Nesedněte operátorům na lep: Představujeme triky v rukávech oligopolu

Termín "specifický mobilní trh v České republice“ je už legendární. Vychází z odpovědi tehdejšího šéfa české pobočky T-Mobile v rozhovoru pro Hospodářské noviny, Roland Mahler tak vysvětloval, proč Češi za stejné služby platí více, než zákazníci operátorů v zahraničí.

A platíme více i v roce 2012. Mezinárodní statistiky společnosti Telingen utržily šrámy, protože pracovaly s nepřesnými daty, které českým operátorům pomohly zlepšit postavení v evropské konkurenci. Nesprávná data i ta opravená však stále ukazují, že služby mobilních operátorů v  Česku jsou jedny z nejdražších nejen v Evropě ale na světě. 

I s tarify Podnikatel Plus od T-Mobile, ke kterým se běžný uživatel nedostane, patří Česku ve variantě se 100 hovory 7.místo ze 34. U 300 hovorů pak padá Česko na třetí místo od konce. Češi podle studie i tak zaplatí 4x více než zákazníci T-Mobile ve Velké Británii nebo Rakousku, jen u nejmenšího objemu hovorů jsou rozdíly menší. To vše bez započítání parity kupní síly.

Samotné ceny nejsou všechno. Čeští operátoři používají celou řadu metod a přístupů, které slouží k uzavření trhu a vytěžení zákazníků na maximum. Některé z nich představují čtvrteční Hospodářské noviny.

Prostě drahé volání

Běžná cena za minutu volání mezi mobilními telefony v různých sítích je mezi pěti a 6 korunami, v reálu to ale může být více, pokud spočítáte cenu minuty v ceně tarifu. Například T-Mobile u nejlevnějšího tarifu dostupného bez závazku, je „v ceně“ 30 minut za 390 korun (v akci za 279 korun). I v akci ale vychází minuta volání na 9 korun, když odečteme 30 SMS, které jsou také v ceně, stojí minuta volání 7,1 Kč. A po vyčerpání minut „zdarma“ vyjde minuta volání na 5,50.

O2 u tarifu Neon S nabízí 40 minut do všech stítí za 300 korun - to je 7,5 korun za minutu. Vodafone nabízí u tarifů volání za 6,5 Kč s nulovým tarifem, za 5,5 při předplacení 20 minut a cena klesá na 2 koruny za minutu u hlasového tarifu za 1000 korun s 500 minutami v ceně.

Vodafone jako jediný má u nejnižšího placeného tarifu cenu nižší než u předplacené karty (speciální velikonoční edice ale nabízela 3,50 Kč). Cena volání na předplacené kartě u T-Mobile je 5,90 Kč za minutu, u Vodafone je to 6,50 Kč za minutu. Nejvýhodnější volání pak nabízí O2 - 3,50 Kč do všech sítích na předplacené kartě, u nejlevnějšího tarifu přitom minuta hovoru do libovolné sítě přijde na 5,60 Kč.

Volání "zdarma" 

Všichni operátoři lákají na možnost volání zdarma. Poutavý příslib však u nejnižších tarifů mizí při prvním přečtení podmínek – neomezené volání zdarma je totiž omezené na vlastní síť, což je logické, ale také pouze na dobu mimo špičku nebo o víkendu, tedy na období, kdy většinou telefonovat nepotřebujete.

Skutečně neomezené volání zdarma je doménou drahých tarifů. Například O2 nabízí neomezené volání do vlastní sítě až k tarifu za 1300 korun. Neomezené volání do všech sítí pak vychází na 2300 korun u T-Mobile, 2250 korun u O2 a 2700 u Vodafone.

V zahraničí je přitom možné získat neomezené volání za pár korun. Už notoricky známý je příklad amerického T-Mobilu, který nabízí na předplacené kartě volat neomezeně po celých USA za 2 dolary na den (40 korun), v ceně je přitom také časově neomezený přístup k internetu s maximální rychlostí 50 kbps.

Zákazníci O2 s předplacenou kartou přeci jen volat zdarma mohou - pokud si koupí půllitrovou lahev coly s kódem na získání kreditu 25 korun. To je však krátkodobá marketingová akce podmíněná nákupem jiného zboží.

Komplikovaný  přístup k informacím 

Operátoři dělají vše pro to, aby před zákazníky skryli informace, které nejsou lichotivé, ať už jde o nutnost dvouletého úvazku, automatické prodloužení smlouvy nebo přesné informace o cenách a podmínkách různých tarifů. Pokud chcete u T-Mobile změnit tarif, kliknutí na odkaz informace o zvoleném tarifu nevede k přehledné tabulce, ale na stránku s odkazem na ceníky v PDF. A  v ceníku ale nejsou vůbec vysvětlené podmínky fungování tarifů.

Kapitolou pro sebe jsou Všeobecné obchodní podmínky – jde o základní smluvní ustanovení, která určují povahu vztahu mezi operátorem a uživatelem včetně toho, za jakých podmínek je možné od smlouvy odstoupit. Všeobecné podmínky T-Mobile mají 7336 slov nebo 53 052 znaků s mezerami. U O2 je problém podmínky najít, ukazují se až při posledním kroku objednání tarifu, soubor v PDF navíc odmítá vydat textové informace, tudíž jsme nemohli spočítat přesně znaky. Zákazníky však čeká studium 22 stran textu. Vodafone shrnul obchodní podmínky do 5319 slov neboli 36320 znaků na 5 stranách s velikostí písma asi 1,5 mm. 

Pro všechny operátory navíc platí, že jsou všeobecné podmínky napsané právnickým jazykem, takže bez konzultace s právníkem stejně potenciální zákazník nemusí plně pochopit všechny implikace uzavření smluvního vztahu s operátorem.

Další příklady triků, které znevýhodňují zákazníka českých operátorů, najdete ve čtvrtečních Hospodářských novinách i s porovnáním vybraných tarifů českých a zahraničních poboček O2, T-Mobile a Vodafone.

• Diskuse
• Celkem 75 příspěvků