Obrovské úhlopříčky a OLED obrazovky jsou zajímavější. Nádherný obraz s dokonalou černou a zářivými barvami dokáže přesvědčit o svých kvalitách na první pohled i úplného laika. Luxusní televizory ovšem nejsou pro každého. Cena výprodejových modelů starých dva roky sice klesla na 50 tisíc korun, ale "vlajkové lodě" stojí dvoj- až trojnásobek.

Na opačné straně spektra stojí levné televizory, u kterých nastala paradoxní situace. U větších úhlopříček jsou modernější televize s rozlišením Ultra HD/4K často levnější než doprodávané Full HD modely. Rozdíl mezi starší televizí s horším rozlišením a moderními obrazovkami přitom jde na účet takzvaných obrazových bodů. Těch mají novinky násobně více, stejně tak jako lepší výbavu. Zvládnou připravované digitální vysílání druhé generace a lepší je i nabídka aplikací a funkcí.

Během letošního roku jsme otestovali několik levnějších modelů. Od svého času nejlacinější 4K televize na trhu od LG až po aktuální model UE50MU6172 od Samsungu, který už díky větší obrazovce s úhlopříčkou 125 cm atakuje hranici 20 tisíc korun. A pokaždé nás kvalita s ohledem na cenu překvapila.

Hlavním důvodem, proč levné televizory působí dobrým dojmem, je kombinace nového vyššího rozlišení a kvality uživatelského prostředí. Platí přitom, že moderní televizory nejsou jen nástrojem na sledování pozemního televizního vysílání. Na to stačí i deset let staré Full HD obrazovky. Špatná technická kvalita signálu šířeného vzduchem nedokáže naplno využít ani jejich možnosti.

Připojení kvalitního zdroje signálu, jako je kabelová televize nebo internetové služby typu YouTube či Netflix, už vypadá jinak. Přináší vysoké rozlišení, lepší barevné podání a hlavně možnost přistupovat k internetovému obsahu bez dalších zařízení − počítače nebo speciálního set-top-boxu.

Ultra HD

I nejlevnější televize s Ultra HD rozlišením nabízejí mnohem detailnější obraz ve srovnání s Full HD obrazovkami. Rozdíl vynikne na větších úhlopříčkách nebo při sledování z menší vzdálenosti. Atraktivní je i podpora internetových služeb.

Úspory v jednotě

Rozsáhlá nabídka funkcí a aplikací i u levných modelů televizorů vychází z toho, že pro výrobce televizorů je jednodušší převést všechna svá zařízení na jednotný systém. Uvnitř televizorů mohou být odlišné čipy, u levných méně výkonné, ale díky optimalizaci na přehrávání videa včetně moderních formátů zvládají základní funkce dobře i ty nejlevnější modely.

Díky snaze o optimalizaci výroby jsou často v levnějších i dražších modelech použity stejné zobrazovací panely. To se týká také luxusních OLED televizorů. Všechny řady OLED TV od LG letos mají stejnou obrazovku, ceny se přitom liší o desítky tisíc a hlavní rozdíl je v designu. U LCD obrazovek jsou rozdíly mnohem výraznější. Ten největší je v kvalitě podsvícení. Nejlevnější televizory mají problém se zobrazením černé a nejednotným podsvícením. Nejdražší modely pak používají místo zdroje světla v hranách obrazovky plošné podsvícení s až několika stovkami světelných zón. OLED obrazovky oproti tomu využívají každý ze svých milionů obrazových bodů jako samostatný zdroj světla.

Snižování cen a zkvalitňování základních modelů pomáhá konkurence. Například nejlépe vybavené televizory s podsvícením QLED firma Samsung oficiálně zlevnila až o 15 tisíc korun, aby se lépe prodávaly proti OLED obrazovkám.

Konkurenční boj přispívá i ke zlepšování samotného uživatelského prostředí. Samsung jako největší výrobce televizorů například zkopíroval systém ovládání od konkurenčního LG, které má vlastní operační systém WebOS. Jeho největší výhodou je pruh karet na spodní části obrazovky s rychlým přístupem k aplikacím i jednotlivým zdrojům obrazu. Nyní má stejnou funkci i Samsung, ke zlosti LG, ale k radosti zákazníků.

S Lepší.TV a Steam-linkem

Samsung UE50MU6172 patří mezi "dražší" levné televize. Padesátipalcová úhlopříčka přijde přibližně na 18 tisíc korun, menší 14" verze už se prodává za 15 tisíc. Cena do dvaceti tisíc korun je přitom psychologická hranice a velikost obrazovky kolem 125 centimetrů patří mezi aktuálně nejpopulárnější.

Televize od Samsungu v této cenové kategorii už umí zaujmout pěkným designem s minimalistickými rámečky i jednoduchým podstavcem. Ještě lákavější je ale kvalita obrazu a nabídka funkcí. Přestože jde o relativně levnou televizi, má Samsung pěkný obraz, zejména v režimu HDR+. Ten automaticky nastaví "filmové" podání barev. Díky tomuto nastavení vypadají výborně nejen filmy, ale také televizní seriály i videohry.

Maximální jas televize není takový, aby vynikl obsah se skutečným HDR, tedy natočený s velkým rozsahem jasu. Obrazovka také neumí zobrazit miliardy barev v rozšířeném barevném prostoru, který je součástí specifikací HDR Premium. To však při dané ceně tolik nevadí.

Bezkonkurenční je nabídka aplikací a funkcí televizoru. Nejvýrazněji se Samsung od konkurence odlišuje podporou funkce Steam-link. Ta umožňuje v rámci domácí sítě přenášet na televizi obraz z osobního počítače s aplikací Steam. To znamená, že i bez herní konzole můžete hrát videohry na velké obrazovce z pohodlí svého gauče.

Letos nabídl Samsung další aplikace − Kuki a Lepší.TV. Obě nabízejí možnost sledovat klasické televizní vysílání přes internet i zpětně a s přeskakováním reklam.

Levná televize od Samsungu má moderní jednoduchý ovladač bez tradičního číselníku, zato s mikrofonem pro hlasové ovládání. Tento detail ale nemusí udělat radost divákům, pro které bude televize především zařízením, na němž se přepínají programy pozemního vysílání. Tam mohou tlačítka s čísly chybět.