Od jazyka Mapučů ke sporu Oraclu a Googlu: Patentovat jazyk naštěstí nejde

Mapučové jsou skupina jihoamerických indiánů, která žije převážně v oblasti Chile a Argentiny. Mají vlastní jazyk, kterým hovoří několik stovek mluvčích. Jakou má indiánský kmen souvislost se společností Oracle? Jde o jazyk a možnost jeho používání a patentování.

V roce 2006 se mapučská rada starších obrátila na společnost Microsoft s tím, že hrubě porušila mapučská práva, protože přeložila Windows do jejich jazyka. Mapučové hrozili žalobou, firma se prý měla předem zeptat, zda může jejich jazyka užít.

Patří vlastně jazyk někomu? Je nutné získávat svolení k jeho užití? To jsou otázky, které si před šesti lety kladl Microsoft a teď si je klade Google. Situace je vlastně velmi podobná: někdo si nárokuje právo rozhodovat o užití jazyka. Hlavní rozdíl je, že zatímco jazyk Mapučů je přirozený, Java je jazyk umělý. Stačí to ale k tomu, aby jeden byl užitelný volně a ten druhý zatížen restrikcemi?

Java jako rodinné stříbro

Společnost Oracle získala práva na jazyk Java společně s koupí firmy Sun, která jej původně vytvořila. Už od začátku Oracle tvrdil, že právě Java je hlavním „rodinným stříbrem“, které si bude hýčkat a dále rozvíjet. A samozřejmě na něm vydělávat.

Od začátku bylo jasné, že Oracle bude hrát tvrdou hru. Začal zavírat projekty, propouštět lidi, dělat velké změny a začal se žalobami. Tou nejviditelnější byla a stále je žaloba proti Google, který prý při vývoji operačního systému Android porušuje patenty a autorská práva na jazyk, na který má teď nárok Oracle. Ten chce samozřejmě diktovat podmínky užití a inkasovat tučné poplatky.

Že Oracle míří právě do mobilního segmentu, je naprosto logické. Tam totiž Java dříve vydělávala právě na poplatcích velké peníze, protože v podobě J2ME byla součástí prakticky všech „hloupých“ telefonů. Pak ale přišla éra chytrých telefonů, které už Javu nepotřebovaly a vystačily si s nativním kódem spouštěným přímo v operačním systému.

Poté nastoupil Google a jeho velmi úspěšný projekt Android. Ten je interně postaven na technologii Dalvik, která je až nápadně Javě podobná. Používá sice jiný bytecode (způsob uložení programů), ale ten je z toho javovského velmi snadno převeditelný a vývoj tak v praxi probíhá v Javě a pro Javu. Jen je nakonec vše zkonvertováno pro Dalvik.

Google tak vlastně Javu využil, ale upravil si ji pro svou potřebu tak, aby se nemusel nikoho prosit o svolení. O tomhle „drzém“ postupu jsem psal už téměř před pěti lety a už tehdy jsem varoval před tím, že (tehdy ještě) Sun pravděpodobně Google zažaluje za porušení intelektuálního vlastnictví. O pár let později se tak skutečně stalo.

Ze šesti miliard téměř nic

Oracle od začátku útočil na všech frontách s cílem získat co nejvyšší odškodné (původně až 6,1 miliardy dolarů) a samozřejmě následně i dobrou pozici k vyjednávání o výši poplatků za další využívání svého duševního vlastnictví. Celkem šlo o dvě samostatné oblasti: patenty na postupy užité uvnitř Javy a porušení autorského zákona při užití konkrétních kódů.

Původní velmi nebezpečně vypadající žaloba se ale začala relativně rychle hroutit. Soud totiž rychle většinu patentů vyřadil a některé dokonce rovnou zneplatnil. Zůstaly jen dva: na práci s referencemi a statickou inicializaci polí. V tu chvíli se odškodné smrsklo maximálně na desítky milionů dolarů. Nakonec porota minulý týden rozhodla, že patenty nelze na tento případ aplikovat a Google nemusí platit ani odškodné ani poplatky za další užití technologií.

