Záběry mořského dna putují přímo do pracoven vědců

Randy Schmid, zpravodaj americké tiskové agentury Associated Press, sedí před velkoformátovými plazmovými obrazovkami a pozorně sleduje, co se právě děje kdesi daleko na mořském dně. Rameno dálkově ovládaného podmořského robota Herkules opatrně manévruje kolem potopeného vraku lodi v hlubinách Černého moře a v silném světle reflektorů se zřetelně a velmi ostře zjevují téměř nepoškozené amfory a další hliněné nádoby z dávno minulých dob. Uplynulo téměř tisíc let od doby, kdy tady ztroskotala byzantská obchodní loď i se svým nákladem – a nyní se znovu odkrývá  její tajemství.

Stejnou scenérii v přímém přenosu pozorují vědci na velkoplošných obrazovkách na lodi nad dotyčným místem. Zpravodaj AP má možnost bezprostředně hovořit se šéfem přítomných badatelů, dr. Robertem Ballardem, který mimo jiné v roce 1985 objevil na dně Atlantského oceánu vrak Titaniku. Oba se vidí a slyší, jako kdyby seděli u stejného stolu. Oceánolog vysvětluje, že díky unikátnímu složení zdejší vody se starověké předměty na dně výborně dochovaly. „Dá se říci, že tam ležely téměř jako ve skladu. Očekáváme," říká dále Ballard, „že v potopených amforách nalezneme tehdejší starověké víno, med i obilí."

Tento tým odborníků už v minulých letech nalezl pomocí sonarů a další speciální techniky řadu podobných relikvií, které mají pro dnešní vědu z historického hlediska neobyčejný význam. To by nakonec nebylo nic neobvyklého. Normální jsou dnes už i používané dálkově ovládané ponorky bez posádky Argus a Herkules s možností ponoru do hloubky až šesti kilometrů. Ty si samy skládají informace z optických a akustických senzorů a mohou tak objevovat neznámé objekty ve vodě při snížené viditelnosti. Pozoruhodný je spíše způsob, jak pomocí moderních telekomunikačních technologií jsou probíhající podmořské výzkumy dále on-line zprostředkovány.

Signál z ponorek totiž putuje do pracoven vědců přes družice. Velká bílá kopule na výzkumné lodi Okeanos Explorer skrývá vše potřebné pro satelitní spojení s družicemi NOAA. Jedná se o zkratku pro National Oceanic and Atmospheric Administration - americkou vládní agenturu, která tyto družice provozuje. Ta každoročně vydává 10 % ze svého rozpočtu na vzdělávací aktivity a zvýšení vědecké gramotnosti o světových mořích a oceánech.

A jaké výhody zprostředkování podmořského výzkumu až do pracoven vědců přináší? Když Ballardova podmořská expedice v roce 1977 objevila hydrotermální průduchy u Galapážských ostrovů, nebyl v jejím týmu ani jeden podmořský geolog. Přitom šlo o objev zásadního významu. Jedná se o jakési podmořské komíny, chrlící vzhůru černý dým. Tato místa, která jsou typickým produktem hydrotermální aktivity Země, kde z mořského dna tryskají termální prameny, dávají totiž život těm nejpodivnějším tvorům na Zemi – a všichni vzájemně soupeří o nejlepší místa v proudu horké vody.

Většinu těchto komínovitých těles, jejichž stáří může být i 30 000 let, mají na svědomí exotermické reakce mezi mořskou vodou a odhaleným zemským pláštěm. Během jednoho roku mohou tyto vývěry hydrotermálních vod povyrůst až o několik metrů a docela často se zlomí a převrátí. A co je zvlášť důležité – život v těchto místech ke své existenci nepotřebuje světlo.

Tehdy uplynuly dlouhé tři roky, než mohl některý z geologů objev doopravdy podrobně prozkoumat. Dnes sedí geolog v americké laboratoři, sleduje v reálném čase přenosy z mořského dna a může ihned provádět analýzy.

Vloni v srpnu, dva dny před koncem plánované expedice v Černém moři, objevila expedice na lodi Oceanos Explorer poměrně zachovalý byzantský koráb. Ballard říká, že se chce pod hladinu Černého moře víckrát vrátit, protože není vyloučeno, že průzkum dna přinese ještě nejedno překvapení. Tato lokalita podle jeho názoru skrývá další unikátní historické památky. Znovu se sem vypraví letos v létě.

Pozůstatky lodi s veškerým nákladem jsou pro vědce natolik zajímavé, že je hodlají přepravit k výzkumu v laboratoři. Zatím nálezy zdokumentovali na videozáznam a sestavili detailní plán dna. NOAA chce, aby si dno mohla prohlédnout také veřejnost.

Realizaci tohoto projektu má podle návrhu amerických vědců zajistit společný projekt Národní akademie věd Ukrajiny, Institutu archeologické oceánografie univerzity na Rhode Islandu a Výzkumného institutu v Connecticutu. V budoucnu sice většinu nalezených artefaktů oceánologové vyzdvihnou na povrch. Ale vraky lodí zůstanou na dně a stanou se muzeálními exponáty. Pod vodou budou nainstalovány videokamery, které by měly předávat jejich zobrazení do budovy muzea na Krymu. Doktor Ballard podle zpráv, které se objevily v médiích, slíbil, že návštěvníci tohoto podmořského historického muzea v Ukrajině budou moci robotizované kamery sami ovládat. Něco podobného bylo realizováno na vraku Titaniku.

Přenosy z mořských hlubin pro vědce, studenty a další zájemce s využitím družic a internetu jsou náznakem dalších převratných možností moderních informačních technologií. Ty se rýsují i v mnoha dalších výzkumných oblastech, zejména při průzkumu vesmíru.

Na snímcích (shora dolů):
Zpravodaj Associated Press hovoří on-line s oceánografem dr. Robertem Ballardem.
Podmořský robot Herkules
Starověké amfory objevené lodí Okeanos Explorer v Černém moři poblíž pobřeží Turecka.
Vědci sledují záběry z mořského dna, které jsou dále přenášeny prostřednictvím satelitu.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků