MK3 už si na koleně nepostavíte. Dokumentace je a bude sice volně dostupná, ale vyžaduje strojní vybavení, které asi doma nemáte. Například pro práškové nanášení PEI na magnetickou podložku bylo nutné vytvořit specifický technologický postup, protože dosud nic takového nebylo.

Množství změn je navíc takové, že poprvé v historii Prusa Research není možný upgrade z předchozí verze. Muselo by se vyměnit prakticky všechno, s výjimkou duralového rámu. Pro majitele MK2 nabídne Prusa Research upgrade na "MK2.5", kdy do staršího modelu backportuje alespoň některé novinky.

Jistým zklamáním z mého pohledu je, že se Prusa Research stále drží otevřené „nezakrytované“ konstrukce tiskárny. Ta je ideální z hlediska snadné dostupnosti jednotlivých částí tiskárny a možnosti nastavení. Nicméně při provozu je lepší tiskárnu zavřít do nějaké skříňky. IKEA se tedy nemusí bát o snížení prodeje svých stolků LACK, které jsou populární jako základna pro dodatečnou výrobu takových skříní.

Mírně překvapivé je, že zůstává zachováno řízení pomocí osmibitového procesoru ATmega 2560 a poněkud spartánské uživatelské rozhraní v podobě textového displeje a rotačního enkodéru. Již před časem si u Průšů stěžovali, že se jim firmware pomalu nevejde do paměti a grafický dotykový displej má dneska kdejaká čínská kopie. Výrobce zjevně vsadil na snadnou integraci Raspberry Pi a webového rozhraní.