Většina lidí vybírá automobil podle ceny, velikosti a výkonu. Věci jako palubní počítač nebo multimediální systém jsou na chvostu porovnávaných parametrů. Automobilky si za kvalitní elektronickou výbavu nechávají draze zaplatit, což obzvláště platí pro neprodávanější vozy v Česku.

Pomalý nástup moderních technologií uvnitř automobilů pak otvírá prostor pro řešení, která z obyčejného automobilu udělají vozy o něco chytřejší. V základu stačí vlastně málo − integrované Bluetooth v palubním rádiu nebo alespoň standardní diagnostický konektor OBD-II, který má většina aut vyráběných od roku 2001.

V jednom takovém "vychytřeném" autě jsme měsíc jezdili. Ukázalo se, že je to praktické, ale také jsme přišli na to, že dokupované řešení může mít i nedostatky.

Šikovný standard

Palubní počítače, diagnostické nástroje v servisech i mobilní aplikace mohou využít data o stavu vozů díky průmyslovým standardům a konektoru OBD-II, ke kterému lze připojit Bluetooth adaptéry.

Sen o autě bez řidiče

Největší technologické firmy světa i samotné automobilky se ženou za technologií, která umožní bezpečnější silniční provoz bez lidských chyb a emocí. Samořiditelná auta stojí za aktuální změnou ředitele automobilky Ford, za soudními spory Uberu a Googlu a stejná technologie pomáhá k úspěchu a kultovnímu statusu vozů Tesla.

Lepší pozici má autonomní technologie v případě nákladní dopravy. Navíc i kvůli problémům se sháněním řidičů na dálkové trasy a s dodržováním zákonných limitů na délku nepřerušované jízdy. Samořiditelné tahače má Volvo, v USA je úspěšně testuje společnost Otto, která patří Uberu, a Volvo nyní vyvíjí automatizovaný popelářský vůz. Bez zásahu řidiče už několik let jezdí po polích špičkové traktory a kombajny, které díky GPS navigaci zvládají efektivněji pracovat a šetří chemické postřiky, osivo i pohonné hmoty.

U osobních vozů je automatické řízení v počátcích. Nejvíce je slyšet o Autopilotu od Tesly, který je k dispozici v desítkách tisíc automobilů a přes několik hlášených havárií má velmi dobré výsledky a prokazatelně dokázal předejít řadě nehod. Automatické řízení na základě vyhodnocování dat z okolí dokáže předcházet i zácpám. Experti britské vlády tvrdí opak, ale experiment Illinoiské univerzity prokázal, že i jen jedno autonomní auto dokáže v řadě dvaceti vozů zvýšit plynulost provozu o polovinu, protože nereaguje pouze na vůz přímo před sebou, ale "čte" provoz na větší vzdálenost.

Většina automobilek u svých top modelů nabízí alespoň chytré asistenty − nástroje, které kontrolují bdělost řidiče, sledování jízdních pruhů nebo pokročilý tempomat, který si poradí i s mírnými zatáčkami. Takový systém bude mít například Audi v modelu A8 pro rok 2018.

U většiny vozů musí být řidiči výrazně skromnější. Místo CD přehrávače s rádiem už je běžné, že automobily mají jednoduchý palubní počítač a multimediální systém schopný přehrávat hudbu z telefonu přes Bluetooth nebo z USB konektoru. Integrovaná navigace a velké dotykové obrazovky mají ke standardu daleko, systém s navigací pak často patří k nejdražším prvkům příplatkové výbavy. A i automobily, které mají navigaci, mají displej umístěný mimo zorné pole řidiče, maximálně se v kapličce ukazují jednoduché piktogramy.

Chytré auto díky telefonu a standardům

Současný stav multimediálních a asistenčních systémů v automobilech vychází z dlouhého životního cyklu vozů. Jednou vyrobený multimediální systém bez výraznějších změn funguje pět a více let na stejné platformě. Nově vyvinuté čipy pro systémy autonomního řízení se do nových vozů dostávají s velkým časovým odstupem kvůli certifikacím i testům spolehlivosti.

I starý vůz lze ale proměnit. Pokud má autorádio Bluetooth, je to extrémně snadné − stačí koupit kvalitní držák na telefon, propojit jej s autorádiem a využít aplikaci Android Auto nebo libovolný navigační software, ať už jsou to mapy od Applu nebo Seznamu či Googlu nebo o něco chytřejší Waze s hlášením o nehodách nebo výskytu policejních hlídek od ostatních uživatelů.