V případě porušení autorského zákona byla situace výrazně složitější. Google byl viněn z toho, že ve svém Dalviku využívá kód Javy a navíc, že neoprávněně používá javovské API (komunikační rozhraní). První část obvinění se podařilo velmi rychle popřít, protože Google žádné chráněné části Javy nevyužil. Dalvik je totiž postaven na svobodné implementaci jazyka vytvořené v rámci již neexistujícího projektu Apache Harmony. Google tyto kódy doplnil o vlastní knihovny a naopak nevyužil takové knihovny, které patří Oracle. Tím ovšem vznikla částečně nekompatibilní implementace Javy, protože programy vyžadující tyto knihovny pod Dalvikem nikdy nepoběží. V tomto bodě byl tedy Google také zproštěn obžaloby.

Nakonec se ale firmě Oracle podařilo najít opsanou pasáž, i když velmi malou. Porota poté potvrdila, že vývojáři Google bez dovolení použili devět řádek kódu z funkce rangeCheck. Později bylo objeveno ještě sedm dalších souborů, které se ovšem nikdy nedostaly do koncových zařízení (telefonů s Androidem) a Oracle neprokázal, že mu tímto postupem vznikla nějaká škoda. Zmíněná devítiřádková funkce se v novějších verzích Androidu už také nevyskytuje, takže i tady je škoda podle poroty sporná. Přesto může Oracle dostat odškodné, maximálně však ve výši 150 000 dolarů za každý zkopírovaný soubor.

Poslední možností pro Oracle tedy zůstávalo javovské API. Ve stručnosti jde o abstraktní popis jednotlivých funkcí jazyka, jejich možností a způsobů volání. Tedy: tato funkce umí tohle a používá se tímto způsobem. V přirozeném jazyce by mohlo jít třeba o definici: přídavné jméno je v češtině vždy umístěno před jménem podstatným.

Právníci Oracle tvrdili, že tvorba API je jako komponování hudby a nejde zdaleka jen o nějaké prosté technické záznamy. Prý jde o výsledek dlouhodobé kreativní odborné práce, kterou je možné chránit autorským zákonem. Google kontroval tím, že není přeci možné autorským zákonem chránit obecný jazyk, ale jen jeho konkrétní implementaci. Tu ale Google nezkopíroval a zkopírované API, jakožto obecný popis jazyka, je možné využít v rámci institutu volného užití (anglicky fair use).

Tato situace dostala do úzkých i porotu. Nakonec bylo rozhodnuto, že Google javovské API prokazatelně zkopíroval a využil. Ovšem porota už nedokázala zaujmout jednotné stanovisko k tomu, zda šlo o volné užití nebo má být konkrétní podoba API považována za samostatné autorské dílo. Nakonec bylo hlasování opakováno a porota poměrem hlasů 9:3 dala za pravdu Googlu. API je tedy možné využívat volně.

Výsledek: popis jazyka není autorským dílem

Porota a soud tak vytvořily zajímavý precedent, podle kterého není možné autorsky ani patentově chránit (programovací) jazyk jako takový. Google se tedy nedopustil ničeho špatného, když v Androidu využil obecného popisu (API) jednotlivých funkcí. Samotný kód implementující chování jednotlivých knihoven však zneužit nebyl, protože Google použil svobodný kód z projektu Harmony doplněný o další součásti z vlastních dílen.

Pro uživatele z toho plyne jiná podstatná věc: Oracle nebude další firmou, která skrze autorské a patentové poplatky zvyšuje cenu zařízení s Androidem. Bohatě stačí, když to dělá Microsoft. A mimochodem - v produktech Microsoftu už jazyk Mapučů chybí. Otázka je, jestli je to pro původní obyvatele Chile a Argentiny výhra.

Autor je šéfredaktor serveru root.cz

• Diskuse
• Celkem 30 příspěvků