V uplynulých staletích se česká krajina na mnoha místech změnila k nepoznání. Významné změny v sídelní a krajinné struktuře se udály v poválečném období, a to hlavně v důsledku převratných politických událostí a překotných socio-ekonomických změn. V průběhu několika poválečných let zanikly stovky sídel v pohraničí, desítky vesnic postupně zmizely v důsledku extenzivní těžby nerostných surovin, zatopením údolí řek či vlivem rozšiřování vojenských újezdů.  Zmizeli místní lidé, zmizela stavení, zmizela pracně udržovaná zemědělská půda, zmizela domácí zvířata... Krajina ztichla, změnil se postupně místní krajinný ráz.

Každé sídlo je nedílnou součástí kulturní krajiny. Je obsaženo v její struktuře a podílí se na jejím fungování. Dojde-li ke změně ve fungování a důležitosti sídla, mění se pak i charakter přírodního prostředí v dané lokalitě.

Zanikání sídel je jev do určité míry dvojznačný. Může být totiž způsoben jak zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu (např. povrchová těžba hnědého uhlí na Mostecku), tak jeho snižováním (např. horské oblasti Českého lesa a Šumavy) a jeho následky mohou být vnímány pozitivně i negativně. V každém případě se však jedná o přirozenou součást vývoje osídlení a využití krajiny. Vždy však záleží na rozsahu, intenzitě a významnosti s ním spojených změn.

Současná podoba zaniklých sídel a informace o jejich minulých proměnách mají význam nejen pro pamětníky, jejichž životy jsou s těmito místy spojeny, ale též pro ty, kteří do daných oblastí nově přicházejí nebo je navštěvují. Poznání minulosti jim umožňuje porozumět současné podobě tamní krajiny a pochopit, proč je odlišná od podob předchozích.

Rekonstrukce v počítači

Obrovský přínos pro poznávání a objevování zaniklých sídel přinesly moderní počítačové technologie. V počítačovém prostředí lze archivní materiály převést do digitální podoby a ve velmi reálné podobě prezentovat současný i minulý stav krajiny. Geoinformační systémy (GIS) dokážou zpracovat a analyzovat širokou škálu prostorových dat a pomocí 3D vizualizací ukázat, jak zaniklá sídla původně vypadala.

Počítačový 3D model krajiny je atraktivním nástrojem pro zobrazení stavu a změn v okolní krajině. Pomocí názorných animací a historických střihů lze ukázat široké veřejnosti překotnou historii krajiny v Česku doplněnou o příběhy místních lidí, které osud zavál daleko od míst, kde se narodili.

Základem 3D modelu krajiny je tzv. digitální model terénu, což je zjednodušeně řečeno síť bodů reprezentující zemský povrch a nesoucí informaci o poloze daného místa a o jeho nadmořské výšce. Na tento povrch se nejprve umísťuje archivní letecký snímek či stará mapa. Aplikace leteckého snímku umožňuje reálný vjem struktury historické krajiny, jelikož je krajina zachycena z ptačí perspektivy.

Na letecké snímky či mapy jsou následně umísťovány 3D objekty, hlavně vegetace a budovy. Pro účely reálné rekonstrukce budov je nutno použít vhodných historických pramenů, jako jsou dobové fotografie, pohlednice či postřehy žijících pamětníků. Vizualizační funkce GIS dovolují vytvářet animace v libovolném přiblížení, úhlu snímání, rychlosti a směru pohybu kamery.

Košťálkov, oběť železné opony

Pohnutý osud zaznamenala krajina obce Košťálkov při česko-rakouské hranici. Košťálkov měl v roce 1921 61 budov a žilo zde 284 obyvatel. Krajina ve vyšších nadmořských výškách s poměrně chudými kamenitými půdami byla do roku 1945, obdobně jako v mnohých částech pohraničí, obývána českými Němci. Po druhé světové válce však byli místní obyvatelé odsunuti. Během dvou let se zcela zásadně změnil místní život a vystěhování obyvatelstva vedlo k výrazné změně v charakteru krajiny. Obydlí zůstala bez hospodářů, zemědělská půda zůstala nevyužita, dobytek se divoce pásl v okolních hvozdech.

