reklama
reklama
3. 6. 2009 | poslední aktualizace: 3. 6. 2009  16:52

Podmořský robot uskutečnil ponor do Mariánského příkopu

Robotičtí průzkumníci na Marsu jsou při své práci na povrchu planety ostře sledováni médii. Neměli bychom však přitom zapomínat na roboty, kteří mají na starosti prozkoumání řady nepřístupných oblastí naší planety, třeba světových oceánů.
Čtěte více o: ponorka | robot | oceán | Mariánský příkop
Nereus 1 800px
Nereus 1 800px
foto: Robert Elder, WHOI.edu

V neděli se ponořila robotická ponorka Nereus do hloubky 10 902 metrů, aby prozkoumala Mariánský příkop v západním Tichém oceánu. Ponorka sestoupila až do nejhlubší rozsedliny příkopu, známé jako Challenger Deep, a strávila tam více než 10 hodin, aby sledovala místo, které je od mořské hladiny vzdálenější než vrcholek Mount Everestu.

Pro tuto expedici musel výzkumný tým nechat postavit novou, dálkově ovládanou ponorku, která je schopna ponořit se do této hlouky, přitom přenášet obraz a sbírat vzorky.

Nedělní robinzonáda představuje v současnosti nejhlubší ponor na světě. Žádná podobná zařízení, která by něco takového dokázala, nejsou momentálně v provozu.  Současně jde o první zařízení, které zkoumá Mariánský příkop od roku 1998. Zatím výzkumníci uvolnili pro veřejnost pouze jeden obrázek, který ukazuje robotickou paži ponorky nabírající usazeniny.

robotická ponorka Nereus pod vodou„Hybridní" ponorku mohou výzkumníci dálkově ovládat z paluby lodi pomocí lehkého kabelu, nebo může být přepnuta do autonomního režimu, v němž se může svobodně pohybovat v oceánu.

reklama

Tradiční podmořské robotické systémy používají pro své napájení měděný kabel zesílený ocelí a optická vlákna umožňující přenos informací mezi lodí a ponorkou. Pokud by byl takový kabel použit k dosažení Mariánského příkopu, přetrhl by se vlastní vahou dříve, než by bylo dosaženo patřičné hloubky. Proto je odlehčený kabel ponorky složen z tenounkých skleněných vláken s velmi tenkou ochrannou vrstvou z plastu. Nereus nese přes 40 km tohoto tenkého kabelu, který se pomalu odvíjí.

Na dně oceánu musí Nereus odolávat tlaku tisíckrát silnějšímu než na zemském povrchu, tlaku, který je blízký situaci na planetě Venuši. Pouze dvě další zařízení dosud dosáhla dna v oblasti Challenger Deep. První byl americký batyskaf Trieste, s nímž na dno sestoupili Jacques Piccard a Don Walsh v roce 1960 a druhým japonský robot Kaiko, které provedl tři sestupy do příkopu bez člověka mezi roky 1995 až 1998. Trieste ukončil provoz v roce 1966 a Kaiko se v moři ztratil v roce 2003.

Autoři: Jan Mittelbach
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Lidstvo kráčí kupředu (AAA)
Před 40 lety tam byli lidé osobně dnes se tlupy zaměstnanců snaží...
Drobná oprava (dr. Avalanche)
Batyskaf Trieste profesora Augusta Piccarda, s nímž jeho syn Jacques...
Taky mě to zarazilo (Gary)
Picard byl Švýcar a autor konstrukce batyskafu. Batyskaf byl vyroben...
Dost by mě zajímalo, kdo tu expedici organizoval, (ufes)
kdo vyvinul onu robotickou ponorku či jiné roboty, na které (podle...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
reklama
reklama