Projekt Marmaray zahrnuje stavbu 13,6 km tunelů mezi stanicí Kazlicesme na evropské straně, a stanicí Haydarpasa na jižním okraji Istanbulu, a návaznou rekonstrukci i stavbu povrchového i hlubinného metra v celkové délce 76,3 km. Bosporskou úžinu překoná stavba podmořským úsekem dlouhým 1,4 km v hloubce až 56 m pod hladinou jedné z nejživějších námořních cest světa.
Tunelem určeným pro soupravy metra budou projíždět i vybrané mezinárodní rychlíkové vlaky rychlostí 100 km/h. Trasa podmořského tunelu však leží jen 6 km od stále aktivní severoanatolijské zemětřesné brázdy, jejíž probuzení v roce 1999 si vyžádalo 24 tisíc obětí. Z tohoto důvodu bylo nutné použít japonskou technologii stavby podmořských tunelů. Celkem 11 betonových prefabrikovaných sekcí s ocelovým pláštěm chráněným proti agresi mořské vody se vyrábí v suchém doku v Izmailu, na místo je přepravují remorkéry a speciální jeřábová loď vybavena GPS navigací je ponoří pomocí vodní zátěže na opěry zabetonované do dna.
Tunelové sekce dlouhé 135 m a 9 m vysoké, z obou stran hermeticky uzavřené, jsou spouštěny na opěry s elastickými tlumiči za asistence potápěčů. Čela jsou opatřena spojovacími zámky a těsněním, zaručujícím pro případ zemětřesení potřebnou flexibilitu „článkového“ tunelu. První sekce byla spuštěna 24. března 2007 do hloubky 32 m, v současné době jsou už položeny a čely propojeny tři další.
Z obou stran od koncových stanic postupují s klesáním kolem 1,8 % obří tunelovací frézy dodané japonskou společností Hitachi-Zossen směrem k ose podmořské části tunelu. Nejodvážnější akcí, jaká ještě ve světě nebyla nikdy uskutečněna, bude napojení tunelových rour o průměru 7,6 m na koncová čela mezitím položených podmořských sekcí.
Ty budou opatřeny unikátními ocelovými koncovkami s uzávěry, do kterých musí ostění tunelových rour postupujících s frézami v hloubce kolem 50 m „najet“. Po utěsnění chemickými materiály frézy zpět „vycouvají“ hotovými úseky zpět na pevninu, kde budou rozebrány.
Tato závěrečná unikátní podmořská operace se má uskutečnit v roce 2009. Finanční prostředky 2,6 mld. eur nechybí – z poloviny je zajistila Evropská investiční banka (EIB), z poloviny Japonská JBIC. Při stavbě podzemní stanice Yenikapi v otevřené jámě na evropském břehu však stavbaři narazili na archeologicky nesmírně cenné zbytky Byzantského přístavu ze 4.stol n.l., a to podle současných odhadů zpozdí otevření železničního spojení obou kontinentů pravděpodobně do roku 2012. Teprve potom budou po svařených kolejích mezi Evropou a Asií denně projíždět mezinárodní i místní rychlovlaky, mezi kterými se v taktu budou protahovat jednotky rychlého metra. Tím dnem také odpadne potřeba desítek trajektů, které tvoří houstnoucí námořní dopravě přes Bospor stále víc problémů.
Kromě tohoto kolejového spojení Evropy a Asie připravuje Turecko paralelně ještě druhý podmořský tunel pod Bosporem pro automobilovou dopravu s nájezdovými rourami dlouhými 5,4 km. Podmořský úsek bude mít délku 3,3 km.
Na snímcích (zhora dolů):
Třináct kilometrů dlouhá tunelová trasa projektu Marmaray.
Přeprava plovoucích 135 m dlouhých sekcí a jejich ukládání nepříjemně brzdí lodní provoz v Bosporské úžině.
První kilometr ražených příjezdových tunelů u Yedikule.
- Diskuse
- Celkem 7 příspěvků
hotové spojení Praha/centrum - letiště - Kladno? Včera jsem absolvoval...
Plahočit se každé ráno do Yenikapi a večer zase do Uskudaru se...
no vzhledem k abktilum a jednorázovým žetonům , které asi zdraží...
je zrejme, ze se investice nikdy nevrati...
Neplést si s českými tunely a tuneláři. Mimochodem, je to veřejná...

