Všechny proměny tohoto sídla mohli přímo sledovat obyvatelé nedalekého Kleintaxenu, nacházejícího se těsně za státní hranicí v Rakousku. Představte si, že přímo sledujete osudy lidí ze sousední vsi, kteří v průběhu několika měsíců zmizí, jsou odsunuti. Následně přijdou jiní obyvatelé-dosídlenci. Ti jsou ovšem po pár měsících také vyhoštěni kvůli instalaci železné opony. Po jejich odchodu přijedou těžké stroje a zničí všechna stavení. Tím bylo o osudu nejen Košťálkova, ale i řady dalších vesnic v oblasti rozhodnuto. Během několika let zmizí sídlo, které se budovalo po staletí.

Pád železné opony v roce 1989 umožnil zpřístupnění dříve uzavřeného území. Košťálkov je jednou z vesnic, jež leží na nově plánované cyklistické stezce po zaniklých vesnicích v České Kanadě. Stezka postupně provede cyklisty několika zaniklými vesnicemi jak na české, tak rakouské straně železné opony a je realizovaná Centrem pro budoucnost o.p.s. se sídlem ve Slavonicích.

Počítačová rekonstrukce krajiny při česko-rakouské hranici v okolí obcí Košťálkov a Kleintaxen k roku 1952, tzn. těsně před demolicí Košťálkova. Ačkoliv obě obce rozdělovala hranice, obyvatelé obou sídel spolu udržovali živý kontakt, a to až do konce 2. světové války, kdy započalo vysídlování německé menšiny z českého pohraničí.

3D vizualizace současné podoby rakouské obce Kleintaxen, v pozadí podoba přeshraniční krajiny poznamenané vysídlením a demolicí Košťálkova.


Krajina česko-rakouského pohraničí v okolí obcí Kleintaxen a Košťálkov těsně po zbudování železné opony.  Zóna podél železné opony je na podkladovém leteckém snímku zcela patrná, prochází prostorem mezi Kleintaxnem a Koštálkovem.

Krajina česko-rakouského pohraničí v okolí obce Kleintaxen v současnosti. Stavení obce Kleintaxen možno rozpoznat v levé části obrázku, na pravé straně se kdysi rozkládala obec Košťálkov. Několik desítek metrů od Kleintaxenu vedla železná opona, doposud jsou patrné její relikty táhnoucí se z horní části obrázku a protínající cestu spojující Kleintaxen a Košťálkov.

Pohled na rekonstruovanou strukturu zaniklé obce Košťálkov k roku 1952.

Pohled na současný stav krajiny v místě zaniklé obce Košťálkov.

Zapomenutá tvář Brd

Zánik postihl také obec Padrť i ostatní sídla vojenského újezdu Brdy. V důsledku instalace a rozšiřování vojenského újezdu byli obyvatelé obce Padrť postiženi dvěma vlnami vystěhování. První nastala během druhé světové války. Po návratu obyvatel následoval další příkaz k vystěhování, a to v roce 1952, kdy se rozhodlo o rozšíření újezdu a uzavření této oblasti pro veřejnost. Následně byla obec Padrť zdemolována a do dnešní doby se nedochovala jediná původní budova.

Pohled na rekonstruovanou strukturu zaniklé obce Padrť k roku 1938.

Pohled na současný stav krajiny v místě zaniklé obce Padrť ve Vojenském újezdu Brdy.

Architektonický zločin v Dobříši

Necitlivé asanaci náměstí v Dobříši, provedené hlavně v 70. a 80. letech minulého století, padla za oběť četná řada původních domků s bohatou historií. Tyto budovy vystřídala nová socialistická výstavba nízké architektonické kvality, která poničila malebný ráz náměstí a přilehlých ulic. Dokumentární film o změnách města vytvořený na podkladě počítačových 3D animací lze shlédnout v Muzeu města Dobříše umístěném v místním zámku.

Rekonstrukce původní podoby náměstí a okolních částí města Dobříš. Do architektonické podoby centrálních částí města se negativně promítla necitlivá asanace realizovaná v druhé polovině 20. století.

Rekonstrukce původní podoby židovské synagogy v Dobříši, která byla postavena roku 1904.  V důsledku totalitních ideologických tlaků byla nejdříve v roce 1959 odstraněna věž a následně byla celá synagoga necitlivě přestavěna pro potřeby kulturního střediska.

Hlavní autor: Přemysl Štych, Spoluautoři: Zdeněk Kučera, Jan Jelének a Lucie Koucká