Internet pro chudé a internet pro bohaté se blíží?

Neutralitou se míní současný stav internetu, kde si jsou "všechny údaje rovny", to znamená, že přenosová síťová infrastruktura ani koncová zařízení (osobní a kapesní počítače, mobilní telefony) nerozlišují data podle obsahu a významu. Text, video, hlas, e-mail, to všechno funguje na stejném principu.

Díky tomu se všichni můžeme spolehnout na stabilitu a neměnnost internetu. Nové služby a technologie sice vznikají, ale máme zaručeno, že musejí respektovat stávající podobu sítě. Nebudeme mít dvě přípojky ke dvěma odlišným internetům, z nichž by například jeden zprostředkovával přístup k webu a druhý vysokorychlostní video.

Neutralita plyne jednak ze zvykového práva, jednak ji vyžadují regulátoři telekomunikačního trhu v Evropě i USA. Nevyhovuje však telekomunikačním společnostem, protože jim svazuje ruce při zavádění případných nadstandardních služeb, za něž by mohly vybírat poplatky. Argumentují tím, že současná podoba internetu má zabudována technická omezení, kvůli nimž například video ve špičkové kvalitě nelze sítí přenést.

Na internetu neexistuje "rychlý pruh dálnice", kde by měl některý typ dat přednost. Takový rychlý pruh, budeme-li v přirovnání pokračovat, by měl své vlastní dopravní předpisy a platilo by se na něm mýtné. Mohl by nabýt podoby odděleného soukromého internetu. Používal by část společné infrastruktury, bral by si část společného obsahu, ale měl by nadstandardní možnosti.

Zastánci neutrality se obávají, že by se tak internet rozštěpil přinejmenším na dva: jeden pro chudé, druhý pro bohaté. To je - z dnešního pohledu, zítřejší může být jiný! - špatně akceptovatelné eticky, hlavně by to však ohrozilo obchodní model většiny poskytovatelů obsahu, kteří potřebují širokou masu návštěvníků, aby prodali reklamu.

Jednoduše: kdo disponuje obsahem, za nějž jsou lidé zvyklí platit a budou tak patrně činit i v budoucnu (např. filmy z elektronických půjčoven), ten bude pravděpodobně proti síťové neutralitě. Kdo žije z reklamy a obsah poskytuje zdarma, ten musí neutralitu hájit. Zejména v USA jde ve sporu o síťovou neutralitu o to, jak se k věci postaví regulátor, tamní telekomunikační úřad FCC.

Zajímavou novinkou je skutečnost, že se nedávno na společném postupu při budoucím lobování shodli dva partneři, jejichž stanoviska byla dosud zcela odlišná: největší prodejce reklamy, tedy Google, a největší mobilní operátor Verizon. Jinou věcí je, na čem se vlastně shodli. Dohoda je formulována nesmírně diplomaticky a umožňuje vlastně jakýkoli výklad, jediná jasná zpráva je, že oba obři jdou napříště spolu. Kam? Zavedení rozrůzněných placených služeb v internetové infrastruktuře je v budoucnu téměř jisté, jejich podoba zato zcela otevřená. Internet našich dětí se bude velmi málo podobat internetu našich rodičů.

• Diskuse
• Celkem 17 příspěvků